Ženská ofenziva u Pirátů
Nejmenší vládní strana si ponechala ve svém čele Ivana Bartoše. Záda mu kryjí čtyři místopředsedkyně
13, 556, 300, 4. To není tajná šifra, nýbrž čísla, kterými lze shrnout víkendové celostátní fórum vládních Pirátů v Brně.
Cifra 13 znamená počet let, kdy v čele strany stojí dnes 43letý Ivan Bartoš, vicepremiér a ministr pro místní rozvoj. Piráty vedl už v letech 2009 až 2014, znovu je v čele od roku 2016.V Brně post obhájil.
Číslo 556 udává počet hlasů, jež staronový šéf dostal ve finále hlasování skrze webové rozhraní. Jeho jediná vyzyvatelka Markéta Gregorová jich získala 300 (hlasovat mohlo na 1200 členů Pirátů).
Číslovka 4 znamená počet křesel místopředsedů, která nově obsadily ženy. Tedy přesněji – záda Bartošovi teď kryjí coby první místopředsedkyně poslankyně Klára Kocmanová, dále pak Gregorová, jihomoravská krajská radní Jana Holomčík Leitnerová a zastupitelka obce Krnsko Dominika Poživilová Michailidu. Nikdo z kandidátů-mužů ve volbě místopředsednických pozic neuspěl. Vypadl i dosavadní první místopředseda Marcel Kolaja, jenž stál o znovuzvolení.
Vítěz Bartoš zdůraznil, že letos a příští rok čekají zemi důležité volby. Ve zbytku vládního mandátu by se podle něj měli Piráti věnovat opomíjeným tématům, jako jsou bydlení, digitalizace, podpora mladých či osekávání byrokracie. Vládní angažmá má podle něj smysl, chce v pětikoalici dále prosazovat pirátská témata. Připustil, že Piráti by museli z vlády odejít, kdyby docházelo k omezování lidských svobod nebo kdyby se vládní politika měla „vychylovat opačným směrem do nějakého temna“. Jako příklad uvedl případné ústavní zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy.
„Na Pirátech mi záleží, je to hlavní, největší a možná jediná liberální síla v Česku, která může bojovat proti nárůstu krajní pravice, populismu, nebo dokonce fašismu,“uvedla po volbě Gregorová.
„Jen z řečí se nikdo nenají“
Piráty, se čtyřmi poslanci nejmenší subjekt pětikoalice (jejich případné sbohem by vládní většinu nezbouralo), oslovil coby host premiér Petr Fiala (ODS). „Zaznívá, že Piráti a ODS jsou nejvíc rozdílná uskupení v rámci vládní koalice. To je tak zjednodušené, až je to nepravdivé,“uvedl s tím, že „strany se respektují, což vede ke konsenzu“. Vůči slovům šéfa vlády se někteří z Pirátů vymezili.
„Jakkoliv oceňuji přínos pana premiéra, bohužel konstatuji, že je to momentálně nejméně populární premiér v historii samostatné ČR. Protože vláda, které se účastníme, není bohužel řízena úplně dobře,“řekl europoslanec Mikuláš Peksa. „Z řečí, že bude lépe, se nikdo nenají,“uvedl Peksa na dotaz LN, zda s premiérem sdílí opatrně optimistický výhled do budoucna.
„Kdyby všichni makali jako pirátští ministři, vláda by neměla tak špatný obraz,“řekl a zdůraznil, že premiér by měl zlepšit výkonnost ministrů za ODS. Překročením červené linie, kdy by se rozhodl hlasovat v případném hlasování pro opuštění kabinetu, by pro něj osobně bylo zhoršení stavu právního státu – mimo jiné v protikorupční oblasti. „Ministr spravedlnosti (Pavel Blažek, ODS) právní stát aktivně poškozuje, než aby ho budoval,“podotkl.
Jinak situaci hodnotí plzeňský hejtman Rudolf Špoták. „Po dvou letech se vlády všude po Evropě většinou nacházejí na dně. Předpokládám, že špatné zprávy – třeba ty o stavu ekonomiky – se letos přinejmenším zastaví,“řekl.
Ostatně to, nakolik přínosná je pro stranu participace na moci, představuje téma, které rozděluje oba uchazeče o post předsedy. Zatímco dle Bartoše mnoho dosažených cílů převažuje nad minusy, Gregorová nedostatků vidí vícero – byť i ona momentálně kvituje setrvání ve vládní koalici.
Být ještě hlasitější
K různým názorovým proudům uvnitř strany odkazovala i Blanka Charvátová, do víkendu jedna z místopředsedkyň. Mandát ale neobhajovala a v sobotu oznámila, že své členství ve straně pozastavila. Už v listopadu kritizovala vnitrostranické půtky. „V téhle straně je zvykem spíše pomlouvat a hodnotit jenom ty negativní věci. Já si myslím, že to je špatně. Naučme se vidět i ty dobré věci, o které se někdo pokouší, i když ho třeba nemáme rádi,“napsala Charvátová už v listopadu.
„Čekala jsem, že volba předsedy takhle dopadne. Zároveň mě ale překvapil Markétin výsledek. Ten jsem si představovala černěji. Těší mě, že se stala místopředsedkyní, reprezentuje hodnoty, které mi jsou blízké,“řekla Jana Michailidu, garantka pirátského programu kolem regulace návykových látek.
„Změny, které vláda, jíž jsme součástí, prosadila, zcela neúměrně dopadnou na nízkopříjmové skupiny obyvatel, které na tom už před energetickou krizí a rostoucí inflací nebyly dobře. Optimismus je tedy jen pro některé. Kritika je běžnou součástí politiky a já si myslím, že bychom měli být v našich výtkách ještě hlasitější. Piráti mají být sociálním svědomím vlády a měli bychom se této role ujmout efektivněji. Vládní angažmá nám dává zároveň odpovědnost, tedy že budeme svým dílem moct za nepříznivou situaci těch lidí,“uvedla. V rámci její expertizy museli Piráti při vládním kompromisu s KDU-ČSL ustoupit z prosazení regulovaného trhu s konopím v navrhované maximalistické podobě, ke změně dojde jen v oblasti samopěstování. „Jsem z toho extrémně zklamaná. Blokuje nám to vytvoření něčeho opravdu smysluplného. Strana, která má dvouprocentní preference, diktuje podmínky straně s deseti procenty,“okomentovala Michailidu.
Strana, jež má dvouprocentní preference, diktuje podmínky straně s deseti procenty