Firmy lobbují za dohodáře

Ještě nezačala platit nová pravidla pojištění pro dohodáře a ministři připustili jednání o změnách.

Zástupci firem dohnali vládu k jednacímu stolu. Ačkoliv jen před pár týdny vláda schválila změny v rámci sociálního a zdravotního pojištění u „dohodářů“, podniky je už chtějí měnit. A to ještě ani změny nezačaly platit.

Změny se od 1. července mají dotknout více než statisíce firem a tisíců pracovníků zaměstnaných na dohodu o provedení práce (DPP). Těmi mohou být například číšníci, pokojské, skladníci či zedníci.

Úpravy se týkají hlavně těch dohodářů, kteří měsíčně vykonávají dvě a více DPP. Senioři, studenti a ženy na mateřské, kteří tento druh smlouvy využívají nejčastěji, tak budou muset i se svými zaměstnavateli odvádět České správě sociálního zabezpečení zdravotní a sociální pojištění. A to v případě, kdy si měsíčně vydělají v součtu přes 40 procent průměrné mzdy v Česku, což je nyní zhruba 17,5 tisíce korun.

Vláda tak chtěla podle ministerstva práce a sociálních věcí snížit objem výplat a počet DPP bez placení pojistného. Zástupci firem úmysl vlády kvitují, ale mají své výhrady.

„Návrh podporujeme a je potřeba. Nicméně schválený model je podle nás nefunkční. Proto by se měli do dvou týdnů nad potřebnými úpravami sejít zástupci firem i lidé z ministerstva financí či práce a sociálních věcí a domluvit se na nutných úpravách,“informovala LN Gabriela Hrbáčková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků ČR s tím, že jednání se zúčastní kromě ní i zástupci z hospodářské komory, svazu průmyslu a obchodu a České správy sociálního zabezpečení.

Stanjura dal jednání zelenou

Změnám v ještě neozkoušeném systému je nakloněn i sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Pokud se ukáže, že ta úprava nešla správným směrem, tak jsme určitě připraveni debatovat o možných změnách,“potvrdil minulý týden v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Jednání se zástupci firem a zaměstnanců LN následně potvrdil i mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Ten dále uvedl, že resort již obdržel několik návrhů.

Některé z nich podala právě asociace malých a středních podniků. „Bylo by potřeba, aby systém České správy sociálního zabezpečení informoval před uzavřením pracovní smlouvy zaměstnavatele o tom, zda dohodář má smlouvu na DPP ještě někde jinde. Případně by se měl vymyslet limit, kolik DPP může zaměstnanec za měsíc vykonávat,“uvedla Hrbáčková. Předešlo by se tak výzvě ke zpětnému zaplacení pojistného za dohodáře, který dopředu neoznámil, že má další dohodu.

Podle Hrbáčkové by se měl také projednat systém placení pojistného podle počtu DPP na jednoho člověka. „Například hranici 40 procent průměrné mzdy by v případě souběhu dohod nahradily limity u každé z dohod zvlášť. V případě překročení limitu by pojistné platila pouze ta firma, kde byl překročen, nikoliv všechny. A stejně tak by to mohlo být i u dohodáře,“nastínila s tím, že by se takové pojištění mělo odvádět ihned při vyplácení výdělku, jako tomu je v případě zaměstnance, který pracuje pouze na jednu DPP nebo na jiné typy úvazků.

Na úpravu je ještě půl roku

Podle již schváleného návrhu totiž bude moct úřad obě strany vyzvat ke zpětnému doplacení kdykoliv. Zaměstnanec i zaměstnavatel pak má 30 dní od doručení výzvy na to, aby požadovanou částku České správě sociálního zabezpečení uhradil. Odborníci však tento postup kritizují, protože se může stát, že v té době nemusí mít dostatek financí na zaplacení dohodář ani firma.

Úprava, která byla součástí konsolidačního balíčku, počítá s tím, že zaměstnavatelé musejí vést evidenci svých pracovníků na DPP. V té by museli uvést mimo jiné i to, jak dlouho u nich zaměstnanec pracuje či pracoval a kolik si u každého z nich měsíčně vydělal.

Tyto informace pak musejí zaslat nejpozději do 20. dne následujícího měsíce na Českou správu sociálního zabezpečení. Úřad dohodáři příjmy za daný měsíc sečte, a pokud budou vyšší než 40 procent průměrné mzdy, vyzve ho stejně jako zaměstnance pojištění doplatit.