Chcete dávku? Proklepnou vás

„V konečném důsledku může opatření vést k dalšímu prohlubování regionálních disparit. V potaz je také třeba vzít, o kolik může být potenciální úspora na výplatě dávek vyšší než náklady na realizaci majetkových testů,“řekla Bírová z Platformy pro sociální bydlení.

Vznikne multidávka

Chystaný redesign sociálních dávek má přinést sloučení příspěvku na bydlení s dalšími třemi dávkami nebo zavedení energetického paušálu. Odborníci upozorňují na děravá místa plánované reformy; obávají se, že stát bude šetřit na nevhodných místech a potřební o pomoc přijdou.

Z příspěvku a doplatku na bydlení, dávky na živobytí a přídavku na dítě vznikne jedna multidávka. V ní se tak spojí dvě dávky státní sociální podpory a dvě dávky hmotné nouze – ty jsou určeny pro nejchudší a už dnes jsou spojeny s majetkovým testováním. To od příštího roku zřejmě potká celou multidávku.

„Jde o velkou reformu a veškeré podrobnosti nyní finalizujeme. Celý návrh veřejnosti podrobně představíme, jakmile to bude možné, pravděpodobně ještě v lednu,“řekl Augusta.

Zatímco sloučení dávek má přinést zjednodušení a větší přehlednost, některé další úpravy mohou být podle odborníků kontraproduktivní. „Rizikem nové dávky státní sociální pomoci může být snaha ušetřit na nesprávných místech. Například příspěvek na náklady na bydlení nemůže být oproti dnešku jen poloviční, jak se o tom uvažuje,“řekla LN odbornice na český dávkový systém z Institutu pro sociální inkluzi Alena Zieglerová. Ve hře je totiž snížení stropu pro výši částky na bydlení – nikoli už na celý normativ, ale pouze na jeho část, jít by mohlo o takzvanou střední, tedy mediánovou hodnotu.

Novinkou by měl být také energetický paušál. Žadatelům by díky němu odpadla povinnost každé tři měsíce dokládat skutečné náklady na energie – reálné náklady by se započítávaly jen u těch nejchudších, tedy u domácností s příjmem do 1,3násobku životního minima, a to maximálně do 1,2násobku výše energetického paušálu. Konkrétní hodnotu paušálu však mluvčí ministerstva také nechtěl uvést.

Analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček však upozornil, že variace v nákladech na energie je mezi jednotlivými domácnostmi obrovská. „Pokud se udělá paušál, který zprůměruje, kolik se platí za energie v bytech a rodinných domech, lidé z domů na tom budou velmi biti. Muselo by se udělat několik paušálů pro dvě základní kategorie – rodinné domy a byty –, a to podle počtu osob v domácnosti nebo velikosti domu. Pokud by takto byly třeba tři různé částky pro dům, tři pro byt, mohlo by to fungovat – ale určitě ne jako jeden paušál,“zhodnotil pro LN.

Podle Bírové paušál nepomůže ani státu, ani ohroženým domácnostem. „Jeho zavedení by zároveň de facto znamenalo paralyzování příspěvku na bydlení jakožto efektivního nástroje prevence a pomoci v energetické chudobě. Cenu energií lze řešit na základě předpisu nákladů a není potřeba ji pravidelně dokládat. Lze vycházet z předpisu a vyúčtování,“dodala.

Stát příspěvek ořízl

Příspěvek na bydlení už letos doznal změn. Zatímco loni byly kvůli energetické krizi mimořádně navýšeny normativy, letos se opět snižují, a to o 1400 až 2800 korun. Desetitisícům lidí se tak příspěvek sníží, další téměř dva tisíce o něj přijdou úplně. Od ledna zároveň platí novela zákona, podle níž jsou banky a další platební instituce povinny sdělit orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob. Loni ji předložil ministr práce a sociálních věcí Marian

Jurečka (KDU-ČSL) a upozornil, že pokud člověk žádá o dávky v hmotné nouzi, tedy o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc, úřad práce nemá možnost si ověřit, zda nemá nějaké další účty či jiné příjmy než ty, jež sám přizná.

Organizace Iuridicum Remedium a Spolek pro ochranu osobních údajů kritizovaly, že návrh neprošel meziresortním připomínkovým řízením, v novele zákona o státní sociální podpoře se objevil až ve třetím čtení. „Návrh postrádá odůvodnění a vyhodnocení dopadu navrhované legislativní změny do práv dotčených osob, zdůvodnění nezbytnosti nového průlomu do bankovního tajemství, posouzení přiměřenosti či návrh opatření ke snížení souvisejících rizik pro dotčené osoby,“uvedly organizace.

Také banky upozornily, že jim to přinese velkou administrativní zátěž. Podle Jurečky se nejedná o prolomení bankovního tajemství, ale o prověření účtu se souhlasem žadatele. „To opět umožní proces posouzení žádosti zrychlit a zautomatizovat,“řekl.

Návrh postrádá vyhodnocení dopadu do práv dotčených osob i zdůvodnění nezbytnosti nového průlomu do bankovního tajemství