Banka a chudí

Ani zkušenost nezabrání hraběcím radám

Česká spořitelna neustále tvrdí, jak chce pomoci lidem šetřit a vytvořit si aspoň nějaký finanční polštář na horší časy. I těm chudším. Podívat se na to i z té druhé strany, tedy z pohledu spodní poloviny populace, se nedávno pokusili i zaměstnanci spořitelny. Měli se z toho poučit. Jenže se ukázalo, že někteří manažeři jsou zřejmě nepoučitelní.

O co jde? Třicet účastníků experimentu, zaměstnanců České spořitelny, mělo vystačit při svém stravování s částkou 111 korun na den. Vycházelo se z toho, kolik zbude na jídlo, po odečtení například výdajů na bydlení, dopravu, zdraví či kulturu v typické rodině, kde muž a žena vydělávají téměř mediánovou mzdu. Nejen ti s nízkými mzdami, ale i třeba ti, kdo mají ženu na mateřské či hodně dětí.

Vyjít se 111 korunami denně celý týden dokázali ale jen tři lidé. První začali odpadávat po dvou dnech, když si nemohli dopřát drobná potěšení jako kávu. Další si stěžovali, že je vyčerpávající stále hledat nejlevnější zboží. Náročné je také domácí vaření, na restauraci nejsou peníze. Není to překvapivé. Ekonomové si všimli už dávno, že kvůli tomu chudí mají problém plánovat a snižuje se jejich schopnost rozhodování i naměřená inteligence.

Co z toho vyvodili bankéři? Že nemohou dávat hraběcí rady typu odbourejte všechna potěšení, a tím ušetříte. Protože ta dělají den hezčí či snesitelný. Skvělé! A dál? „Přetavilo se to i v rady, jak si z mála ušetřit. Například si klienti z každé platby kartou můžou odklonit pár korun, po měsíci už to může být několik set,“vysvětlila Monika Hrubá, manažerka finančního zdraví a zákaznické zkušenosti. Nebudou se totiž trápit s rozhodováním o spoření. Z čeho ale mají ušetřit, když si bankéři názorně dokázali, že to skoro nejde? Možná je problém ve společnosti, kde má polovina rodin problém vyjít s penězi. Třeba by Česká spořitelna mohla zvýšit mzdy svých nejméně placených zaměstnanců. Když to udělají všichni, rázem se i těm chudším budou vytvářet finanční rezervy lépe.