Počet částeček plastu v litru vody: 240 tisíc

Bez plastů se lidstvo neobejde. Používají se na výrobu součástek nejrůznějších strojů. Vyrábějí se z nich zdravotnické pomůcky i hračky. Naše domy mají plastová okna. Plasty nosíme i na sobě v podobě oblečení. V neposlední řadě je používáme jako obaly. Skladujeme v nich i potraviny. Všudypřítomnost plastů přináší také problémy. Mluví se přímo o plastovém znečištění.

Počítají se do něj i miniaturní plastové úlomky. Jejich účinky na lidské zdraví jsou zatím jen málo prozkoumané. Mohly by způsobovat zánětlivá onemocnění nebo fungovat jako podklad pro růst škodlivých bakterií. Znalci obvykle dělí úlomky na dvě skupiny podle velikosti.

ČÍSLO TÝDNE

Od jednoho mikrometru do pěti milimetrů mluví o mikroplastech. Částice menší než jeden mikrometr označují jako nanoplasty. Zjistit, kolik se jich v našem životním prostředí pohybuje, je obtížné. Platí to zvlášť u druhé skupiny.

Skupina badatelů vedená Weiem Minem z Kulumbijské univerzity se pokusila spočítat plastové částečky v obyčejné balené vodě. Použili k tomu novou metodu. Spočívala v osvětlení vzorků dvěma lasery současně.

Prozkoumali tři značky vod běžně dostupných ve Spojených státech. V jednom litru pozorovali něco mezi 110 a 370 tisíci úlomků. Střední hodnota vycházela okolo 240 tisíc. Je to desetkrát až stokrát víc, než kolik se dosud předpokládalo. Devadesát procent úlomků připadalo na nanoplasty, zbývajících deset na mikroplasty.

Častý materiál úlomků byl polyethylentereftalát čili PET. Není divu. Vyrábějí se z něj lahve. Uvolňování PET částic asi urychluje vystavení lahví zvýšeným teplotám. Odlamují se i při jejich opakovaném otvírání a zavírání.

Víc než PET částic však bylo překvapivě mikroskopických úlomků polyamidu. Mohly by pocházet z filtrů používaných k čištění vody. Mezi dalšími materiály byly třeba polystyren nebo PVC. Složení se však podařilo určit jen u deseti procent částeček. Z čeho je zbytek, není známo.