Ten, kdo chce zbavit Evropu cizinců

Rakouský pravicový aktivista Martin Sellner vyvolal svými tezemi o vyhoštění milionů lidí z Německa bouři nevole. Tím se mu zároveň dostalo pozornosti, o jaké se mu předtím ani nesnilo.

Postupim, Hamburk, Berlín, Drážďany či Freiburk. Nejenom v těchto, ale i dalších německých městech se v minulých dnech konala velká shromáždění lidí protestujících proti xenofobii a pravicovému extremismu. Přišli i kancléř Olaf Scholz a další členové vlády.

Mohou za to odhalení německé investigativní platformy Correctiv, která minulý týden zveřejnila zprávu o tajné schůzce několika osobností z pravicověradikálních a národněkonzervativních kruhů v Postupimi před branami Berlína. Konala se v listopadu loňského roku a její účastníci diskutovali mimo jiné o „plánu na remigraci“neboli jak zastavit „osidlování Německa cizinci“a dostat miliony z nich ze země. Podle jejich představ by museli Spolkovou republiku opustit žadatelé o azyl či cizinci s tolerovaným pobytem. Odejít by ale měli i ti s německým pasem, kteří se prý nepřizpůsobili většinové společnosti.

Přítomen byl třeba Roland Hartwig, do té doby klíčový poradce spolupředsedkyně protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelové. Dále mimo jiné podnikatel provozující síť restaurací či lidé z okruhu křesťanských demokratů (CDU).

Především ale v Postupimi nechyběl

35letý Rakušan Martin Sellner,

pravicověradikální influencer a aktivista, který má v posledních letech značný přesah právě do Německa a vliv na tamní radikální pravici.

Právě on vnesl před lety pojem „remigrace“na stránky pravicově-intelektuálních časopisů, a tím i do debat v těchto kruzích. Ve svých textech vytváří souvislost mezi nárůstem kriminality a zvyšujícím se počtem lidí cizího původu v evropských zemích. V jejich vyhoštění tudíž vidí účinný nástroj na snížení kriminality a také zachování původní identity. Sellner tvrdí, že masové vyhošťování obyvatel není v lidských dějinách nic neobvyklého.

Tvrdí, že k tomu nemůže dojít nějakou násilnou cestou nebo tím, že by byly určité skupiny obyvatelstva zbaveny svých práv. Jak by se jeho idea měla uskutečnit, ovšem neupřesňuje.

O Sellnerově rostoucím vlivu svědčí skutečnost, že pojem „remigrace“postupem času opustil stránky intelektuálních diskusí a pronikl i do programových dokumentů inzerce AfD. Právě tato strana v minulých měsících výrazně posílila v průzkumech veřejného mínění. Nyní se s 22 procenty pohybuje celostátně na druhé pozici.

Peníze od novozélandského atentátníka

V mládí měl Sellner vazby na hlavu rakouských neonacistů Gottfrieda Küssela odsouzeného mimo jiné za popírání holokaustu. Poprvé na sebe upozornil v roce 2006, když nalepil samolepky s hákovými kříži na stěny synagogy v rakouském Badenu. Soud mu za to vyměřil trest ve výši sta hodin veřejně prospěšných prací na tamním židovském hřbitově. Postupem času se stal hlavní tváří rakouského identitárního hnutí. Jeho členové sami sebe považují za elitní uskupení s misí bojovat proti „záplavě běženců“, kteří proudí do Evropy.

O velký mezinárodní rozruch se Sellner postaral, když vyšlo najevo, že byl v kontaktu s Australanem Brentonem Tarrantem, jenž přepadl v březnu 2019 dvě mešity v novozélandském Christchurchi a zastřelil při tom padesát lidí. Tarrant měl dokonce rok před svým činem poslat Sellnerovi na účet 1500 eur (zhruba 37 tisíc korun). Oba se také domlouvali na setkání ve Vídni.

Sellner je ženatý s americkou spisovatelkou a aktivistkou alternativní pravice Brittany Pettiboneovou, která sebe sama označuje za „americkou nacionalistku“. Manželovi pomáhá mimo jiné proniknout k potenciálním sympatizantům v USA. Stejně tak i s propagací na sociálních sítích, neboť k těm nejrozšířenějším, jako jsou Facebook, Instagram, Twitter nebo Youtube, mu byl už před lety zablokován přístup. Proto vystupuje na síti Telegram, kde ho sleduje přes 57 tisíc lidí.

Sellnerovy myšlenky převzali už i pravicoví rakouští Svobodní (FPÖ), kteří již víc než rok vedou průzkumy veřejného mínění v zemi. Vztahy mezi Svobodnými a Sellnerem se začaly posilovat hlavně za covidové pandemie, kdy spolu demonstrovali proti vládním opatřením i původně plánované očkovací povinnosti. Šéf FPÖ Herbert Kickl začal následně označovat identitární hnutí za „pravicovou neziskovku“a přirovnávat ho k ekologické organizaci Greenpeace.

PROFIL

Poznámku k tématu