Zboží i služby zlevňují. Zatím

V prosinci byly spotřebitelské ceny o 0,4 procenta níž než v listopadu, ale meziročně stouply o 6,9 procenta

Inflace v prosinci pokračovala v sestupu. Z listopadových 7,3 spadla na 6,9 procenta, hlavně zásluhou levnějších potravin a nealkoholických nápojů. Ovšem bez vlivu úsporného energetického tarifu, jak včera upozornil šéf sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Král, by prosincová inflace dosáhla 4,2 procenta. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny snížily o 0,4 procenta.

Otazníky ovšem visí nad lednem, tradičním obdobím, kdy obchodníci přepisují cenovky. Obzvlášť ten letošní by mohl znamenat výkyv, protože se u části zboží i služeb mění sazby daně z přidané hodnoty (DPH) a rostou například ceny vodného a stočného. Velmi záležet bude na tom, kam po zvýšení regulovaných složek cen i kvůli obchodní politice energetických firem půjdou ceny energií.

Leden ukáže, co bude dál

V lednu se také ukáže, jak se změnila inflační očekávání, upozorňuje David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte a poradce prezidenta republiky. Ta jsou v situaci, kdy ceny řady výrobních vstupů klesají, hlavním motorem inflace.

Podle šéfekonoma Banky Creditas Petra Dufka mohou sehrát svou roli i „rošády se sazbami“, tedy změny sazeb DPH, které zakotvil vládní konsolidační balíček. I podle něj ale rozhodne energetika. „Šance, že se inflace bude už od ledna začínat dvojkou, se zvýšila, nicméně hlavní slovo budou mít tentokrát energetické společnosti a jejich ceníky. Ukáže se, nakolik zvýšení regulovaných cen spojených s dodávkami elektřiny a plynu skutečně vykompenzují zlevněním silové energie,“řekl Dufek LN.

ČNB už ale dlouhou dobu razí názor, že v letošním lednu dojde k prudkému poklesu tempa růstu spotřebitelských cen. „Už v lednu 2024 se meziroční inflace skokově sníží do blízkosti horní hranice tolerančního pásma dvouprocentního cíle,“zopakoval včera centrální bankéř Petr Král. Horní hranici tolerančního pásma představují tři procenta.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč očekává, že by se v lednu inflace mohla dostat „mírně pod úroveň 3,5 procenta“a ve druhé polovině šéfekonom Banky Creditas roku by měla postupně klesnout do blízkosti cíle ČNB.

O dalším sestupu inflace ke kýženým obvykle nízkým hladinám a přiblížení k inflačnímu cíli centrální banky tak téměř nikdo nepochybuje – navzdory zatím nevypočitatelnému vývoji v lednu.

„Téměř jisté je, že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a reálná životní úroveň se opět začne zvyšovat,“ubezpečuje například David Marek. „Nicméně ztráty, které inflace v posledních dvou letech způsobila, jsou značné,“dodal.

Loni dosáhla průměrná inflace 10,7 procenta. V roce 2022 to bylo 15,1, takže během dvou let inflace ukousla například z úspor, které jejich majitelé nechali na téměř neúročeném běžném účtu u bank, více než čtvrtinu. Ještě hůře vypadá bilance znehodnocení úspor, respektive snížení jejich kupní síly, pokud zahrneme další vysokoinflační rok 2021, kdy průměrná inflace dosáhla 11,3 procenta. Za poslední tři roky tak šly ceny celkově nahoru o 37,1 procenta.

Potraviny versus energie

Domácnosti nejvíce cítí meziměsíční vývoj cen u položek každodenní spotřeby. Velmi bolestné bylo v posledních třech letech právě zdražování potravin. Dobrou zprávou tedy je – jak včera oznámil ČSÚ – že meziměsíční pokles o 0,4 procenta byl vyvolán zejména zlevněním potravin a nealkoholických nápojů, přičemž zlevňovalo až na výjimky všechno. K růstu cenové hladiny naopak přispívaly náklady spojené s bydlením. Ceny elektřiny vzrostly o procento, ceny plynu o 0,4 procenta.

„Prosincové příjemné překvapení vyplývá primárně z příznivého vývoje v kategorii potravin, kde namísto předpokládaného mírného zdražení ceny meziměsíčně poměrně výrazně poklesly,“konstatuje Vít Hradil, šéfekonom investiční společnosti Cyrrus. „Potěšily ovšem i ostatní oddíly, přinejmenším tím, že již vykázaly cenový vývoj, který je na tuzemské prosincové poměry normální, v některých případech i klidnější, než bývalo obvyklé,“dodal. To platí například o oděvech a obuvi.

Hlavní ekonom investiční společnosti BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček také upozorňuje, že důsledky minulého vzestupu cen zůstávají. Výsledkem této „inflační epizody“bude podle něj výrazně vyšší cenová hladina.

Ekonomové se shodují v tom, že prosincová inflace svědčí pro to, aby ČNB pokračovala – malými kroky – v postupném snižování úrokových sazeb. První snížení klíčové repo sazby, hlavního nástroje centrální banky ke krocení inflace – nastalo po dlouhé pauze před Vánoci. Sazba, která ovlivňuje úroky u úvěrů i vkladů, klesla ze sedmi na 6,75 procenta.

Šance, že inflace bude už od ledna začínat dvojkou, se zvýšila, nicméně hlavní slovo budou mít tentokrát ceníky energetických firem.

PETR DUFEK