Rukojmí jsou v Izraeli emotivní téma

Lidé si stále více uvědomují, že svoboda pro většinu rukojmích na straně jedné a politika vlády, která chce pokračovat v tvrdé vojenské operaci v Pásmu Gazy, nejdou příliš dohromady. Říká v rozhovoru pro LN Marek Čejka, odborník na problematiku Blízkého v

LN Jaká je nyní situace v Izraeli a co se očekává v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy proti palestinskému hnutí Hamás?

V Izraeli je to nyní obrovský rozdíl oproti palestinským územím, hlavně Gaze. Situace se přece jen vrací pomalu k jistému normálu. Stále je ale velké množství záložníků v armádě, nikoliv v zaměstnání. Řada lidí z kibuců a sídel okolo Gazy, ale i od severní hranice s Libanonem žije provizorně přemístěná do bezpečnějších míst. Očekávání izraelské společnosti ohledně budoucnosti jsou smíšená, což souvisí i s tím, že izraelská vláda stále mlží, jaký má pro poválečnou Gazu plán. Dokola opakované „Je třeba zničit Hamás“ztratilo po více než sto dnech mimořádně tvrdého konfliktu už poněkud na ostří. Spokojí se izraelská vláda se zničením militantního křídla Hamásu v Gaze, nebo má stále úmysl zničit Hamás včetně jeho civilních struktur? To zatím stále není jasné.

Ve hře o budoucnost Gazy jsou různé scénáře: mezinárodní správa Gazy, správa Gazy ze strany palestinské autonomie, klanová vláda v Gaze a podobně. Pak tu máme i scénáře méně pravděpodobné, ale nikoliv nereálné, artikulované třeba nejradikálnějšími izraelskými ministry. Chtějí Palestince z Gazy zcela vyhnat.

LN Jak velké téma je asi 140 rukojmí, které Hamás od napadení Izraele 7. října 2023 drží?

Rukojmí jsou v Izraeli velmi důležité a zároveň emotivní celospolečenské téma. Stoupají občanské aktivity na jejich propuštění, přestože právo na shromažďování je v průběhu válečného konfliktu v Izraeli stále omezené. Lidé si stále více uvědomují, že svoboda pro většinu rukojmích na straně jedné a politika vlády, která chce pokračovat v tvrdé vojenské operaci v Gaze na straně druhé, nejdou příliš dohromady. Počkejme si, co přinesou obnovená jednání obou stran konfliktu v Kataru.

LN Co může izraelský premiér Benjamin Netanjahu nyní udělat pro upevnění moci?

Dle aktuálního průzkumu si jen 15 procent Izraelců dnes přeje, aby Netanjahu přezdívaný Bibi zůstal v premiérském křesle i po skončení války v Gaze. To znamená, že jeho podpora se výrazně zmenšila. Pokud dlouhodobě sledujeme Bibiho chování v momentech, kdy je jeho moc ohrožena, víme, že je schopný pro to, aby u ní setrval, učinit ledasco.

I mnozí izraelští komentátoři upozorňují, že Netanjahuovi v tomto ohledu nahrává prodlužování válečného konfliktu, protože je nepravděpodobné, že by odešel v jeho průběhu. Dokonce není ani vyloučené, že pokud by konflikt v Gaze postupně deeskaloval, mohl by usilovat o jeho posílení na jiné frontě – například na té s libanonským Hizballáhem a jeho spojenci.

LN Jak reagovala vláda na aktuální dění okolo kontroverzních soudních reforem? Izraelský nejvyšší soud nakonec anuloval jejich klíčovou část, která soudcům bránila zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná.

Několik vládních ministrů už dříve prohlásilo, že pokud soud takovéto rozhodnutí vydá, nepodřídí se mu. Sám Netanjahu přímo na aktuální verdikt nereagoval, ale je zjevné, že ho neoslavoval. Jeho strana Likud vydala poněkud ublíženecké prohlášení ve smyslu: „Nejvyšší soud rozvrací národní jednotu ve chvílích, kdy vojáci izraelské armády bojují a riskují své životy“. Bývalá předsedkyně nejvyššího soudu Ester Chajutová to však okomentovala slovy: „I v těžkých dobách, jako je tato, musí soud plnit svou roli a rozhodovat o důležitých otázkách – a to tím spíše, pokud jde o otázky týkající se základních atributů Izraele jako židovského a demokratického státu.“

LN Poslední dny se objevily náznaky, že by mohlo opět začít jednání ohledně normalizace vztahů se Saúdy, kteří by si ale přáli základy pro dvoustátní řešení mezi Izraelem a Palestinou. Co by Izraelci normalizací vztahů se Saúdy získali?

Geopolitický i ekonomický význam Saúdské Arábie pro region Blízkého východu je mimořádný. Pod vedením korunního prince Mohameda Bin Salmána se navíc tato země stala i méně ideologickou a více politicky pragmatickou. V této době je neúnosné normalizovat vztahy s Izraelem i pro něj. Ve světle onoho pragmatismu se však domnívám, že je spíše jen otázkou času, kdy k izraelsko-saúdské normalizaci po ukončení války v Gaze dojde.

jestli ovšem ještě žije. Nejmladší z rukojmí Kfir Bibas, jehož Hamás unesl spolu s matkou a bratrem. Hamás v listopadu oznámil jejich smrt, Izrael ji ale nepotvrdil, a příbuzní tak doufají, že všichni ještě žijí.