Evropa v druhé linii

Prognóz budoucí války je jako hub po dešti, klíčová je prý evropská obrana

Značný poprask a obsáhlé diskuse vyvolala zpráva německého deníku Bild o možném scénáři války Severoatlantické aliance s Ruskem. Začíná mobilizací Moskvy letos v únoru a předpokládá úspěch její jarní ofenzivy, po které by ruské vedení začalo zpracovávat k možné invazi další region, Pobaltí. Projevilo by se to rozsáhlými kybernetickými útoky a posléze i provokacemi s využitím ruské menšiny. Následně by přišlo rozmístění ruských vojáků v Bělorusku a adekvátní posílení kontingentu NATO na druhé straně hranice.

Rusko by taky rozmístilo v Kaliningradské oblasti rakety středního doletu a propagandisticky působilo na tamní obyvatelstvo tak, aby mu vsugerovalo, že NATO chce Kaliningradskou oblast, patřící před koncem druhé světové války Německu, obsadit. Vše by vyústilo v uměle vytvořený konflikt o takzvaný Suvalský koridor, strategický pás země podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu.

Obě strany by povolávaly posily a nakonec by proti sobě stálo půl milionu aliančních a ruských vojáků. Scénář neříká, zda by došlo k válce, či nikoliv, není ale nevěrohodný. Jen předpokládá trochu rychlejší vývoj událostí, Rusko by se totiž bez ohledu na výsledek války s Ukrajinou zřejmě nevrhlo hned na tak velké sousto, jako je Severoatlantická aliance.

Hybridní třetí světová

Stalo se už tak trochu módou zpracovávat válečné scénáře, dělají to všechny země a jejich armády podle nich i cvičí. Také u nás se předpokládá, že válka se nejpravděpodobněji povede zpočátku někde v oblasti Suvalského koridoru a my tam budeme v rámci pomoci NATO posílat vojáky.

Prakticky všechny analýzy vycházejí z toho, že válka na Ukrajině skončí nějakým druhem plichty s Ruskem. Tak vypadají i čtyři z pěti scénářů organizace Globsec, připouštějící možný střet s NATO a oscilující mezi další ukrajinskou ztrátou území na východě a porážkou Putina bez odstranění jeho režimu. Ani třetí světová válka by podle analýzy nebyla plnohodnotným konfliktem ve stylu druhé světové, ale souhrnem hybridních taktik a krizí po celém světě, kde k tomu jsou předpoklady, například na Kavkaze, v Bosně a Hercegovině či v Kosovu.

Úplnou eliminaci ruské hrozby by podle Globsecu přineslo jen svržení režimu Vladimira Putina. Konkrétně tedy zavraždění hlavního aktéra či jeho přivedení před mezinárodní tribunál a nahrazení režimu demokratickým systémem.

Americký Institut pro studium války (ISW) upozorňuje na jev sílící v poslední době ze strany Putinova režimu – umělé podněcování hrozeb. S Kremlem spříznění miniblogeři rozjeli podle ISW kampaň obviňující skandinávské země Dánsko, Švédsko a Finsko, z nichž poslední dvě vstupují do NATO, ze snahy získat dominanci v Arktidě. Rusko reagovalo vytvořením Leningradského vojenského okruhu a posílením vojenské přítomnosti.

ISW upozorňuje, že stejnou strategii obviňování z agresivních úmyslů prostřednictvím spřátelených blogerů použili Rusové i před válkou na Ukrajině. Rovněž současný konflikt už Putin, stejně jako státní propaganda prezentují jako válku se Západem prostřednictvím „zmanipulovaných“Ukrajinců.

Evropský budíček

Německá rada pro zahraniční vztahy počítá ve své analýze #EDINA III s podtitulkem

Německo a NATO jsou v závodu s časem se šesti až deseti lety, které bude Rusko po skončení intenzivní fáze bojů na Ukrajině potřebovat k obnovení svých ozbrojených sil v takovém rozsahu, aby se bylo schopno pustit do konfrontace s NATO. „Otázka pro NATO a Německo už nestojí ve smyslu, zda bude muset NATO a Německo bojovat ve válce proti třetí zemi, ale kdy se tak stane,“píše analýza.

Scénář zmíněný v Bildu počítá také s vítězstvím Donalda Trumpa a jeho nástupem na americký prezidentský post od příštího roku a oslabením americké podpory Evropy v NATO. To je významný faktor představující budíček pro Evropu, která musí pochopit staré trumpovské heslo, že se bude muset starat především sama o sebe.

#EDINA III silně vyzývá k výraznému posílení německého bundeswehru, což má tamní vláda v plánu. Otázkou je, jak rychle se to podaří. Musí se však změnit i sama tato armáda spoutaná opatrnictvím, personální krizí i byrokracií. Stejně jako Němcům nezbude než potlačit pocit viny za dvě prohrané velké války v Evropě, postavit se do čela evropské obrany a odstrašovat Rusko demonstrací síly.

Jenže to je až druhá linie. Ta první je nyní na Ukrajině. Země začíná být vyčerpaná válkou pod vlivem ztrát na frontách a ostřelování v týlu oslabuje i vůli bránit se. I na tradičních patriotistických územích přibývá lidí volajících po míru za cenu územních ústupků. Jsou to ukrajinští kluci a holky, kdo umírají či ztrácí končetiny především sice za svoji zemi, v druhé řadě ale i za naši bezpečnost.

K tomu se jako Evropané musíme postavit. Přislíbené peníze jsou zatím tím nejmenším, co můžeme dát. A je třeba rychle vymýšlet, co dál.

Úplnou eliminaci ruské hrozby by podle Globsecu přineslo jen svržení režimu Vladimira Putina