„Jak jsme z Moskvy vezly stříbro“
Olympijskou medaili má
Psal se červenec 1980. Ženský pozemní hokej měl na olympijských hrách premiéru. A stříbrné medaile získaly nečekaně dívky z Československa. Přitom když do Moskvy postoupily, Antonín Himl, předseda ČSTV, kroutil hlavou: „Co tam budeme dělat? Nenaučíme pozemní hokej naše házenkářky?“
„To nás pobavilo, s hokejkou jsme se uměly ohánět. Na mistrovství světa 1978 v Madridu jsme skončily deváté,“připomíná Alena Mejzlíková, dvojnásobná nejlepší hráčka Československa a jedna ze stříbrných hrdinek.
Energická dáma právě skončila vyučování na SOŠ na pražském Jarově, zároveň stále coby trenérka cepuje nadějné pozemkářky Slavie. Má se co ohánět. Od soboty ale bude fandit českých pozemním hokejistkám, jimž v Indii začíná olympijská kvalifikace do Paříže. „Budou to mít nesmírně těžké, ale třeba se dočkají senzačního výsledku jako kdysi my.“
Vraťme se zpět do roku 1980. Šedé totality, v níž Mejzlíková a spol. válí za Slavii a reprezentaci. „Že se podíváme na olympiádu? O tom jsme ani nesnily. Z mistrovství světa postupovalo šest týmů, my skončily pod čarou.“
Jenže Sověti napadli v prosinci 1979 Afghánistán a řada západních „kapitalistických zemí“včetně USA se rozhodla hry v Moskvě bojkotovat. Životní šance pro děvčata z Československa.
LN Co se vám vybaví, když se řekne olympiáda v Moskvě?
Zážitky, ty jsou víc než medaile. Jednou za rok se scházíme a vzpomínáme. Je to tak dávno, čtyři holky už mezi námi bohužel nejsou. Už jsme babči, i pozemní hokej se posunul. Je dynamičtější, techničtější, hraje se bez ofsajdů.
LN A ty zážitky?
Zápas s Indií, kterou jsme porazily 2:1, což bylo obrovské překvapení. Já dala gól, na další nahrála. Sice jsme na začátku podlehly Sovětkám 0:2, ale pak? Remíza se Zimbabwe, které mělo v týmu plno Britek, a vítězství nejen nad Indií, ale i nad Rakouskem a Polskem. No a mimo sport? V paměti mi zůstane zahájení na stadionu Lužniki pro 96 tisíc lidí a olympijská vesnice, kde jste našli kdeco.
LN Třeba?
Mohli jsme jít do kina, na koncert, na balet, do obchodů, kdykoli do jídelny. Milovala jsem banány, které u nás moc nebyly. Prostě jiný svět.
LN Vídaly jste se s jinými sportovci?
Jen s holkama. Kluci do ženských ubikací nemohli, bylo to přísně hlídané. I naše trenérka Eva Maříková to kontrolovala.
V devět jsme musely být na pokoji. Hrály jsme Člověče, nezlob se, občas vyrazily na promítání filmu. Vzpomínám, jak jsme dokoukaly Kmotra a střídali nás kluci fotbalisti. Berger, Vízek, Lička... Najednou jsme zaslechly: „To jsme netušili, že jsou pozemářky tak hezký holky!“Potěšili nás. To víte, my, takový malý sport, oukropečci proti fotbalistům.
LN Ale po výhře nad Polskem a stříbrných medailích se pohled na vás změnil, ne?
Přímo v Moskvě nám gratuloval prezident Gustáv Husák a předseda vlády Lubomír Štrougal. Byla jsem v rádiu, v časopise Mladý svět. Do konce olympiády zbývalo pár dní, tak jsme chodily fandit. Viděly jsme, jak vyhrál vzpěrač Ota Zaremba i jak fotbalisté ve finále porazili NDR 1:0 a získali zlaté medaile. Pak jsme letěli společně speciálem domů.
LN Co dál?
Na letišti na nás čekaly davy lidí. Chodily jsme na besedy, já byla třeba na FTVS nebo ve fabrice v Táboře. Taky nás pozvali na
Pražský hrad, kde jsme podepsaly, že přijímáme odměny, což bylo takové zvláštní.
Alena Mejzlíková-Kyselicová
LN Vybavíte si, kolik jste za medaili dostala?
Z Hradu každá 20 tisíc a svaz nám vypočítal odměnu podle odehraných minut, zhruba 9 tisíc.
LN Jak se pak pozemní hokej v Československu změnil? Papaláši vám jistě naslibovali leccos.
No, jéje. Středisko vrcholového sportu, lepší podmínky, pozemní hokej ve školách, umělou trávu. Realita? První umělá tráva vznikla až o jedenáct let později. V roce 1991 na Slavii. Myslím, že právě tady jsme nejvíc zaspali.
LN Jak to myslíte?
Umělka byla základ. Hrály jsme na ní na mistrovství světa v Madridu, Sovětském svazu, ale doma nikdy. Nebyly jsme na ni zvyklé. Svět nám v rozvoji techniky a běhu na novém povrchu utekl. I když v posledních letech se situace aspoň trochu lepší.
LN České pozemkářky čeká kvalifikace o olympiádu v Paříži, což je trochu nad plán.
Vize byla postoupit na olympiádu do Los Angeles 2028. Že mají šanci už teď? Proč o ni nezabojovat, moc bych jim postup přála. Když se to nepovede, nevadí. Mladé holky aspoň nasbírají v Indii zkušenosti, otrkají se.
LN Vaše tři děti se také pohybují u pozemního hokeje, že?
Dcery byly v reprezentaci a syn Jakub je rozhodčí. V mládeži hrál fotbal za Slavii, pak nám šel pomoct pískat turnaj dětí a zůstal. Byl na olympiádě v Tokiu a chystá se i do Paříže. Pozemák si prostě oblíbila celá rodina.