Změna u armádních špionů?
Jan Beroun vede vojenskou tajnou službu od října 2014. Do Vojenského zpravodajství (VZ) přišel po aféře, která otřásala touto službou po červnu 2013 v souvislosti s kauzou tehdejší šéfky Úřadu vlády ČR Jany Nagyové spojené s tajným sledováním manželky tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS). Beroun po tomto skandálu VZ vnitřně stabilizoval a podařilo se mu výrazně rozšířit záběr, a to včetně reakce na nástup kybernetických útoků. Po ruské invazi na Ukrajinu se Beroun stal ústřední postavou při organizaci vojenské pomoci ze strany českého státu Kyjevu.
Na rozdíl například od Bezpečnostní informační služby (BIS) jsou vojenští zpravodajci veřejnosti známí minimálně, v mediálních výstupech si nelibují. O to více je ale jejich činnost jak pro Česko, tak pro vztahy s partnerskými zeměmi zejména v současnosti naprosto zásadní. Sledují vývoj bezpečnostní situace v nejrizikovějších oblastech světa.
Personální veletoč
Důvody pro záměr ministryně Černochové nejsou známé. Šéfka resortu obrany na dotazy LN reagovala stručně. „Personální otázky tohoto typu nebudeme komentovat,“napsal LN Karel Čapek, mluvčí ministerstva obrany. Sám Beroun prostřednictvím mluvčího Vojenského zpravodajství vzkázal: „Personální záležitosti jsem nikdy nekomentoval a na tomto svém postoji nebudu nic měnit.“
Mluvčí vlády Václav Smolka pro LN uvedl, že „pokud by došlo ke změně stávajícího modelu, budeme o tom média a veřejnost včas informovat“. Neodpověděl však na otázky, zda byl premiér Petr Fiala (ODS) o plánu Černochové informován, zda s ním tuto otázku ministryně konzultovala a zda s jejím záměrem souhlasí.
V podobném duchu jako mluvčí vlády reagoval na dotazy i premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar (ODS). „Mohu vás ujistit, že personální otázky jsou vždy řešeny zcela v souladu se zákonem stanovenými postupy, tedy rozhodně ne prostřednictvím medií. Jedině tak je to správné z hlediska bezpečnosti a zdravého fungování České republiky. Mohu vás zároveň ujistit, že se veřejnost o jakýchkoli případných
významných změnách vždy včas dozví,“odpověděl Pojar. LN oslovily s dotazem také Hrad, ředitel odboru komunikace Vít Kolář odepsal, že: „Prezident se nebude vyjadřovat. Otázku předám náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta.“Generál Radek Hasala do uzávěrky vydání nereagoval.
Předseda stálé sněmovní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Robert Králíček (ANO) řekl LN, že o plánované změně v čele této tajné služby s ním Černochová nemluvila. „Za sebe mohu pouze říci, že spolupráce se současným ředitelem je velmi dobrá a nemám k jeho činnosti žádné výhrady,“řekl poslanec.
„Co vím jistě, veškeré otázky týkající se personálních změn jsou v souladu se zákonnými postupy. Toto téma se neřeší přes média. Takovýto postup je ve prospěch ČR s ohledem na bezpečnost a zdravé fungování státu. O případných změnách se veřejnost vždy včas dozví,“uvedl ve vyjádření pro LN
Jan Bartošek (KDU-ČSL), místopředseda komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
Postup Černochové je překvapivý i kvůli dřívějším nadstandardním vztahům s Berounem v době, kdy byla opoziční předsedkyní výboru pro obranu. To spolu řešili zásadní novelu zákona o Vojenském zpravodajství z roku 2021, která rozšiřovala působnost této služby o kybernetickou obranu státu. Spolupráce podle tehdejších pamětníků fungovala na skvělé úrovni.
Ačkoli zdroje LN neuvedly, proč se důvěra ministryně vůči generálovi vytratila, informace o záměru nahradit Berouna v čele VZ přichází jen půl roku poté, co se loni v červnu řešila nepříjemná lapálie s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. S tím se totiž ministryně dostala do silného sporu, což musel ve prospěch generála Řehky následně hasit i premiér Petr Fiala a prezident Petr Pavel. Podle zainteresovaných zdrojů hrozil generál Řehka odchodem
z funkce. Časté personální změny pro ministryni obrany nejsou tabu. Černochová například vyměnila loni v únoru náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna, kterého si přitom sama do funkce vybrala půl roku předtím. Plukovník Foltýn od roku 2023 působí ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky.
„Pravda bývá i nepříjemná“
Generál Beroun si v bezpečnostní komunitě vysloužil pověst profesionála. Začínal u policie. Krátce se o něm dokonce spekulovalo jako o možném policejním prezidentovi. Roky vedl útvar tzv. nelegálů, který využívají detektivové k nasazování policejních agentů do zločineckých gangů pod skrytou identitou. Prošel akademií FBI v americkém výcvikovém středisku Quantico ve státě Virginia. Byl také zpravodajským důstojníkem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). V letech 2004 až 2006 byl náměstkem tehdejšího ředitele této služby Karla Randáka. Později byl styčným důstojníkem civilní rozvědky ve Washingtonu.
Je znám tím, že stojí za svým názorem, má-li k tomu důvody, poznatky a data a vyžaduje-li to situace. V jednom z mála rozhovorů, jež kdy veřejně poskytl, to ostatně sám zmiňuje. „Heslo, které je i součástí bojového praporu Vojenského zpravodajství, zní: Pravdou třeba proti všem. Myslím, že ho naše služba naplňovala a naplňuje po celou dobu existence. To samozřejmě v některých situacích a v různých, řekněme, režimech mohlo způsobovat jistý diskomfort pro adresáty zpráv a informací, tedy obecně ministry obrany, vládu nebo prezidenty. Pravda je často jiná, než je představa či přání těch, kdo informace požadují, stejně jako je občas velmi nepříjemná a je pak na těch, kdo s ní mají nakládat v rámci svých politických rozhodnutí, jak se k ní postaví,“řekl Beroun v rozhovoru pro LN v roce 2018.