Korespondenční volba. Další lahůdka pro ÚS?

Tonoucí se stébla chytá. Ve světle smutných volebních preferencí a křivdy pěti vládnoucích stran, jejichž voliči nepochopili schopnost a úspěšnost svých zvolených představitelů a od subjektů, které s nadějí volili, se nespravedlivě odvracejí, slouží jako pověstné stéblo potenciál několika stovek tisíc hlasů Čechů, kteří žijí v zahraničí. Mají tam své starosti a tím pádem na ně nedoléhá nespokojenost a frustrace lidí, kteří žijí zde.

Vládní strany se tedy, s bohulibými hesly o snazším naplnění práva volit, po více než 30 letech existence samostatné republiky, rozhodly silou protlačit potřebný zákon a získat o pár procent hlasů navíc. Opozice, kterou zahraniční Češi nevolí, se pochopitelně takové změně hodlá bránit i za cenu několika bezesných nocí. Dříve či později však pravděpodobně ztratí potřebnou energii a zákon bude přijat. Zřejmě ho schválí Senát i prezident a vstoupí v platnost.

Ovšem nakonec, jak už se to u nás stává běžným zvykem, skončí prostřednictvím stížnosti u Ústavního soudu. To je ovšem zásadní důvod, proč by bylo dobré hledět mimo stranických zájmů také na ústavněprávní aspekty sporu.

Stejná práva všem

Zaprvé je třeba konstatovat, že pokud by se umožnila korespondenční volba jenom jedné části oprávněných voličů, vznikla by naprosto zřejmá nespravedlnost a část občanů by byla na svých právech zkrácena. Jen těžko lze argumentovat skutečností, že doma volič korespondenční volbu nepotřebuje, protože snadno a rychle dojde či dojede do volební místnosti. Některý z voličů se může vypravit na dovolenou, na krátkodobý zájezd do zahraničí a podobně. Nebo zkrátka chce mít stejná práva jako spoluobčan žijící za hranicemi.

Nedovedu si představit, že by Ústavní soud dopustil zřídit takové privilegium pouze pro část našich občanů. Pokud by se tak přesto mělo stát, bylo by namístě zrušit plenty ve volebních místnostech, neboť pokud je nemusí mít voliči doma, kde o výběru strany, která skončí v obálce, může diskutovat řada příbuzných a známých a volič před vložením volebního lístku za žádnou plentu chodit nemusí, proč by tak měl povinně činit ve volebních místnostech?

Proč ten spěch?

Je na pováženou, že se po více než 30 letech samostatného státu s korespondenční volbou tolik spěchá. Bylo by namístě nechat udělat od špičkových ústavních právníků podrobné analýzy a posudky, do jaké míry a v jaké podobě je korespondenční volba v souladu s naší ústavou. Argument, že se volí korespondenčně v mnoha zemích, není v tomto smyslu relevantní, neboť v každé zemi mají pochopitelně ústavu jinou.

Rád bych závěrem zdůraznil, že nejsem ani zastáncem, ani odpůrcem korespondenční volby, jen upozorňuji na základní skutečnost, že po 30 letech, kdy občané neměli možnost volit korespondenčně, není dobré a prospěšné tento proces uspěchat s reálným rizikem, že bude Ústavním soudem příslušný zákon zrušen. Pokud se rozhodneme korespondenční volbu skutečně mít, ale neumožňuje ji v současné době text ústavy, upravme ho tak, aby takovou zásadní změnu volebního systému umožňoval.

Jsem také přesvědčen, že pokud se umožní korespondenční volba občanům České republiky v zahraničí, musí být umožněna i těm, kteří žijí doma. Jinak by takové rozhodnutí bylo diskriminační a způsobilo by nerovnost před zákonem.

Pokud by se umožnila korespondenční volba jenom jedné části oprávněných voličů, vznikla by naprosto zřejmá nespravedlnost a část občanů by byla na svých právech zkrácená