Hřib kvůli „hlaváku“hrozí policií
Náměstek primátora pozdržel trestní oznámení kvůli vraždění na fakultě. Už ale řekl, z čeho viní Národní památkový ústav
Jeden z nejhlasitějších zastánců zvažované proměny pražského hlavního nádraží a stavby diskutované dřevěné konstrukce, náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti), už ví, na čem postaví své avizované trestní oznámení. Je přesvědčen, že se při vyhlášení památkové ochrany na novou odbavovací halu – stavbu ze 70. let – stal trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele. Uvedený podnět chce Hřib podat během následujících týdnů.
„Je zjevné, že zde nebyl dodržen zákonný postup. Už jenom proto, že tím vznikl světový absurdní unikát, kterým je památkově chráněné parkoviště na střeše odbavovací haly. Jde o neuvěřitelný příklad úřední zvůle,“řekl LN Hřib s tím, že ještě zvažuje, zda trestní oznámení podá na Národní památkový ústav (NPÚ) jako instituci, na některého z jeho zaměstnanců, nebo na neznámého pachatele.
Jak uvedl, původně plánoval podání ještě před Vánoci prostřednictvím Portálu občana, kdy chtěl podle svých slov památkářům dát takovýto dárek. „S ohledem na tragédii na Filozofické fakultě v Praze,
ke které došlo na sklonku minulého roku, mi nepřišlo vhodné se touto záležitostí zabývat a vnášet ji do mediálního prostoru,“dodal někdejší primátor Prahy Hřib.
NPÚ se proti tvrzení, že by potvrzená památková ochrana nové odbavovací haly byla výsledkem ukvapeného, nestandardního nebo účelového jednání, už důrazně ohradil. Uvedl, že na seznamu kulturních památek nefigurovala budova výslovně proto, že tvoří s budovou hlavního nádraží provozně i funkčně jeden celek, a proto je památkově chráněna spolu s ostatními objekty již od roku 1976. K tomu ústav dodal, že v Památkovém katalogu jen začátkem prosince upravil zápis historické Fantovy budovy tak, aby se památková ochrana týkala jmenovitě nové odbavovací haly.
Vítězný ideový návrh totiž počítá s ubouráním poloviny odbavovací haly a jejím nahrazením dřevěnou konstrukcí, i když byli podle vyhlašovatelů soutěže její účastníci upozorněni na architektonickou hodnotu celého území i haly samotné. Národní památkový ústav je ale přesvědčen, že v případě haly musí být jednoznačnou prioritou její zachování jako celku a případné doplnění soudobým kvalitním řešením.
Psaní žáků profesora Bočana
Mezitím se ozývají další hlasy vyjadřující odpor, ale i podporu architektonickému záměru, který v okamžiku zveřejnění dokázal názorově rozdělit nejen architekty a urbanisty, ale i veřejnost. Také proti sobě postavil některé státní instituce.
Více něž třicet českých architektů, žáků architekta Jana Bočana, který je s budovou nové odbavovací haly spojován asi nejvíce, zveřejnilo otevřený dopis adresovaný
zadavatelům soutěže, tedy Správě železnic, Magistrátu hl. m. Prahy a Dopravnímu podniku hl. m. Prahy. Připomínají v ní, že z Prahy mizí stavby reprezentující období české brutalistní architektury, jako byly třeba stržené budovy Hotelu Praha a Transgas. „Pro nás nemá smysl polemizovat o tom, jestli je stavba památkově chráněná, nebo není. Nová odbavovací hala je bez diskuse kvalitní architektura a eliminace jejích výrazných prvků je nevratným zásahem nejen do struktury města, ale do struktury celého českého výtvarného umění,“stojí mimo jiné dále v dopise. Člen organizačního výboru sdružující signatáře dopisu ve spolku Žáci profesora Bočana, architekt Martin Tomáš, pro LN podotkl, že Česku chybí jednotná koncepce na celostátní úrovni, která by říkala, jak v případě takto významných staveb postupovat.
„Dle mého by bylo nejlepší celou soutěž zrušit a vypsat ji znovu jako otevřenou. Tedy ne formou soutěžního dialogu, který se evidentně neosvědčil. Ovšem až poté, co bude připravena tato koncepce. Soutěž je totiž příkladem, jak nesystematicky se nyní postupuje,“dodal.
K zastáncům zbourání kusu odbavovací haly a jejímu nahrazení dřevěnou konstrukcí se naopak zařadil architekt David Vávra, známý také jako herec a průvodce televizním cyklem o architektuře Šumná města. Špatně prý je především magistrála a parkoviště na střeše haly. „A to je naprostá prasárna. A že někdo má odvahu to odstranit, rozrazit ten zadušený strop, tu krtčí noru provětrat, tak z toho já jsem nadšený a jsem jednoznačně pro. Tam je najednou energie, tam je najednou vzduch, světlo, obloha,“podotkl Vávra.