Když ani prezident nepomůže

Tvrdit, že prosincové střídání vlád v Polsku neproběhlo úplně hladce, je značný eufemismus. Bohužel se to ukazuje stále více, navzdory tomu, že od voleb už nějaký ten pátek uplynul. Oba tábory, nová koalice premiéra Donalda Tuska a nová národně-konzervativní opozice, která byla ještě před časem u moci, si nic nedarují. Jako by postupovaly podle zásady „oko za oko, zub za zub“.

To bylo vidět v neposlední řadě u výměny vedení veřejnoprávních médií. Proběhlo s nebývalou tvrdostí a došlo i na odpojení vysílacího signálu a blokování peněz. Nová vláda argumentovala ušlechtilými cíli a snahou vrátit médiím objektivitu. Nehledě na to, že vždycky může sáhnout po argumentu, že i konzervativci svého času vyčistili, co mohli.

Kromě těchto „velkých příběhů“ovšem přinesla výměna vládní garnitury v Polsku i několik menších. Už nějakou dobu tam ve veřejném prostoru figurují jména Mariusze Kamińského a Macieje Wonsika. První byl až do konce loňského listopadu ministrem vnitra, druhý jeho náměstkem. Oba odsoudil v roce 2015 nepravomocně soud za zneužití svých pravomocí. Důvodem bylo, že v dobách první vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) vedli Kamiński a Wonsik protikorupční úřad CBA. V roce 2007 měli vědomě osočit politického oponenta z korupce a následně ho nechat stíhat.

Měli ale mocného spojence v prezidentovi Andrzeji Dudovi, zvoleném coby kandidát PiS v roce 2015 do čela státu, který oběma udělil milost. Nejvyšší soud ji později zrušil, když prohlásil prezidentský pardon za neplatný. Koncem loňského roku pak druhá soudní instance poslala oba muže definitivně na dva roky do vězení.

Když hrozilo, že si pro ně policie přijede a odvede je, uchýlili se opět k prezidentovi. Na nádvoří jeho sídla hovořil Kamiński o temné diktatuře, která prý nyní v Polsku nastává. Ani tak je to ovšem neochránilo před policií. Dalo by se říct, že sotva vytáhl prezident paty ze svého paláce, policie si pro Kamińského a Wonsika přijela a převezla je do vězení. Polský prezident to považuje za útok na svou autoritu.

A aby toho nebylo málo, zahájil exministr Kamiński ve věznici protestní hladovku. PiS už mezitím začala rozvíjet příběh o údajném politickém pronásledování a „prvních politických vězních v zemi od roku 1989“. Je to samozřejmě přitažené za uši, bohužel platí pravidlo, že tisíckrát opakovaný nesmysl se může v nějaké formě uchytit. A to není moc povzbuzující.

Především to ale naznačuje, že příkop, který mezi oběma politickými tábory v Polsku existuje, se nepodaří zasypat ani za mnoho let. Bohužel hrozí docela vážné nebezpečí, že až zase jednou nastane výměna vlády, bude to doprovázeno odplatou a pomstou, navýšenou ještě o případné úroky.

Když hrozilo, že si pro Kamińského a Wonsika policie přijede a odvede je, uchýlili se opět k prezidentovi. Na nádvoří jeho sídla hovořil Kamiński o temné diktatuře, která prý nyní v Polsku nastává. Ani tak je to ovšem před policií neochránilo.