Volba „dopisem“dráždí opozici
Narovnání práva volit pro Čechy v zahraničí, nebo ohrožení legitimity voleb? To je jádro sporu o korespondenční volby, o něž se hádá koalice s opozicí. Dnes je budou řešit poslanci.
Ode dneška se nad korespondenční volbou střetnou na mimořádné sněmovní schůzi tábory koalice a opozice. Od druhé jmenované se očekávají líté obstrukce. Představitelé vládních stran chtějí tuto možnost volby zavést pro občany Česka, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí. Nikoliv však jen pro krajany, kteří zde žijí trvale, ale také pro lidi, kteří jsou v cizině třeba jen na několik měsíců: například pro studenty v programu Erasmus, krátkodobě tam pracující Čechy a podobně.
Výjimkou by měly být kratší dovolené, přičemž hranice, co znamená krátké a co dlouhé, ještě nebyla stanovena. Podle pětikoaličních poslanců jde o narovnání voličského práva, jež v zahraničí nelze vykonávat tak snadno jako v České republice – v místě trvalého bydliště to totiž mají lidé do volební místnosti zpravidla blízko, zatímco při cestě na vybraný zastupitelský úřad musejí spoluobčané v cizině cestovat i stovky a tisíce kilometrů. Korespondenční způsob volby se v předložené podobě netýká ČR.
Opozici ale vadí, že vzniká dvojí standard: v zahraničí budou lidé moci hlasovat jak na úřadě, tak korespondenčně, přičemž v domovině to půjde pouze jednou z cest. Její poslanci navíc uvádějí, že se obávají zpochybnění legitimity voleb – tedy toho, zda byly volby férové. Například hnutí ANO dříve prosazovalo tuto možnost volby z ciziny, během své vlády ji ale nepředložilo. Pod tíhou nabytých zkušeností prý změnilo vedení hnutí názor.
Kromě Česka neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí v EU ve Francii, Chorvatsku a na Maltě. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet, což je vyšší stupeň nežli korespondence.
JAKÁ JSOU NEJSPORNĚJŠÍ MÍSTA AKTUÁLNÍHO NÁVRHU? 1. Je korespondenční volba osobní?
Ústava klade několik podmínek, které musejí být dodrženy, aby hlasování bylo zákonné. Jednou z nich je důraz na osobní přítomnost, tedy přímost volby – jsem to já, kdo vchází za plentu, vyplňuje lístek a hází ho do urny. „Pokud bychom nebyli přesvědčeni o legitimitě takové volby, to znamená o tom, že se jedná o volbu osobní, zákon nebudeme vůbec předkládat,“sdělil LN šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek.
Technicky by záležitost měla být zajištěna tak, že ve stanovené lhůtě před volbami lidé požádají o tuto možnost volby a nahlásí adresu, kam jim stát pošle hlasovací obálky. Volební lístky by pak posílali poštou ve speciálních obálkách na české zastupitelské úřady. Kandidátní listinu by vložili do menší obálky, tu zapečetili a vložili společně se svým identifikačním lístkem do větší obálky.
„Volič si osobně žádá o zápis do seznamu voličů, volič si osobně žádá o zaslání takzvané hlasovací sady, volič osobně vyplňuje a prohlašuje svým podpisem, že volí sám,“zdůvodnila poslankyně STAN Lucie Potůčková, která je jednou z předkladatelek zákona, že podmínka je splněna.
Podle poslankyně ANO Jany Mračkové Vildumetzové naopak požadavek naplněn není. „Ani to, že podepíšete čestné prohlášení, nezaručuje, že bude volba osobní,“řekla LN.
2. Je zaručena svoboda volby?
Další nutnou podmínkou je, že volba má být svobodná. Otázkou tedy je, jak v rámci volby zaručit, že za prarodiče neodvolí jejich vnuci, nebo naopak dědeček s babičkou za své potomky.
„Jak tomu zabráníte při klasické prezenční volbě? Vždyť i dnes se v rodinách o volbách diskutuje, což je samozřejmě zcela v pořádku, a mnoho voličů přichází do volební místnosti s vybraným lístkem a pouze si od volebního komisaře vyzvednou úřední obálku,“uvedla Potůčková. Pokud v tomto nastavení korespondenční volba nevyhovuje, poslankyně míní, že bychom měli vnitrostátně zrušit distribuci hlasovacích lístků a volební sady předávat do rukou voličů až ve volební místnosti.
Podle Vildumetzové v případě klasické volby „jdete za plentu, stojíte tam sám a do obálky nakonec můžete hodit úplně něco jiného, než vám třeba doma ‚nadiktovali‘ “. „U korespondenční volby toto nezaručíte a hlas za vás v podstatě může poslat někdo jiný,“řekla LN. „Pokud někdo požádá o možnost volit ze zahraničí, podle podmínek nastavených projednávaným zákonem, jde o jeho svobodné rozhodnutí,“osvětlil Aleš Dufek.
3. Od kdy by měla platit?
„Koalice směřuje ke sněmovním volbám v roce 2025,“sdělil LN Dufek. Dle Potůčkové měla být zavedena už dávno.
„Již minulé vlády měly tuto možnost ve svých programových prohlášeních. Plníme tedy nyní slib nejen náš, ale také slib vlád předchozích,“uvedla pro LN poslankyně.
„Ve všech zemích, kde se rozhodli korespondenční volbu zavést, nejdříve přišli s pilotním projektem a teprve následně – většinou po pěti letech – korespondenční volbu zavedli,“uvedla pro LN Vildumetzová, stínová ministryně vnitra v rámci hnutí ANO.
„Mám obavu, že tato vláda krok ke korespondenční volbě činí účelově. Tak, aby to vyhovovalo hlavně jim, když jim tak moc padají preference,“doplnila Vildumetzová. Poslankyně naráží na to, že občané, kteří doposud hlasovali v zahraničí, jsou většinově příznivci vládních stran.
4. Jakých voleb se mají novinky týkat?
Koaliční návrh počítá s tím, že půjde o všechny celostátní volby: tedy sněmovní, prezidentské a evropské. Předseda lidoveckého klubu poslanců Dufek míní, že takové nastavení je správné. Ani poslankyně Potůčková se nedomnívá, že by se mezi uvedenými volbami mělo nějak rozlišovat. Naopak dle Vildumetzové by se o tomto bodě ještě měla vést debata.