Rijád dává Palestině šanci

Saúdská Arábie je stále ochotná uznat existenci Státu Izrael – výměnou za uznání nezávislé Palestiny

Jen několik týdnů předtím, než členové palestinského radikálního hnutí Hamás 7. října loňského roku překvapivě zaútočili na Izrael, se zdálo, že se Tel Aviv přibližuje normalizaci vztahů s Rijádem. Saúdové ovšem rozhovory následně přerušili a nevědělo se, co bude dál. Nyní Rijád připouští, že možnost sblížení se s Tel Avivem je stále na stole.

„(Náš) zájem bezpochybně existuje,“řekl před pár dny pro britskou stanici BBC velvyslanec Saúdské Arábie ve Spojeném království Chálid bin Bandar al-Saúd. Možnost uznání Izraele pak včera na na Světovém ekonomickém fóru v Davosu potvrdil i saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán Saúd.

O obnovené ochotě Saúdů přitom minulý týden mluvil i americký ministr zahraniční Antony Blinken poté, co v rámci své blízkovýchodní mise navštívil jak Saúdskou Arábii, tak Izrael. Právě Blinken na podzim uvedl, že jednání těchto států o normalizaci vztahů mohlo být jedním z důvodů, proč se Hamás rozhodl na Izraelce zaútočit. Navázání diplomatických styků by totiž formálně svedlo dohromady dva hlavní partnery USA v regionu, jejichž společným ústředním nepřítelem je Írán.

Teherán má naopak blízko právě k Hamásu, s nímž Izraelci nyní válčí. Se Saúdy pak Iránci oficiálně obnovili diplomatické vazby loni. Reakce proto byla namístě, Američané coby prostředníci například Saúdům nabízeli vojenskou pomoc i know-how pro stavbu jaderných elektráren.

Podmínka nezávislé Palestiny

Podle analytiků by však nyní Saúdská Arábie, kterou mnozí považují za vůdčí stát arabského světa, mohla mít na Izrael více požadavků než před začátkem války v Pásmu Gazy. „Saúdská vláda je stále otevřena normalizaci pod podmínkou, že Izrael podnikne konkrétní kroky k vytvoření základů dvoustátního řešení (mezi Izraelci a Palestinci). To by bylo například úplné zrušení blokády Pásma Gazy, plné zmocnění palestinské samosprávy na stejném území, či na Západním břehu Jordánu,“řekl například americké stanici CNN saúdsko-arabský politický komentátor Alí Samír aš-Šihábí. analytik, Blízkovýchodní institut ve Washingtonu

Palestinci přitom chtějí mít vlastní stát v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě dlouhodobě. Spory o území se vedou od konfliktu v roce 1967. Tehdy Izrael v šestidenní válce porazil koalici arabských států a území se zmocnil, což ovlivňuje geopolitiku v regionu dodnes. Před nynější válkou to nicméně vypadalo, že podpora samostatné Palestiny v arabsko-muslimském světě klíčové Saúdské Arábii opadá, což by pro Izrael bylo výhodné.

Oficiální rétorika Rijádu se před válkou v Pásmu Gazy podle CNN soustředila spíše na již zmiňované bezpečnostní záruky a pomoc při stavbách jaderných elektráren. Jenže říjnový útok Hamásu na židovský stát a následná, již déle než sto dní trvající izraelská protiofenziva mnohé změnily.

Drtivá většina Saúdů chce Izrael odříznout

Průzkum, který na sklonku loňského roku zveřejnil Blízkovýchodní institut ve Washingtonu, ukázal, že 96 procent z tisícovky dotázaných Saúdů věří, že všechny arabské země by měly okamžitě přerušit veškeré kontakty s Izraelem na protest proti leteckým úderům v Pásmu Gazy.

Při izraelské ofenzivě v odvetě za útoky na jeho území zemřelo podle úřadů ovládaných Hamásem už přes 24 tisíc Palestinců a na 60 tisíc dalších bylo zraněno.

Počáteční úder na židovský stát si vyžádal přes 1200 mrtvých Izraelců a okolo 240 unesených. Na sto rukojmí Hamás propustil koncem listopadu výměnou za 240 palestinských vězňů, zejména žen a nezletilých držených v Izraeli, často bez řádného soudu.

„Vzhledem k tomu, jak rozhořčené je saúdské veřejné mínění ve světle války, bude nyní Rijád potřebovat mnohem smysluplnější izraelské ústupky vůči Palestincům,“konstatoval Firás Maksad, analytik Blízkovýchodního institutu ve Washingtonu. To ostatně pro BBC potvrdil i saúdskoarabský velvyslanec ve Spojeném království Chálid bin Bandar al-Saúd, když prohlásil, že případná normalizace nebude na úkor palestinského lidu. Podle analytika Maksada je přitom Saúdská Arábie nyní v takové pozici, že nemusí nikam spěchat.

Otázkou ovšem je, kolik trpělivosti budou mít Američané, kteří se snaží dohodu zprostředkovat. Pro prezidenta Joea Bidena by oficiální sblížení mezi Izraelem a Saúdskou Arábií bylo velkým zahraničně-politickým vítězstvím před letošními prezidentskými volbami v USA.

Vzhledem k tomu, jak rozhořčené je saúdské veřejné mínění ve světle války, bude nyní Rijád potřebovat mnohem smysluplnější izraelské ústupky vůči Palestincům.

FIRÁS MAKSAD