Nominace je nevděčná práce, ví kouč
Sedm českých biatlonistů zápolí o čtyři místa pro domácí mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. Kdo bude mít smůlu? www.lidovky.cz
Štafetové závody jsou v biatlonu prestižní záležitostí. A co teprve když jde o štafetu na domácím mistrovství světa v Novém Městě. Právě v těchto dnech rozhodují trenéři o konečné sestavě českého výběru. Kdo dostane šanci a kdo životní klání prosedí na střídačce?
„Trenéři nám předhazovali, že jedeme v Ruhpoldingu o nominaci na mistrovství světa. Tlak je určitě cítit,“říká Tomáš Mikyska. V dosavadní sezoně si závody Světového poháru vyzkoušelo sedm biatlonistů. A v sedmi reprezentantech můžou Češi na mistrovství světa do Nového Města na Moravě přijet. Jen čtyři však nastoupí do individuálních klání, tedy sprintu a vytrvalostního závodu. Tři z nich určí pořadí Světového poháru, o čtvrtém má možnost rozhodnout trenér Michael Málek.
„Pro nás je jedině dobře, že máme tak široký tým, protože se můžeme tlačit dopředu. Podívejte se na Nory, jak jim konkurence uvnitř týmu pomáhá,“myslí si Michal Krčmář. Teoreticky by čeští trenéři mohli do sprintu poslat výrazně odlišnou čtveřici než do vytrvalostního závodu, aby každý biatlonista zažil atmosféru domácího mistrovství světa. Málek ale pochopitelně preferuje logičtější řešení: „Sportovci si mají nominaci vyjet, být mezi těmi nejlepšími lidmi – a pak není co řešit.“
Po Krčmářovi je nejlepším Čechem v hodnocení Světového poháru Jakub Štvrtecký – rychlý běžec, střelecky ale stále až příliš nestabilní. Hned za Štvrteckým je Jonáš Mareček, na kterého je naopak větší spoleh při střelbě.
Adam Václavík se z pěti individuálních závodů mezi nejlepších čtyřicet vešel pouze dvakrát a v novém roce se přesunul do nižšího IBU Cupu, stejně jako Mikuláš Karlík. Dobrými výsledky v interních závodech českého týmu si naopak o šanci ve Světovém poháru řekli Tomáš Mikyska a Vítězslav Hornig. Prvně jmenovaný se vrací po zranění kolena, přesto se při své obnovené pohárové premiéře dostal na bodované pozice. Hornig zase oslnil suverénním střeleckým výkonem ve štafetě.
A teď koho nasadit v Novém Městě? Jak biatlonisty rozsoudit, aby se před domácími fanoušky zrodily co nejlepší výsledky a zároveň žádný necítil křivdu?
„Je to nevděčná práce. Nechci nikomu upřít jeho místo, ale sezona se nějak vyvíjí a musíme na to reagovat,“říká Málek. „Nominaci na návrh trenéra využijeme asi u Tomáše Mikysky. Stále je na něm sice znát závodní manko, ale doufám, že nám pomůže v týmových soutěžích.“
Momentálně je největší třecí plochou právě štafeta. Být nejlepším biatlonistou v individuálním závodě ještě nemusí znamenat jisté místo v týmovém klání, jak se nyní přesvědčil Štvrtecký. Minulý týden v Oberhofu byl ve sprintu z českých biatlonistů nejlepší a ve stíhačce doběhl těsně za Krčmářem, přesto se do výběru pro štafetu nedostal.
„U štafet se koukáme především na rychlost a přesnost střelby. Když nechá závodník na střelnici o deset vteřin víc než ostatní, na trati už to těžko dožene,“vysvětluje Málek. Příležitost tak místo Štvrteckého dostal dvakrát Hornig, i když v závodech jednotlivců byl až v páté desítce a na trati běžecky zaostával. Střelbou se však řadil mezi premianty, jak přesností, tak rychlostí. „Ve štafetě předvedl Víťa to, co umí a co bychom čekali i od ostatních,“stojí si za svým rozhodnutím Málek.
Proto nedostal Štvrtecký šanci ani včera. „Mrzí mě, že mě trenéři nepostavili,“nezastírá.
„Kluci to možná někdy berou jako křivdu. Říkají: toho jsem porazil, a stejně jede štafetu místo mě,“vnímá Málek. Zároveň však ujišťuje, že kvarteto pro MS nominuje až podle předchozích výsledků na šampionátu. „Kuba Štvrtecký určitě nemá dveře zavřené. A o místo si můžou říct i další závodníci.“
Češi včera nenavázali na šesté místo z Oberhofu, devátá příčka biatlonisty mrzela především kvůli skvostnému běhu Marečka a opět strojově přesné střelbě Horniga. „Víťa dokáže skvěle střílet i pod tlakem, to určitě při nominaci štafety zohledníme,“ujišťuje Málek.
Do závodu štafet ve Vysočina Aréně zbývá 36 dní a nominační tajenka není o nic méně jasná.