Krumlov zažil knížecí requiem
V jižních Čechách se konala poslední zádušní mše za Karla Schwarzenberga. Asistovala granátnická garda
Zvony kostela sv. Víta v Českém Krumlově bijí jako na poplach. Je 16.40 a před mohutnými vraty svatostánku stojí nastoupeni v čestné stráži členky Sokola a opodál církevní prelát Václav Pícha. Čekají na příchod procesí, které se blíží z nedalekého náměstí Svornosti. Průvod čítající mnoho desítek lidí jakoby přicházel z jiné doby. Vévodí mu totiž členové granátnické gardy – osobní stráže šlechtického rodu Schwarzenbergů –, jejíž historie sahá do počátku 18. století. Pochodují v černých čepicích s chocholem a bílo-modrých uniformách, které značí rodové barvy. V kostele se koná poslední zádušní mše za v listopadu zesnulého knížete a významného českého politika Karla Schwarzenberga.
„Karel Schwarzenberg pro nás znamenal hodně, vnitřně jsme si ho velmi vážili. Byli jsme jeho velcí příznivci v době prezidentské volby, byl naše velká naděje,“líčí českokrumlováci Michaela a Pavel. „Jednou jsme se tu s ním dokonce v rámci předvolební kampaně setkali. Bylo to moc příjemné, na nic si nehrál. Na druhou stranu z něj ale byla cítit šlechtická vznešenost,“dodávají.
Podobně vnímala zesnulého knížete i Zdena Glaserová, která se přišla zúčastnit mše: „Byl to dobrý člověk, měl charakter. Vážila jsem si ho jako člověka i politika.“
Lavice uvnitř kostela jsou v době příchodu průvodu již plně obsazené, pouze vepředu zůstalo místo pro rodinu: Schwarzenbergovu dceru Annu Karolínu, prince Ferdinanda Schwarzenberga a italskou šlechtičnu, kněžnu Francescu Riario-Sforza, manželku Schwarzenbergova syna Jana Nepomuka. Ten chybí, protože onemocněl covidem-19. Ferdinand je synem Schwarzenbergova bratra Bedřicha, který zemřel před deseti lety.
Pozůstalí vcházejí dovnitř, ceremonie může začít. Mše je sloužena v latině a doprovází ji na sedmdesát hudebníků. Vedoucím chrámového sboru – takzvaným regenschori – je místní Jiří Balek.
Hrobka srdcí za černým kamenem
Největší dominantou zhruba hodinu trvající ceremonie je takzvaný knížecí klobouk, který sem byl dovezen z rakouského Murau – jednoho z rodových sídel. Ačkoliv by si pod názvem mnozí mohli představit běžnou pánskou pokrývku hlavy, jedná se o korunu vyplněnou sametem. Během mše je obřadně nesena z Nepomucké kaple středem kostela na oltář. V Českém Krumlově byla při příležitosti mše vystavena poprvé od roku 1940. Schwarzenbergům náleží ještě druhá koruna: vévodský klobouk. Ten byl ale ztracen během protektorátu.
Zádušní mše ale nebyla jedinou včerejší akcí v Krumlově. Již ve čtyři hodiny přivítal Schwarzenbergy na náměstí před radnicí starosta města Alexandr Nogrády. Uvítání bylo tradiční: chlebem a solí od místní pekařky Anety Dufkové. Ta svým umem ale nevítala šlechtice poprvé – obdobný moment proběhl již v roce 2019 při příjezdu Karla Schwarzenberga.
Před radnicí dále po prezentaci členů gardy zazněla sborová skladba Bedřicha Smetany Věno. Tato tradice je spjatá s první republikou. Sbor tehdy v Českém Krumlově zpíval na akcích, kterých se účastnili členové knížecí rodiny.
Krumlovský kostel svatého Víta je trojlodní gotická stavba vybudovaná okolo roku 1407. V 19. století byla barokní cibulovitá věž kostela přestavěna na novogotickou. Ta spolu se svatostánkem slouží jako církevní dominanta města, aby vyvážila vedlejší zámeckou věž, symbol moci světské. Nepomucká kaple je jednou ze dvou v kostele. Jan Nepomucký je patronem rodu Schwarzenbergů. Kaple slouží rodu, který panství zdědil počátkem 18. století, jakožto pohřební komora – takzvaná hrobka srdcí. Za černým kamenem kaple se skrývá místnost, kde odpočívá sedm příslušníků rodu. Pod náhrobním kamenem uprostřed kaple jsou pak uloženy ostatky Eleonory Amálie ze Schwarzenberka, první vévodkyně krumlovské.