Jak praská led
Už vím, jaký je to zvuk, když praskají ledy. Jako když vystřelí. Máme okna na pražskou Čertovku, což je romantika (aspoň do chvíle, než začne nebezpečně stoupat hladina), a tak mi to neuniklo. Led na Čertovce, která je vlastně kanálem Vltavy, už nebyl léta. Za mého dětství, když ještě neexistovala oteplující vltavská kaskáda, bruslili jsme ovšem na Čertovce pravidelně. Pamatuju, že mi maminka k tomu účelu od kohosi koupila starší krasobruslařské boty. Byla jsem z nich tak nadšená, že jsem odmítala přiznat, že jsou mi malé. Kamarádka pak poradila, ať si vezmu ponožky ne do bot, ale rozstřižené na boty, jako psí dečky. Pan Pokorný odnaproti, který pamatoval i T. G. Masaryka, jak chodí k nim do domu na pozdní zálety s Oldrou Sedlmayerovou, připomínal taky mrazy v devětadvacátém roce a vyprávěl, že tenkrát praskaly i stromy na náměstí a bylo to o leknutí.
Letos led praskal hlavně proto, že byla Čertovka pár dní zahrazená protipovodňovými vraty a bez přítoku regulovaného od smíchovského zdymadla. Kachny zmizely, volavka, kterou pravidelně pozorujeme z kuchyně, čekala. Led puknul, když přítok zase pustili. Volavku zvuk vyděsil a zmizela, kachny se vrátily.
Volavka je vzor trpělivosti. S očima zapíchnutýma do vody vydrží stát na břehu jako socha bez hnutí celou věčnost, než uvidí rybu, po které zobne. Pokud můžu soudit, úspěšnost je stoprocentní. Jen jednou přiletěli na Čertovku taky kormoráni. Připomínali hromadný zájezd rozdováděných turistů, protože nadělali rámus a zůstávalo po nich spousta nečistoty včetně silně páchnoucích exkrementů. Asi sežerou hodně ryb. Nejvíc si na ně stěžují rybáři na jihočeských rybnících, že prý škody jdou do milionů. Kormoráni jsou však chráněni. Snad jen někde v Bavorsku povolili jeden čas experimentálně odstřel, jenže kormorány to neodradilo, jen přestali lovit ve skupinách. U nás stát rybářům slíbil, že jim škody na rybách finančně kompenzuje, ale důrazně upozorňuje, že pokud kormorán rybu neusmrtí, nýbrž jenom zraní a ona uhyne později, nedostanou za ni nic. Asi zaznamenal, jak to chodí s kompenzacemi a dotacemi.
Zima je na Čertovce fajn už proto, že nejezdí tolik dieselových lodí s turisty, a tak se nemusejí v úzkém prostoru s hlasitým túrováním vyhýbat. Lodě samy o sobě by byly taky fajn, kdyby šlo o ty tiché a nepáchnoucí, které se ovšem vyskytují daleko míň. Netvrdili pražští radní už před několika lety, že mají v úmyslu diesely z Vltavy v centru města vykázat? Občas uvažuju, jestli bych po těch rachotinách neměla házet brambory. Mám k tomu sklon. Když mi byly necelé dva roky, vylezla jsem prý v kuchyni na židli u mycího stolu a naházela do řeky všechno nádobí, které bylo v dosahu. O škodě se mluvilo léta. Teprve teď mě napadá, proč se nikdy nemluvilo o tom, že jsem mohla spadnout sama? Asi že bylo nádobí tehdy fakt drahé.