Švýcaři dál brání ruský majetek

Když zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny do Švýcarska, byla upřena hlavní pozornost na jeho vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Bylo to poprvé od ruského vpádu na Ukrajinu loni v únoru, co k účastníkům konference nepromlouval přes video, ale osobně přímo na místě.

Ještě předtím se Zelenskyj dohodl se švýcarskou prezidentkou Violou Amherdovou, že její země uspořádá mírovou konferenci o Ukrajině. Zástupci Švýcarska to později označili za velký politický úspěch a důkaz toho, že jejich země může sehrát významnou diplomatickou roli.

Avšak v jedné věci se stanoviska Kyjeva a Bernu nesblížila ani po Zelenského návštěvě – dlouhodobý požadavek ukrajinské vlády na konfiskaci jmění ruských oligarchů a osob blízkých Kremlu uloženého ve Švýcarsku. Podle představ prezidenta Zelenského a členů jeho vlády by měly být výnosy z těchto majetků použity na obnovu válkou zničené země. snahám porušovat kontroly vývozu. Jejich smyslem je zabránit tomu, aby Rusko dál získávalo materiál dovolující vyzbrojování jeho armády.

Švýcarská vláda ale argumentuje stále stejně. A sice tím, že současná právní úprava nedovoluje konfiskovat majetek státních příslušníků Ruské federace jenom proto, že jsou na sankčním

inzerce seznamu. Navíc to odporuje i švýcarské ústavě, která v příslušném článku 26 hovoří nejenom o ochraně majetku, ale také uvádí, že v případě jeho zabavení přísluší takto postiženým náhrada v jeho plné výši.

Naopak konfiskace majetku bez nároku na náhradu by byla možná pouze tehdy, pokud by bylo prokázáno, že pocházel z nezákonné činnosti. To by ovšem musel konstatovat soud v rámci pravomocného rozsudku.

Jen podezření nestačí

Podle švýcarské vlády pro to ovšem nedávají západní sankční seznamy dostatečný důvod. Její právní experti zastávají názor, že u osob na nich uvedených existuje pouze podezření, že jsou blízké ruskému režimu, není to ovšem stoprocentně doloženo.

Debata o přípustnosti konfiskace ruského majetku se ve Švýcarsku odehrává i na pozadí diskuse o budoucím směřování jeho zahraniční politiky. Zejména jde Švýcarům o to, jak přísně vykládat neutralitu země.

Proti možným změnám se přitom už řadu let ozývá silný odpor od představitelů nejsilnější strany v zemi, konzervativní Švýcarské lidové strany (SVP). Její neformální lídr, bývalý ministr spravedlnosti Christioph Blocher chce nyní dokonce vyvolat v zemi referendum s cílem dosáhnout toho, aby žádná švýcarská vláda nemohla v budoucnu uvalit sankce proti jinému státu.