Proč se nemáme bát eura

Euro slaví 25. narozeniny. V platnost vstoupilo jako jednotná měna jedenácti členských států EU, nyní ho používá dvacet zemí. Má za sebou dětské nemoci i pubertu, proto diskuse o jeho funkčnosti už nejsou tak vyhrocené jako dříve. Svým zhruba dvacetiprocentním podílem je druhou globální rezervní měnou po dominantním dolaru (asi 60 procent). Kromě hospodářského významu euro hraje důležitou politickou roli, protože ho většina lidí považuje za materializaci dávného snu evropského společenství, což z něj vytvořilo jeden ze symbolů stability EU. Podíváme-li se na euro tímto prizmatem, můžeme konstatovat, že jde o jednoznačný úspěch.

Mnozí zase tvrdí, že euro není bašta, ale pro některé státy vězení. Problém vysvětlil nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman, když napsal, že pro země EU jako Německo, Nizozemsko či Rakousko přináší společná měna výhody, zatímco státům z jihu EU jako Řecku, Itálii či Španělsku působí potíže.

SHORT

„Vznik eura motivovala politika, ne ekonomika. Cílem bylo na jedné straně úzce propojit Německo s Francií, aby další válka v Evropě byla nemožná, za druhé šlo o přípravu vzniku federálního evropského státu,“tvrdil Friedman a dodal, že euro paradoxně vyvolá opačný efekt, protože napětí vzniklé z ekonomických potíží vygeneruje politické. „Jen politická jednota povede k monetární jednotě. Bude-li monetární jednota prosazována v nepříznivých podmínkách, tato snaha vytvoří překážku pro vznik politické jednoty,“varoval.

Otázku přijetí eura v Česku znovu otevřel prezident republiky, jenže zrovna v době, kdy politická jednota EU se kvůli důsledkům války na Ukrajině drolí. Navíc ani Petr Pavel, ani premiér Petr Fiala, při vší úctě, nejsou schopni ekonomicky a politicky nevzdělaným lidem srozumitelně vysvětlit, proč se vzdát koruny a přijmout euro. Debata o evropské měně tedy zůstane i nadále na nízké úrovni. Chlapi v hospodě v Nižboru mne ale ujistili, že se eura bát nemám, protože Patrik Schick se po zranění opět dostává do formy.