Hubnutí je v hlavě
Definice šílenství říká, že člověk dělá stejné věci a očekává jiné výsledky. Jak je tedy možné, že statisíce zejména žen začínají s Novým rokem zase s novou dietou, když číslo na váze ukazuje každým rokem více? Protože k nám ze světa vtrhli v devadesátých letech obchodníci s hubnutím s nabídkou stovek diet. Diety jsem před padesáti lety držela i já, ale bylo jich jen několik. Vyměňovaly se po sousedsku.
OČIMA ODBORNICE
Naštěstí se studiem psychologie a s osobními zkušenostmi jsem záhy pochopila, že hubnutí není o tom, co mám na talíři, ale jaký mám k talíři vztah. Prostředí plné lákadel nás vybízí ke konzumaci velkého množství jídla plného tuků a cukrů a zároveň je tlak na to, abychom byli štíhlí. Člověk se snaží najít co nejjednodušší, ač často nesmyslné řešení. A zvláště úderem nového roku se mnozí ztratí v džungli diet.
Stejně jako v náboženství i v jídle existuje „hřích“a „dobro“. Dělíme potraviny na jedy a superpotraviny. Ze svého jídelníčku vyřazujeme lepek, mléko, cukr nebo živiny – nejvíce nyní frčí vylučování sacharidů. Hubnoucí si postupně kazí vztah k jídlu, a kvůli tomu často i k sobě a okolí. Věnují jídlu nadměrnou pozornost a díky emočnímu jedení, kterým dočasně zmírní stres, neřeší podstatu problému.
STOB již v devadesátých letech pochopil, že při hubnutí nelze ovlivňovat jen chování, tedy stravu a pohyb, ale je třeba zvládat především myšlení a emoce, které k nevhodnému chování, tedy k zlozvykům, vedou. Hlásáme stále stejnou filozofii – všeho s mírou, střídmě z pestrého stolu v souladu s chuťovými preferencemi a laskavostí k sobě. Při změně životního stylu je třeba být v souladu se svými životními hodnotami.
Ten, pro koho je životní hodnotou být zdravý a třeba vzorem pro své děti, nedrží nesmyslnou dietu, ale postupuje jinak. Naučí se nebýt otrokem vnějšího obezitogenního prostředí plného lákadel. Ukočíruje své nehodné myšlenky a emoce, které vedou k jídlu navíc oproti plánu. Získává zase přirozený vztah k jídlu, což mu neodčerpává životní energii, a z nepřítele se stává přítel. Když si občas dopřeje něco nutričně nevýhodného, nebude to katastrofa, ale pouhé vybočení, které k životu patří.
Autorka je zakladatelkou společnosti STOB