Spor o penze: jak číst změnu soudce

Tento týden došlo k nezvyklé změně soudce zpravodaje u návrhu snížit valorizaci důchodů. Ústavní právník si myslí, že původní zpravodaj Jan Svatoň mohl navrhnout zrušení sporného opatření vlády.

Neshody mezi ústavními soudci mohlo podle Ondřeje Preusse vyvolat i očekávání veřejnosti či proces schvalování nižší valorizace ve sněmovně.

LN Ústavní soudci nenašli shodu na verdiktu o snížené valorizaci penzí z loňského června. Vyměnil se kvůli tomu i soudce zpravodaj, kterým je nově Vojtěch

Šimíček. Jaký je to signál směrem k veřejnosti?

Nevíme to stoprocentně, ale předpokládám, že to skutečně takto bylo. Tedy že docent Svatoň jako zpravodaj přišel s návrhem, který nezískal potřebnou podporu. Pokud navrhoval zrušení toho zákona, což je spekulace, tak je potřeba, aby pro návrh hlasovalo devět soudců, tedy kvalifikovaná většina. Teoreticky mohl mít návrh i většinu prostou, ale to by nestačilo.

Dá se tak spekulovat, že z tohoto důvodu byl určen jiný soudce zpravodaj, konkrétně docent Šimíček, což může signalizovat, že tomu návrhu vyhověno nebude nebo minimálně mu nebude vyhověno v radikálním rozsahu.

LN Dá se tedy předpokládat, že návrh Šimíčka bude zcela opačný než návrh Svatoně?

Je to pravděpodobné, jinak by nedocházelo ke změně osoby soudce zpravodaje z Jana Svatoně na Vojtěcha Šimíčka.

LN Může být ta neshoda způsobena i tím, že se jedná o velmi citlivé téma pro část veřejnosti?

Rozhodně to tak může být, netroufám si to vyloučit. Na druhou stranu, je to složité vlastně i z právního hlediska, protože jsou tam dvě základní roviny. Otázka procesu schvalování, tedy využití stavu legislativní nouze, a pak rovina legitimního očekávání, která je pro Ústavní soud výzvou.

Může to být také tak, že část soudců se domnívá, že byla porušena pravidla procesu, ale nikoliv samotný nárok na valorizaci z hlediska legitimního očekávání. Jiná část soudců zase může chápat postup ve sněmovně, ale nesouhlasit s ním z hlediska načasování poté, co už podle některých argumentů ten nárok vznikl. V rámci diskuse tak mohlo docházet k několika různým střetům.

LN I přes neshody pléna ústavních soudců bude verdikt vyhlášen ve středu 24. ledna. Co říkáte na tu rychlost?

Ono to vlastně tak rychle není, protože návrh byl podán už před řadou měsíců, a pokud jsou moje informace správné, Ústavní soud se v té věci radil na plénu opakovaně. Ta rychlost se dá jedině vztáhnout k ústnímu jednání, kde se Ústavní soud nakonec rozhodl přikročit k tomuto nepříliš častému instrumentu. V návaznosti na jednání se pak soudci poradili patrně ve stadiu poučenosti a je možné, že to přispělo k rozhodnutí některých soudců, a tím pádem se věc mohla uzavřít.

LN Jak je obvyklé, že se soudce zpravodaj mění?

Nejčastěji se to děje v situacích, kdy je soudce zpravodaj v menšině nebo v táboře, který je přehlasován, a tím pádem dochází k tomu, že výsledná podoba toho rozhodnutí je velmi odlišná od původního návrhu.

LN Jakým způsobem dochází k výběru soudce zpravodaje?

Ten se určí přímo na jednání. Soudce zpravodaj je jinak určován podle rozvrhu práce, v zásadě náhodně tak, jak přichází jednotlivá podání, ale v tomto případě je to určeno ad hoc.

Ondřej Preuss

LN Může výměna soudce zpravodaje vyvolat pochybnosti o výsledném verdiktu, ať už bude jakýkoliv?

To je spíš otázka na sociologa, ale z právního hlediska sám soudce zpravodaj výsledek nerozhoduje, rozhoduje ho kvalifikovaná většina. Role zpravodaje je sepsat to, k čemu se většina přiklonila, respektive to, co je výsledným rozhodnutím Ústavního soudu, pokud by nastala situace, že se nenašla většina pro zrušení zákona.