Materializované slovo

Ad LN 16. 12. Papírové pouto

Od převratu jsem pravidelný čtenář LN. Zprvu působila nesmírně osvěživě autorská rozmanitost a rozličnost názorů. Postupně se LN konsolidovaly v klasické noviny. Naštěstí nikoli stranické či vládní. Nejsou „na jedno brdo“. Přináší pestré komentáře a rozhovory. Mají výbornou přílohu Orientaci. Jen na okraj, chybí zde bassovské, čapkovské, poláčkovské soudničky. Nalezneme fejetony, komentované aktuality atd. A noviny mají i svou vůni. Jsou tištěny. Slovo je zde materializováno.

Kouzlem nechtěného, koncem roku běžel na ČT Havlův film Odcházení. Jeho kancléř zde byl bezesporu mistrem formulací pro otázky kladené novinářem. Buď se dnešní politici či novináři zde stále inspirují, nebo naopak Václav Havel je měl prohlédnuté až do dna jejich mysli. Nestačíme žasnout, když slyšíme, že v centru zájmu politika je vždycky člověk. A stát je tu kvůli občanovi, nikoli občan kvůli státu. Člověk! Svobodný, šťastný a vzdělávající se. A jeho země i svět jsou bezpečným místem pro život. I s rozvojem průmyslu neohrožujícím přírodu. A přirozeně rodina, atd. atp. Což vše politik sám ztělesňoval. Ochotně vše vysvětlí reportérovi deníku Fuj.

Náklad novin už léta kleslá. Můžeme být však i překvapeni, jak dovozuje Martin Zvěřina (Stará média usměrňují posluchače, LN 2. 1.). Překvapí nás tím, že v Británii prodej LP desek překonal rok 1990. A povzbuzuje. Fyzické médium je mu i demonstrací celistvosti: „Především ho můžete ‚mít‘, držet v ruce, prohlížet a číst…“Ani noviny nejsou perpetuum mobile. Přirozeně se v nich občas něco zadrhne, AI se to nestane. A tak se vraťme k novinám s živoucí redakcí. Nebudeme žehrat a děkujeme redakci LN za její práci, zvláště vstříc uzávěrce i tomu, co se semele další den. Popřejeme slovem přísloví: „Jak dobré je slovo v pravý čas!“.