Jak zatočit s dluhy

Bankrotářům pomáhá práce načerno

VČesku se chystá zrychlení a usnadnění osobních bankrotů. Má to umožnit lidem vybřednout z nesplatitelných dluhů, pokud se nezadlužili úmyslně a část dluhů splatí, a začít znovu řádně žít a podnikat. Spousta expertů ale varuje, že výsledkem bude spíš zadlužování se a nesplácení dluhů. Data z loňského roku naznačují, že to část dlužníků takhle bere. Ďábel je jako vždy skrytý v detailech.

O co jde? Zkrátit dobu na oddlužení lidí, kteří vyhlásí osobní bankrot, z pěti let na tři roky nám nařizuje evropská směrnice. Zkrácení doby oddlužení ovšem směrnice vyžaduje pouze pro podnikatele. Je za tím úvaha, že ve většině Evropské unie je tato doba tři roky, a hlavně to, že podnikatel, který zkrachuje, by měl mít možnost co nejrychleji začít opět podnikat. Protože právě na tom stojí zrod různých technologických firem, například v americkém Silicon Valley. Je třeba mít možnost neuspět.

U nás se má tato úprava vztáhnout i na fyzické osoby, které nepodnikají. Podle lidí spojených s vymáháním dluhů tak věřitelé přijdou celkově o sto miliard korun a stát asi o 15 miliard korun. Část z dlužníků si už teď zřejmě vyložila plánovanou změnu zákona tak, že budou splácet méně, protože budou splácet kratší dobu a musí jim i tak zůstat určitá nezabavitelná částka na život. Podle společnosti InsolCentrum proto loni poněkud klesl počet lidí, kteří mají povolené oddlužení.

Co s tím? Řešením by mohlo být zachovat pětiletou lhůtu pro splácení dluhů k dosažení oddlužení u nepodnikajících osob. Jak ale zařídit, aby si lidé nezřizovali účelově živnost jen proto, aby se pak rychleji zbavili dluhů? Řešení je jinde. Jak upozorňují experti organizace Člověk v tísni, lidé v oddlužení často dostávají část mzdy oficiálně a část na ruku. Splácejí ale jen z oficiálního příjmu. Řešením by bylo více potírat práci načerno. Pak by dokonce šlo i zvýšit minimální částku, která při oddlužení zůstává dlužníkovi, a polepšili by si i věřitelé. Jenže udělá to někdo?