Kde čekat přetlak studentů
Na vysoké školy se hlásí více uchazečů. Nejtěžší je dostat se na medicínu či práva, roste zájem o techniky
Uchazeči o studium na vysoké škole mají v těchto dnech napilno. Národní srovnávací zkoušky, jež velká část univerzit využívá pro přijímací řízení, už odstartovaly. Probíhají jak prezenčně, tak v online formě celkem v sedmi termínech (jeden už proběhl, jedny zkoušky připadly na dnešek a další se konají 3. února, 2. a 23. března a pak 1. a 25. května).
V běhu jsou i přípravné kurzy a na řadě fakult se konají dny otevřených dveří. Přihlášky musí studenti na většině škol podat do konce února nebo března. Někde je ale přijímají i později a na řadě soukromých vysokých škol třeba i v průběhu celého roku.
Největší boj bude o medicínu, práva či psychologii
Šance stát se vysokoškolákem jsou v Česku poslední dobou celkem vysoké – jen v letech 2021 a 2022 lehce klesly a loni byly zhruba stejné jako v předcházejícím roce. V roce 2020 veřejné i soukromé VŠ celkem přijaly okolo 84 % zájemců, o rok později to bylo cca 82 % a v roce 2022 i 2023 bylo přijato 81 % hlásících se studentů.
Důvody mírného snížení procenta přijatých jsou především demografické: lehce přibývá maturantů (tedy těch, kdo se na vysokou hlásí nejčastěji). Počet přihlášených se zvyšuje (podle MŠMT v roce 2020 vysoké školy evidovaly přes 211 tisíc přihlášek, v roce 2021 více než 228 tisíc, o rok později téměř 230 tisíc a loni už přes 246 tisíc), ale nabídka vzdělávacích míst zůstává prakticky stejná. Studenti budou moci opět vybírat z 26 veřejných vysokých škol, necelých tří desítek soukromých, dvou státních škol a několika zahraničních.
Největší zájem už tradičně bývá o lékařské fakulty Univerzity Karlovy, brněnské Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci (loni přijímaly mezi 19 až 25 % zájemců). Velký nápor uchazečů bývá také na právnickou fakultu v Praze (v roce 2023 tam přijali 30 % studentů), na Moravě je to o něco nadějnější: v Brně loni uspělo 42 % budoucích právníků, v Olomouci 41 %.
Přetlak zájmu zaznamenávají také některé obory filozofických fakult (např. psychologie na FF UK, kde loni přijali jen něco přes 5 % uchazečů) a umělecké
školy (pražská Umprum, AMU, AVU), kde se zpravidla skládají talentové zkoušky a procento úspěšnosti se loni pohybovalo mezi 10 až 22 %.
Na pedagogických fakultách exponovanějších univerzit se úspěšnost přijetí pohybuje mezi 30 a 38 %, ale třeba na univerzitě v Českých Budějovicích přijali loni 47 % budoucích učitelů, v Ústí nad Labem 57 %. Filozofické fakulty na UK v Praze, Masarykově univerzitě a v Olomouci přijímaly loni mezi 34 až 42 % uchazečů. Na farmaceutické, veterinární a zdravotnické fakulty se většinou dostalo okolo poloviny zájemců.
I když šance na přijetí na vysokou školu není v posledních několika letech nijak nízká, přípravu na přijímačky na nejžádanější obory se vyplatí nepodceňovat a úspěšný výsledek si navíc pojistit i podáním většího počtu přihlášek. Pouze jednu si loni podalo 41,8 % uchazečů, zbytek zájemců zaslal dvě a více.
Technici a přírodovědci mají dveře otevřené
Co se týká ekonomie, počet studujících tento obor mezi lety 2010 a 2018 klesal, ale v posledních letech znovu mírně stoupá. Úspěšnost uchazečů o studium na Vysoké škole ekonomické v Praze v poslední době opakovaně překračuje 50 %, předloni přijali 63 % zájemců, loni 58 % (ovšem konkrétně na její žádané fakultě podnikohospodářské loni vzali jen 31 % uchazečů). Na Ekonomické fakultě TU v Liberci to bylo 71 % uchazečů a na téže fakultě VŠ báňské – TU Ostrava dokonce 81 %.
Velkou šanci uspět mají studenti také na fakultách zemědělských, lesnických a teologických
(na těch bývá úspěšnost často vyšší než 70 %). Podobně i přírodovědecké fakulty často přijímají okolo 70 % přihlášených (s výjimkou Univerzity Karlovy v Praze, která loni na tuto fakultu přijala 51 % zájemců, v Hradci Králové to bylo 47 %, v Ostravě 56 % a na Masarykovu univerzitu v Brně se dostalo 61 % budoucích přírodovědců).
Technické univerzity jsou pro studenty také poměrně dostupnou volbou a zájem o ně v poslední době roste – už i proto, že na pracovním trhu je po jejich absolventech poptávka. V loňském roce bylo na pražskou ČVUT přijato 66 % uchazečů. Ovšem mají-li zde studenti zájem o fakultu informačních technologií, neměli by přípravu podcenit, loni přijali jen necelých 36 % uchazečů. Podobně i Fakulta architektury ČVUT otevřela své dveře jen 49 % zájemců.
Na Technické univerzitě v Liberci byla v roce 2023 úspěšnost přijetí 68 % a na Vysokém učení technickém v Brně 72 %. Na druhou stranu ale právě technické obory patří mezi ty, které značná část studentů nedokončí. Takzvaná „úmrtnost“bývá vysoká už
v prvním ročníku. Přijetí je tedy skutečně jen začátek.
Počet přihlášených se zvyšuje. Podle MŠMT v roce 2022 vysoké školy evidovaly necelých 230 tisíc přihlášek a loni už něco přes 246 tisíc.
Co studují muži a co ženy?
Podle analýzy Českého statistického ústavu, která mapovala poměr mužů a žen v různých vysokoškolských oborech, převládají na fakultách informatiky, techniky, výroby či stavebnictví muži. Například poslední tři jmenovaná zaměření v roce 2020 studovalo více než 40 tisíc osob a asi jen 12 tisíc z nich byly ženy. V ICT oborech je pak převaha mužů ještě patrnější – z téměř 22 tisíc studujících jich 18 tisíc byli muži.
Vzdělávání a výchova jsou u nás naopak jasnou doménou žen. V roce 2020 se učitelkou nebo učitelem chtělo stát asi 35 tisíc studentů, z nichž mužů bylo jen něco přes 7 tisíc. I společenské vědy studuje více žen než mužů. Z celkem 28,6 tisíce studentů v těchto oborech bylo v roce 2020 zhruba 17,7 tisíce žen. A také zdravotní a sociální péči se častěji chtějí věnovat ženy (z téměř 38 tisíc studujících tento obor je přes 27 tisíc žen). V oborech obchodu, administrativy a práva ženy převažují jen lehce, v poměru 34 tisíc ku necelým 27 tisícům.