Bída politických operátorů

Nové strany sice mohou rychle plnit přání voličů, zakotvení ve společnosti postrádají

Když se Miroslav Kalousek neprosadil na kandidátní listinu koalice Spolu pro volby do Evropského parlamentu, začaly prosakovat zprávy, že hodlá založit novou politickou stranu. Prý by se měla jmenovat Strana rozpočtové odpovědnosti a vystupovat pod zkratkou SRO. Pro část voličů TOP 09, ale i ODS, rozladěných z toho, co předvádí vláda Petra Fialy, by mohla znamenat atraktivní alternativu, nicméně od záměru ke skutečnému zprovoznění nové politické formace vede dlouhá a docela riskantní cesta.

Osobnosti nadevše

Miroslav Kalousek však není jediný, kdo oznámil (či v jeho případě nechal mediálně naznačit) vznik nového politického subjektu. Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje za ANO Ivo Vondrák totiž založil nové hnutí nazvané O.k. (neboli Osobnosti pro kraj). V nadcházejících krajských volbách hodlá spolupracovat s hnutím STAN a společně kandidovat pod hlavičkou Starostové a Osobnosti pro kraj, přičemž vytyčenou hranici úspěchu pro zmíněné uskupení tvoří minimálně desetiprocentní přízeň voličů.

Jde o potenciálně výhodnou symbiózu politika, který nesporně dovedl získat pro ANO hlasy navíc, a hnutí, jež představuje zavedenou organizační strukturu, byť se mu minule v krajských volbách v Moravskoslezském kraji moc nevedlo, poněvadž jeho společná kandidátka se Zelenými a Nezávislými získala pouze 4,3 procenta a zůstala před branami zastupitelstva. Ivo Vondrák zůstává též v celostátní politice, neboť figuruje jako nezařazený poslanec, jenž ale často hlasuje v souladu s vládní koalicí. Jeho primární ambice však patrně směřují k regionální politice, k návratu na moravskoslezské hejtmanství, jakkoliv naznačil, že v případě velkého úspěchu v krajských volbách by asi nebránil snahám o expanzi svého hnutí na celostátní úroveň.

Obecně vzato, současná doba poměrně přeje vzniku nových politických projektů. Mnozí voliči stran současné vládní koalice vyjadřují v průzkumech veřejného mínění velkou nespokojenost s Fialovou vládou, volební modely však v součtu stále přisuzují vládním stranám výsledky jen o málo horší, než jaký byl ten volební. Má to svou logiku, jelikož hnutí ANO, či dokonce Okamurova SPD jsou pro voliče vládních stran v zásadě absolutně nepřijatelné. Ovšem pokud by se objevila nějaká alternativa programově blízká vládnímu táboru, možná by se stranické preference docela zahýbaly.

Nemasové a vlivné politické firmy

Založit a hlavně reálně etablovat nový politický subjekt je však stále hodně těžké, nehledě na skutečnost, že zejména ekonomický a technologický rozvoj západní civilizace podobným pokusům docela nahrávají.

Éra masových stran dávno minula. Zpravidla reprezentovaly nějaké konkrétní sociální nebo ideově či nábožensky vyhraněné prostředí – dělníky, rolníky, živnostníky nebo třeba katolíky. Často pak měly pevnou vazbu k odborům či dalším zájmovým organizacím, popřípadě k hospodářským družstvům nebo jiným ekonomickým podnikům. Například s agrární stranou byla pevně spojená Agrární banka československá. Čemuž odpovídalo i masové členství a stranický tisk.

V západních zemích však po druhé světové válce probíhal postupný přerod ve strany připomínající spíše obchodní firmu, s menším počtem členů, bez přidružených organizací i vyhraněného ideového základu. S tím, jak rostla ekonomika, životní úroveň i míra státního sociálního zabezpečení, již lidé nepotřebovali náležet k podpůrné stranicko-sociální síti. Současné historicky starší strany v sobě tudíž stále nesou některé rysy masového původu, nově zakládané jsou už opravdu spíše politickými firmami. U nás zmíněný trend asi nejvýrazněji předvedlo hnutí ANO, ale například TOP 09 má k němu rozhodně blíže než k parametrům tradiční masové strany.

V západních zemích se po druhé světové válce strany přerodily spíše v obchodní společnosti s méně členy a bez vyhraněných idejí

Strana jako slavný účet na sítích

A vzniku nových politických subjektů určitě hodně nahrává prudký rozvoj informačních technologií. S trochou nadsázky by se dalo konstatovat, že nová strana vlastně znamená několik populárních účtů na sociálních sítích. Ovšem tak jednoduché to zase není. Přece jen je třeba disponovat alespoň pár zajímavými lidmi, nějakými idejemi a programem a rovněž tučným kontem, poněvadž účinná prezentace v internetovém moři prostě není zadarmo. Pořád též platí, že úspěšná strana musí mít zakotvení v místní politice. A start nové formace může snadno ustrnout, pokud je v určitém segmentu volebního trhu už zkrátka obsazeno.

Tak jako tak, nyní do stran vstupují již jen ti, kdo se chtějí politice věnovat profesionálně, dosáhnout nějakých funkcí, ti, kdo se chtějí politikou živit. V principu na tom není nic špatného, naopak, kritika by se tudíž měla týkat až případného ne/výkonu adeptů politického řemesla. V relativně ideálním stavu by tedy politika měla dospět do stadia, kdy si občané ve volbách vybírají něco jako nejlepšího mobilního operátora. Bohužel, ti současní nabízejí zpravidla jen předražené tarify, za něž se člověk skoro nikam nedovolá.