Vliv geopolitiky na trhy a byznys dál poroste
Tchajwanci jdou v sobotu k volebním urnám. Pokud se prezidentem stane Laj Čching-te z Demokratické strany, která více zdůrazňuje suverenitu, Čína bude nějak reagovat. Podle komentátora Bloombergu Johna Autherse můžeme asi odložit nejtemnější scénář o válce mezi Čínou a USA. Tu nikdo nechce. Mohou ale padat akcie všech největších technologických společností, kterým se říká „sedm statečných“, od Applu přes Google a Amazon po Nvidia a Teslu, o kterých se mělo za to, že to jsou investice s malým rizikem. Třeba Nvidia využívá tchajwanské čipy z 90 procent, ostatní v průměru z 66 procent.
Sedm statečných má přitom tržní kapitalizaci ve výši kanadského, japonského a britského akciového trhu dohromady. Totální tržní hodnota všech těchto firem se jen loňský rok zvýšila o 5,4 bilionu (trillions) dolarů.
Authers konstatuje, že v letošním roce bude volit většina lidí na světě. Jak to ovlivní trhy? Uvidíme, ale navzdory válkám v Evropě i na Blízkém východě akciové trhy loni rostly a měly apetýt pro riziko. Ostřejší konfrontace mezi Čínou a USA by to změnila. Investoři mají obavy o geopolitiku už dnes. Podle průzkumů banky Citi leží geopolitika a americké volby investorům na srdci víc než inflace, růst a měnová politika.
Bezprostřední reakce trhů na geopolitické šoky bývá ale různá. Invazi Iráku do Kuvajtu v roce 1990 nikdo nečekal, byl to opravdu šok v pravém slova smyslu a akciové indexy poklesly. Vzrostly teprve až po operaci Pouštní bouře, kdy spojenci Iráčany zase z Kuvajtu vyhnali.
Navzdory tomu, jak zřejmé se jevily dopady ruské agrese na Ukrajinu na energetické trhy, tak akciový index S&P nejprve po 20. únoru 2022 vzrostl a teprve za pár měsíců začal klesat, ale až v reakci na zvýšení úrokových měr americkou centrální bankou. Jinak válka na Ukrajině je sice důležitá, ale s trhy prakticky nehýbe.
Referendum o brexitu v roce 2016 způsobilo sice propad trhů, ale ty byly za pár měsíců zpátky. Teroristické útoky z 11. září 2001 změnily vše. Výprodej byl rychlý a prudký. Už za pár týdnů se ale trhy vzpamatovaly.
Pád berlínské zdi v roce 1989 a kolaps Sovětského svazu o dva roky později měly obrovský dopad na svět. Ten lze dokonce cítit dosud. Totéž platí o masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Nikdo ale nemohl tušit, jak se později Rusko dopotácí od Jelcina k Putinovi, nebo že Teng Siao-pching otevře zemi světu a nabídne lidem ekonomický růst bez demokracie. Dnes se jeví jako nejdůležitější událostí století čínský vstup do Světové obchodní organizace. V roce 2001 – kdy se to stalo – to ale nemělo žádný dopad a málokdo tomu věnoval velkou pozornost. Víme například, že americké angažmá ve Vietnamu by vypadalo úplně jinak bez atentátu na Kennedyho, ale netušíme vůbec, jak jinak. Kdyby se stal po přepočítání hlasů na Floridě v roce 2000 prezidentem Al Gore místo George W. Bushe, patrně by ale o tři roky později nedošlo ke zlomové americké invazi do Iráku.
Navzdory horkým válkám na Ukrajině a v Gaze budou trhy věnovat pozornost Americe a americkým volbám. Na prvním místě. Způsob prezidentské volby skrze „electoral college“znamená, že rozhodnou malé většiny jen v několika státech. Výsledek bude do poslední minuty nejasný a možná mnohem déle. Soudní tahanice Trumpa komplikují predikce. A oba kandidáti – Trump i Biden – budou nejstarší kandidáti, kteří se kdy chopili úřadu. Zdravotní problém během voleb nebo ve výkonu funkce je velmi pravděpodobný. Na americké volby reagují akciové trhy celých zemí. Třeba mexické trhy rostou, když v průzkumech vedou demokraté, indické trhy mají raději republikány.
Samozřejmě budou pokračovat trendy ohledně postupné deglobalizace, odpoutávání se, posilování odolnosti, friend shoringu apod. Profitovat z toho mohou země na okraji jako Mexiko či Slovensko. Může to omezit sociální nerovnosti v západním světě, leccos ale bude setrvale dražší.
Když se vrátíme na začátek článku, tak válka mezi USA a Čínou kvůli Tchaj-wanu by určitě byla největší událostí od druhé světové války. Doufejme tedy, že k ní nedojde.
Autor je předseda správní rady IPPS