Dej Bůh štěstí ZTRACENO V JAZYCE
Doba vánoční – tentokrát velmi krátká – je za námi a do začátku té další zbývá téměř celý rok. Znamená to, že formičky na cukroví, stojan na stromeček a jiné atributy Vánoc čeká zasloužený odpočinek, a totéž by se dalo říct o koledách. V obchodech se linuly z reproduktorů už koncem listopadu, v průběhu adventu zněly na trzích, besídkách a koncertech, na Štědrý den všude a další dva týdny hlavně v kostelích.
Pokud nepočítáme úkazy typu Vánoce, Vánoce přicházejí, jsou koledy většinou více či méně starobylé, a proto se v nich občas najdou slova, která se dnes v běžné slovní zásobě nevyskytují. Bereme je jako pevnou součást textů a asi o nich moc nepřemýšlíme; může se ale stát, že se nad některými z nich zarazíme, případně je chceme vysvětlit dětem.
Tak třeba pacholátko: díky rýmu s Jezulátkem, neviňátkem a nebožátkem je jasné, že jde o děťátko, ale mimo koledu se s ním nepotkáme. Pacholetem dnes nenazýváme ani chlapečka, ani páže. Povědomý je nám leda pacholek, původně čeledín, pomocník na statku, dnes spíš synonymum k holomkovi nebo mizerovi.
Co že to betlémské dítě rozdává, když je řeč o štědrovničkách a tro(j)níčcích? To první jsou vánočky, to druhé drobné mince, původně v hodnotě tří haléřů. Jezulátko s vánočkou je výjev, který dokonale ladí s betlémem uprostřed zasněžené české krajiny, k němuž bratr Ondřej pospíchá zjistit, co se tam vlastně seběhlo, a kamaráda Matěje zdraví slovy Pochválen buď Ježíš Kristus. Nebo s Pannou Marií kráčející do kostela poslúchat mše.
V několika koledách najdeme zmínku o tom, že Maria zavinula Ježíška do plenek či plenčiček. Když budeme text procházet s dětmi, možná je to trochu překvapí, protože znají většinou jen „papírové“plenky na jedno použití. Ještě složitější je to s fáčkem, který by chtěl Jezulátku darovat malý žáček; povijan, zavinovačka a jiné dávné součásti výbavičky pro miminko už odešly do říše zapomnění a souvislost s fáčem a zafačováním dojde nanejvýš dospělému.
Když mi bylo asi šest, vrtalo mi hlavou, jak se to má se žežuličkou, která bude vyrážet Ježíška. Z následného popisu – sedávání u hlavičky a líbezného kukání – vyplývalo, že mu rozhodně nebude ubližovat, ale to vyrážení mě stejně znepokojovalo. Podobně se jeden můj vrstevník divil, jak to, že andělé zpívají rybím (rozuměj libým)
hlasem. I verš Pěkně prosím, odbuďte mě, nemám tu kdy stát je lehce matoucí: koledník se nedomáhá, aby ho odbyli, nýbrž aby byl odbaven.
Co to znamená medle aj nového?
Na tuto otázku by mohla obratem navázat jiná: a co to znamená medle? Původně prý šlo o spojení mne dle, tedy podle mne, které postupně nabylo významu tak, tedy a fungovalo jako výraz údivu – asi jako propána.
Kromě slov hůř srozumitelných obsahují koledy naštěstí i citoslovce, která mluví sama za sebe. Všechna ta
Co je „medle“? Původně prý šlo o spojení mne dle, tedy podle mne, které postupně nabylo významu tak, tedy a fungovalo jako výraz údivu – asi jako propána.