Právníci tepou „volbu poštou“
LN Nabízí se úvaha, zda kýžená striktní tajnost volby se nenarušila už tím, že volební komise chodí s urnou za nemocnými.
Ale v takových případech není možné volby dosáhnout jinak. Je-li volič nemocný a není schopný dojít do volební místnosti, je kupříkladu invalidní, tak má možnost volit z domova. Není to podle mě relevantní argument.
LN Přijme-li se návrh v podobě, v jaké ho schválila vláda a včera začali posuzovat poslanci, bude nějak nutné změnit ústavu?
Nevidím to úplně stoprocentně, ale spíše se kloním k názoru těch ústavních právníků, kteří se domnívají, že určitý zásah do ústavy by byl nutný. Z mého pohledu korespondenční volba ohne ústavu, nebo ji dokonce nenaplní.
Přijde mi, že by politika měla řešit palčivější problémy. Mám pocit, že si zbytečně přiděláváme starosti. Ale nepůjdu na barikády, pokud korespondenční volba projde parlamentní procedurou a začne fungovat. Chápu, že je zde snaha ulehčit lidem volbu v zahraničí. Spíš bych ale šel cestou posílení počtu míst, kde by se dalo volit. Faktem je, že jich v zahraničí momentálně není mnoho (Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích – pozn. red.), ale to je technický problém.
Asi si ani nebudeme nalhávat, že je zde i kalkul části politického spektra, která si je vědoma, že je v zahraničí prostě silnější.
LN V čem vidíte konkrétní rozpory s ústavou?
Vidím problém s tajností volby, o které jsme už hovořili. Problém je také v nerovnosti voleb – volič v České republice by podle současného návrhu korespondenčně volit nemohl. To také není úplně v souladu s ústavou. Je otázka, jestli si vláda tuto nerovnost uvědomuje.
LN Ústavní právník Jan Kudrna v rozhovoru pro Český rozhlas vyslovil obavu, že případné zavedení korespondenční volby by mohlo nahrát různým zpochybňovačům čehokoli, tedy nově i voleb. Pokud se nepletu, v Česku jsme svědky zpochybňování výsledků voleb doposud nebyli. Co si o tom myslíte?
Vidím to podobně. Myslím, že by zde byl velký potenciál ke zpochybnění. Pokud by nějaká strana, ať už jakákoliv, prohrála volby jen těsně, chybělo jí nedejbože padesát hlasů, tak první zpochybní korespondenční volbu. Je to nahrávka na smeč dalším problémům.
LN Hlasy došlé ze zahraničí jsou ve sněmovních volbách přiřazeny k některému z krajů, který je vylosován. Kvůli korespondenční volbě by hlasů z ciziny mohlo přijít víc, hovoří se o tom, že dá šanci až 600 tisícům lidí. Nemůže to zdeformovat výsledky voleb v daném kraji?
Ano, v tom může vzniknout další nerovnost. Jeden ze čtrnácti krajů by mohl být diskriminován vůči ostatním. Vylosuje se Pardubický kraj a občan z Pardubického kraje pak bude překvapen, že lidé z Dánska či Argentiny volili jeho poslance, zatímco příbuznému z jiného kraje do toho nikdo nezasahoval.
LN V Rakousku se v souvislosti s korespondenční volbou při volbě prezidenta v roce 2016 vyskytly problémy, obálky tam otevřeli dřív, než hlasování skončilo. Volby se musely opakovat. Jak legislativně ošetřit, aby podobný problém nenastal i v Česku?
Ošetřit se to jistě dá, ale je to další nastražená mina a potenciální potíž. Bylo by dobré na to pamatovat, ale nakonec to realizují lidé a nedá se vyloučit, že to pak někdo z úmyslu nebo nedbalosti poruší.
LN Estonsko se dokonce vydalo cestou elektronizace, volit lidem umožní přes mobilní telefon. Dá se podle vás v Česku čekat v horizontu třeba dvaceti let něco podobného?
Otázka je, zda a jak se dá technicky zajistit, aby se stát nedozvěděl, kdo vlastně volil. Když bude stát šikovný, ošetří systém i proti hackerům.
Opakující se problém může být kupčení s hlasy. I dnes k němu může dojít, ale je to těžší. Člověka musíte někam dovézt, musíte ho hlídat. Takhle si zaplatíte sociálně slabšího člověka, kterému je jedno, jestli volí Petra, nebo Pavla, dáte mu tisícovku a stačí nad ním stát nebo si od něj vyžádat přístup do systému, čímž si ověříte, že hlasoval, tak jak jste potřeboval.
Řada zemí umožňuje volit poštou i z domova. Třeba v SRN lze volit poštou v Německu i ze zahraničí již od roku 1957. V dosud posledních volbách v roce 2021 využilo možnost hlasování poštou 47 procent voličů. Též Rakušané mohou volit korespondenčně nejen ze zahraničí.
Slováci mohou ze zahraničí volit poštou od roku 2006; hlasovat ale mohou jen při parlamentních volbách (do Národní rady) a při celostátním referendu. Na prezidentské volby se tato možnost nevztahuje.
U některých voleb v minulosti korespondenční volba vyvolala vlnu kontroverzí i kritiky. Třeba v roce 2016 ve druhém kole rakouských prezidentských voleb zvítězil těsně někdejší vůdce zelených Alexander Van der Bellen nad kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska Norbertem Hoferem; kvůli chybám při sčítání korespondenčních hlasů se však
Korespondenční volbu ze zahraničí Francie zrušila kvůli údajným podvodům v roce 1975, umožňuje ale hlasování v místních a parlamentních volbách ze zahraničí přes internet .