Srovnat si hlavu, zlepšit střelbu
Za tři týdny přivítá Nové Město na Moravě světový šampionát biatlonistů. Co se dá do té doby vypilovat?
Pouhé tři týdny zbývají. Pak přivítá Nové Město podruhé v historii biatlonové mistrovství světa. V úplně jiné situaci než v roce 2013. Biatlon se stal v Česku ostře sledovaným sportem, vstupenky na šampionát kvapem mizí, víkendové závody jsou takřka vyprodané.
Jen výsledky nepřicházejí. První polovina sezony byla nejslabší od sezony 2009–2010. V individuálních závodech jsou maximem osmá místa Krčmáře a Charvátové. Ve štafetách páté místo smíšené štafety.
Před 10 lety byl pozvánkou na šampionát seriál umístění na stupních vítězů v podání Soukalové, Vítkové, Moravce a Šlesingra. Nic takového teď tým nenabízí. Jen občasné záblesky naděje.
Reprezentaci chybí výrazný lídr. Dříve, ve skvostných letech Soukalové a Moravce, se za nimi často skryly i problémy těch dalších. Což se nyní neděje. Před sezonou navíc nevyšla ani sázka na nového běžeckého kouče, Slováka Martina Bajčičáka. Kvůli kupícím se neshodám se zase rychle pakoval. Také to mohlo přípravu ovlivnit.
Co trápí Davidovou?
Do pozice jasné týmové jedničky, byť ji navenek odmítala, byla v posledních letech pasována Markéta Davidová, mistryně světa z roku 2021 a čtvrtá na olympiádě 2022. V aktuální sezoně se však výkony 27leté biatlonistky dlouho ani neblížily standardu, na jaký byla zvyklá. V pořadí poháru ji přeskočily Voborníková a Jislová.
Nejenže se dlouhodobě trápila střelecky, ale až do včerejška také
běžecky, k čemuž její kouč Egil Gjelland podotýkal: „Vše je v hlavě propojené.“On ani další trenéři nedovedli najít pravou příčinu vleklých problémů Davidové.
„A když si nejsme stoprocentně jistí, v čem problémy spočívají, je těžké s nimi bojovat,“připomínal.
Jenže co když hrálo roli něco úplně jiného než jen práce na střelnici? Výroky Davidové naznačovaly, že její potíže mohou
mít kořeny zcela mimo biatlon. „Mám v hlavě tolik věcí, že jsem ráda, že jsem závod vůbec zvládla,“pronesla po štafetě v Ruhpoldingu. V cíli pokaženého pátečního sprintu přidala: „Po štafetě jsem dostala ještě jednu pořádnou ťafku. Snažím se ze všeho oklepat. Myslím, že to jsou věci, které nikdo nepotřebuje vědět.“
Důkazem, že cestou vzhůru může být právě „úklid“ve vlastní
hlavě, se stala včerejší stíhačka. Byla jako vyměněná. Zasáhla všech 20 terčů, měla čtvrtý nejrychlejší běh, posunula se ze 46. místa o 35 příček. Pokud bychom brali jen čistý čas ze stíhačky, bez zátěže ze sprintu, byla absolutně nejlepší.
„Poslední dobou jsem hodně brečela,“přiznávala. „Teď jen čumím, čeho jsem schopná. Ráda bych si vše zhodnotila a v hlavě urovnala.“
Nutně potřebuje začít myslet zase pozitivně.
Sportovní ředitel svazu Ondřej Rybář řešil v minulosti podobné osobní krize, jakými Davidová aktuálně prochází, i s Gabrielou Soukalovou. „Je málo sportovců, kteří by prošli kariérou a nezažili slabé chvíle,“říká. „Musí hlavně sama přijít na to, jak vše řešit. Za mě je rada jednoznačná: nezabývat se minulostí, žít přítomností a koukat do budoucnosti.“
Gjelland přesvědčuje: „Markéta si znovu potřebuje vybudovat sebevědomí.“
Z ženského týmu se také Voborníková, Jislová a nejnověji Charvátová probily v poháru jednou do top 10. To dává vzhledem ke specifikům biatlonu naději, že za určité shody okolností mohou Češky na šampionátu bojovat i o medaili, speciálně ve štafetě. Byť k první vlně favoritek podle současných indicií patřit nebudou.
Velké soužení mužů
Mužský tým je v evidentně horší situaci, což včerejší stíhačka, ve které bodoval jen čtyřicátý Hornig, názorně prokázala.
Po odchodu opor byla mužská reprezentace postupně okysličena mladou krví juniorských světových medailistů, kteří doplnili zkušeného Michala Krčmáře, ale zatím nedorostli pro přední příčky. Loni se k nim blížil Mikyska, jenže v létě jej zabrzdila operace kolena. Jediným umístěním v top 10 je zatím osmé místo Krčmáře z Lenzerheide.
Dolů řadu z nich opakovaně strhává velmi nepřesná a často pomalá střelba. Krčmář nicméně musí zrychlit i na trati. „V běžeckých časech je horší než v předchozí sezoně. Ten rozdíl dělá asi 20 vteřin, což může znamenat ztrátu několika míst,“říká Matt Emmons, jeden z dua koučů. „Mé pocity neodpovídají tomu, jak jezdím,“tvrdí Krčmář.
Ostatní nedokážou sladit obě složky biatlonu. Běžecky se zvedl Mareček, lepší umístění mu bere nervozita na střelnici. Se špatnou a extrémně pomalou střelbou si už několik sezon neví rady Štvrtecký, na trati ale udržuje vysoký standard. Pravým opakem je Hornig, vytažený z B-týmu. Výborně pálí, naopak běžecky je výrazně pozadu.
Velkým tlakem nechtějí trenéři po operaci zahltit Mikysku. „Nečekáme od něj bombastické běžáky, ale střelba mu i přes závodní pauzu vydržela,“potěšilo Emmonse.
Zbývají tři týdny včetně jednoho pohárového kola v Anterselvě a vysokohorského soustředění v Itálii, kde budou ladit formu.
Klíčová otázka zní: Co se ještě dá udělat, aby se kvalitní výsledky v Novém Městě dostavily?
Neutápět se v chybách
„Nejdůležitější práce už musí být hotová. Teď je zapotřebí jen stále opakovat, co máme naučené. A trochu si před Novým Městem psychicky odpočinout,“říká Emmons.
Rovněž Rybář apeluje na psychickou svěžest všech: „Pokud se začnete utápět v chybách, které děláte, tak jen vyrábíte další chyby.“
Česko vzhledem k šíři základny nemůže být nepřetržitě biatlonovou výsledkovou velmocí, jako je Norsko či Francie. Období půstu zákonitě budou přicházet.
Řešit je výměnou koučů v průběhu sezony je zcela nereálné.
Po ní však nastane nejvyšší čas probrat, jak (a kým) vnést do týmu novou energii a začít opět stoupat výsledkově vzhůru. Chyby v přípravě se soudě dle výsledků udělaly. Důležité je najít je a poučit se z nich.