Je fajn, že se prosadí i jiný pohled než mužský
Žen bude v politice přibývat. Svou roli v tom sehraje prostá generační výměna, míní sociolog Jan Herzmann. „Dnešní dvacátníci a třicátníci už totiž mezi sebou tyto bariéry necítí – je jim mnohdy úplně jedno, jestli je daný jedinec žena, nebo muž. To se projeví i v politice,“komentuje přesilu v nově zvoleném vedení Pirátů.
LN Piráti se na víkendovém sjezdu rozhodli, že chtějí ve vedení „ženskou přesilovku“. První místopředsedkyní se stala poslankyně Klára Kocmanová a do předsednictva členové zvolili jako novou místopředsedkyni i Markétu Gregorovou. Jaký signál tím vysílají světu?
Já sice nejsem specialista na Pirátskou stranu a její vnitřní poměry do detailu neznám, obecně bych ale řekl, že si tato strana potrpí na genderovou vyváženost. Dokonce bych s mírnou nadsázkou dodal, že této straně je skoro až jedno, jestli jsou v jejím vedení ženy, nebo muži. Souvisí to s jejím naturelem, který je, řekněme, progresivistický.
Pokud se tedy ptáte na to, jaký signál tím vysílají směrem k veřejnosti, tak je to právě toto. Piráti potvrzují, že jim záleží na současných společenských trendech a že se jich chtějí dál držet.
Svou roli ale mohlo sehrát i to, že se muži, kteří původně Piráty vytáhli do vrcholné politiky, ocitli za zenitem. Řada z nich už není z různých důvodů aktivní, dalším zase v minulosti uškodily určité kroky. Pirátská základna už je kvůli tomu nevnímá pozitivně. Do popředí se proto dostává nová krev.
LN V ostatních politických stranách je žen pořád poměrně málo. Proč to tak je?
To nevím. Určitě to ale nebude tím, že by se ženám v politice nedařilo. Tak to není, i na vrcholné politické scéně vidíme ženy, které jsou poměrně výrazné a mají velké slovo. Namátkou zmíním několik žen zastoupených v užším vedení hnutí ANO nebo předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Tyto ženy se prosadit dokázaly a vidíme je celkem často. Problém bude spíš v tom, že se české ženy do politiky obecně moc nehrnou. Nechce se jim ani do vrcholných politických funkcí, ani do vysokých manažerských pozic.
A na to máte vysvětlení?
LN
Myslím, že to má dva hlavní důvody. Jeden je v tom, že u nás do značné míry stále funguje představa, že žena by se měla především věnovat rodině. Pokud začne dělat kariéru, část lidí na to stále pohlíží s nevolí a nepochopením.
Druhý faktor je ten, že v mnoha případech stále ještě fungují takové ty „skleněné stropy“, na které by musely ženy, které by se chtěly ujmout vysoké veřejné funkce, zespodu zaklepat. A to se jim dělat nechce. Ony by je možná prorazily, ale neudělají to. Necítí zřejmě potřebu se někam násilně dobývat a někoho se doprošovat.
Říkáte ale, že mladé generaci je „progresivistický“způsob politiky, ke kterému patří i větší genderová vyváženost, sympatický. Bude se tedy zastoupení žen v české politice měnit?
LN
Podle mě ano. Musíme tomu nechat jen nějaký čas. Postavení žen ve společnosti se postupně zrovnoprávňuje, byť to jde docela pomalu. Nakonec to ale přijde. Osobně bych řekl, že se to zlomí už s nástupem dnešních dvacátníků a třicátníků do politiky. Mladá generace totiž na věci nahlíží jinak a tyto bariéry už mezi sebou necítí – mnohdy je jim úplně jedno, jestli je daný jedinec žena, nebo muž. To se samozřejmě projeví i v politice, a to velmi výrazným způsobem.
Dalo by se říct, co to přinese? Jak se ženský pohled v politice projeví?
LN
To je ale spíš otázka na sociálního psychologa než na mě. Obecně by se asi dalo odhadovat, že ženy přinesou víc empatie. Mívají taky poněkud odlišný pohled na řešení konfliktu. Ať už ale ženy přinesou cokoliv, bude dobře, že se mužský a ženský pohled na politiku a realitu vyrovnají. Největší chybou totiž je, že se tady dlouhodobě uplatňuje jenom jeden z těchto pohledů. Tedy ten mužský.