Lahvové pivo vyhrává cenou

Obor gastronomie podle něj dusí víc než u obchodních řetězců zejména vysoké náklady na energie a personál. „V hospodě je hodně velký podíl lidské práce. Kromě toho sehnat dnes šikovného kuchaře nebo číšníka je obrovský problém a bez nabídky nějaké slušné mzdy to už nejde vůbec. DPH to nyní ještě umocnilo,“doplnil ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier.

Ale důvodů je víc, včetně výměny generací – ortodoxní pivaři vymírají, mladí preferují spíš kluby a jiné pití než pivo. To vše dusí zejména vesnické hospody, které si pak nemohou dovolit nepromítnout všechny své náklady do ceny hostům.

Pivovarské stamiliony do podpory hospod

Pivovarníci si vyšší cenou pro hospody kompenzují mizivé marže z řetězců. Takže zánik hospod by znamenal problém i pro dodavatele. V kleštích se ocitl vztah mezi pivovary a hospodami hlavně v době covidových lockdownů, kdy přicházely o odbyt obě strany. Pivovary podporují už dávno své hospodské různým vybavením i investicemi do zlepšení provozoven. Po covidu to ještě narostlo.

„Kromě toho se snažíme hospodským a personálu poradit, jak vylepšit ekonomiku provozu, skladbu menu, servis a chování obsluhy na place, propagaci v místě prodeje, digitální marketing a samozřejmě správnou péči o pivo a čepování. Loni jsme do podpory a rozvoje hospod investovali přes 450 milionů korun a podobný objem máme připravený i na letošní rok,“řekl LN například Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Jenže i nadále platí, že rozhoduje cena, za kterou hospody pivo lidem prodávají. K pokrytí vyšších nákladů hospod je nutná vyšší marže, než jakou si účtují řetězce. A právě to zvětšuje cenový rozdíl mezi točeným pivem a lahvovým. Pivovary se snaží tíživou situaci v gastronomii zmírnit aspoň tím, že v posledních letech zdražují rychleji pivo v lahvích a v plechu než to sudové.

Konkrétně například právě Prazdroj podle informací manažera Trzaskalika loni svým odběratelům zvýšil velkoobchodní cenu u lahví a plechovek v průměru o 1,50 koruny, zatímco u sudových a tankových piv o jednu korunu. Přičemž v letech 2019 a 2020 Prazdroj čepované pivo nezdražoval vůbec.

Ojedinělým případem na českém trhu je ovšem humpolecký Rodinný pivovar Bernard.

Bernard se vydal proti proudu

Zatímco se celý český pivní trh nezadržitelně přesouvá z čepovaných piv k lahvovým a plechovkám – aktuálně poměr prodejů činí 30 versus 70 procent v neprospěch sudů a tanků – Bernard v gastronomii naopak roste. Dokáže prodat většinu své produkce v čepované, a tedy i dražší verzi: 66,5 procenta prodává v sudech v restauracích a hospodách. A loni dokonce překonal své dosavadní rekordy, vyrobil 410 tisíc hektolitrů piva, nejvíce ve své 32leté historii.

„Do ceny čepovaného piva se promítají náklady spojené s provozem restaurace či hostince, a ty v poslední době rychle rostly – energie, vyšší mzdy jako motivace nalákat či udržet personál, který v době covidu odešel do jiných oborů, a také nové vyšší zdanění. Proto se cena čepovaného od lahvového piva vzdaluje,“popsal mluvčí pivovaru Radek Tulis.

Cenové nůžky se však rozevírají stále víc. A s poklesem počtu pivařů v hospodách se bude dál podíl čepovaných, tedy sudových a tankových, piv na celkové spotřebě snižovat pod nynějších 30 procent. Přitom ještě v roce 2009 byl odbyt v gastronomii a v obchodech vyrovnaný.

„Cenový rozdíl mezi točeným a lahvovým se bude dál zvětšovat. Vidíme to obecně v Evropě a na pivním trhu také v Německu a Rakousku, kde se ceny liší ještě víc a podíl piva prodaného v restauracích je ještě menší než u nás,“dodal ekonom Maier.

Cenový rozdíl v Česku se už skutečně blíží tomu německému. U našich západních sousedů stojí lahvové pivo zhruba 0,8 až jedno euro, tedy stejně jako u nás. Ale cena v restauraci na úrovni kolem pěti eur znamená zhruba pětinásobnou nevýhodu proti obchodu.