Do Jurečky se opřeli matadoři
Zatímco je předsednické křeslo pod rozkývané, vynořují se adepti, již by ho mohli nahradit. Dle informací LN od lidí blízkých vedení strany si Jurečka jako svého nástupce „vychoval“Petra Hladíka, ministra životního prostředí. Ten LN řekl, že „pokud by pan Jurečka na lídra nekandidoval, jako místopředseda strany a ministr bych kandidaturu zvážil“. Dalším hojně zmiňovaným je ministr zemědělství Marek Výborný. „Pokud by byla poptávka, zvážil bych to,“uvedl někdejší šéf strany pro Deník N. Skloňuje se též jméno prvního místopředsedy
Marianem Jurečkou
Volební preference KDU-ČSL v roce 2023 KDU-ČSL, poslance Jana Bartoška. Pokud by Jurečka skončil dřív než na sjezdu, vedl by stranu do řádné volby on.
Přívěsek ODS?
Politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v Plzni pokládá za logické, že se s kritikou ozval zrovna poslanec Bělobrádek. „Byl to on, který dokázal vrátit lidovce zpátky do sněmovny, když se do ní ve volbách v roce 2010 nedostali,“uvedl. Podle politologa podstatou současné debaty je, zda má strana budoucnost jedině jako přívěsek ODS v rámci koalice Spolu, nebo zda má mít ambici vystupovat samostatně a prosazovat svůj program založený na tradičních hodnotách. Valeš také míní, že Jurečkova ministerská role jde přímo proti zájmům lidoveckých voličů – zmiňuje například zvyšování odchodu věku do důchodu, snížení mimořádné valorizace starobních penzí či zrušení daňové slevy na manželku. Žádné ze jmen, jež nyní zaznívají coby Jurečkovi možní nástupci, dle Valeše „neslibuje nějakou zásadní změnu politické linie KDU-ČSL“. Aby měla strana budoucnost, musel by se dle něj objevit někdo nový, o kom doposud nevíme. „Takový člověk by měl zvážit účast KDU-ČSL na vládě,“myslí si politolog. Lidovci letos měli o svém vedení hlasovat tak či tak. Původně se měl řádný sjezd – i s volbou předsedy – konat v dubnu, vedení strany ho ale ještě před prosincovými událostmi kolem neukončeného ministerského večírku v době tragické střelby na filozofické fakultě odsunulo na říjen. Nyní ale některým členům připadá podzim jako příliš vzdálený a je možné, že se pokusí vyvolat mimořádný sjezd. K tomu potřebují tolik okresních organizací, jež by reprezentovaly jednu třetinu všech členů strany. KDU-ČSL jako tradiční uskupení má přitom jeden z nejvyšších počtů straníků v zemi: přibližně 19 tisíc. Jako první vznesla podnět českobudějovická buňka – konkrétně právě Jaromír Talíř – a vyzvala další okresní organizace, aby se přidaly.
Lepší řádně než mimořádně
Jenže pokud by se tak opravdu stalo a mimořádný sjezd se konal ještě v zimních měsících nebo na jaře, ztrácí pak smysl pořádat na podzim ten řádný. Straníci se proto sejdou v pátek 26. ledna na mimořádné schůzi celostátní konference – širšího vedení strany –, kde budou hlasovat o tom, kdy přesně se má sjezd uskutečnit. Konference má větší působnost než celostátní výbor, který téma Jurečka probíral v minulém týdnu. Nad konferencí už stojí právě jen sjezd.
„Na jaře už nic nevyřešíme. Nechme sjezd na podzim, kdy opadnou emoce,“uvedl pro LN europoslanec Tomáš Zdechovský. Na podzim pak dle něj přijde možnost výrazně obměnit vedení strany. „Do čela musí přijít noví lidé,“doplnil Zdechovský, jenž v letošních evropských volbách bude kandidovat na čtvrtém místě jednotné listiny koalice Spolu. Pro podzimní termín sjezdu je třeba také šéf poslaneckého klubu Aleš Dufek.