Mayové viděli svět jako želvu
Z průzkumu Guatemalské džungle se nedávno vrátila česko-slovenská expedice, která tu pátrala po ztraceném mayském městě. Přestože podrobnosti teprve zveřejní ve vědecké literatuře, jeden z vedoucích expedice z Komenského univerzity v Bratislavě poodhalil
LN Kde přesně jste město našli?
Jde o severovýchodní Petén v Guatemale. Mapa ale ještě zpracována není ani tam není žádný orientační bod, protože jde o neobydlený prales.
LN Jak je staré?
Zatím proběhla pouze terénní fáze výzkumu, přesné stáří města budeme znát až poté, co proběhne analýza keramiky. O něco později nám to pak ještě více upřesní analýzy uhlíků pomocí metody C14 (způsob určování stáří předmětů organického původu, který spočívá v měření izotopu uhlíku s šesti protony a osmi neutrony, jenž se rozpadá konstantní rychlostí – pozn. red.). Předběžně však víme, že město vzniklo ve středním předklasickém období, někdy mezi lety 800 a 500 před naším letopočtem.
LN Jakou mohlo mít plochu?
Na rozdíl od stáří města lze jeho plochu určit jednodušeji, má však několik center a my musíme arbitrárně rozhodnout, kde už město končí a kde ne, protože mayský urbanismus fungoval zcela jinak než ten náš. Zatím je však všeobecná shoda, že nejzastavěnější, navzájem propojená plocha má kolem sedmi čtverečních kilometrů.
LN Kolik mohlo mít obyvatel?
To je v tuto chvíli předběžné a bez analýz se to nedá určit, nález je příliš čerstvý. Město má několik vrstev z různých období, kdy byla velmi rozdílná intenzita osídlení. Takže v první řadě musíme identifikovat, co všechno obsahuje každá vrstva z hlediska urbanismu, a poté k tomu nahodit vzorec o průměru počtu obyvatel na jednu budovu, a to za každé období zvlášť.
LN Jaké jsou v něm nejvýznamnější stavby?
Určitě jsou to astronomické observatoře. Minimálně dvě a možná až tři, což je skutečný unikát. Tyto budovy se stavěly na pozorování slunovratů a rovnodenností, které sloužily k rituálním účelům. Zvláštní význam měly v nejstarším – předklasickém období mayských dějin, což je jedním z dokladů o jeho starobylosti.
LN Proč ho Mayové opustili?
Mayové město opustili a znovu postavili několikrát. Ve skutečnosti je ale potřeba zodpovědět v této souvislosti hned několik otázek, ani na jednu z nich v tuto chvíli neznáme přesnou odpověď. Existovala však dvě velká opouštění města bez zjevné kontinuity.
Prvním byl takzvaný předklasický kolaps, kolem roku 150 našeho letopočtu, po kterém bylo město opuštěno na několik staletí. Potom to byl klasický mayský kolaps kolem roku 900 našeho letopočtu, kdy bylo opuštěno definitivně. Za nejpravděpodobnější důvody definitivního odchodu se v současnosti považují environmentální faktory, zejména sucho.
LN Jakým způsobem jste aglomeraci objevili?
Laserové zkoumání pralesa pomocí přístroje Lidar v letadle nám dalo první indicie. Potom následuje průzkum v terénu. Až ten určí realitu, potvrdí nebo vyvrátí digitální data. No a nakonec jsou to vykopávky, které definitivně řeknou, o jaký typ osídlení jde a z jakého období.
LN Kolik podobných nalezišť by se v džunglích ještě mohlo skrývat?
Již ne mnoho, Lidarem je pokryta většina území porostlého džunglí. Nelze to nikdy zcela vyloučit, ale období velkých objevů se pomalu chýlí ke konci.
LN Jak viděli Mayové svět?
Jako gigantickou velkou želvu nebo krokodýla. Oni žili na jeho zádech. Kromě toho celý jejich svět byl živý. Domy, kameny, keramické nádoby – to vše byly bytosti s určitým typem duše, které přicházely do sociálních a náboženských interakcí s lidskými komunitami. Tak jak mohl zemřít člověk, umíral i hrnec nebo dům, každý měl svůj životní cyklus a životní sílu.
LN K čemu jim byla rozvinutá astronomie?
Ona to byla ve skutečnosti astrologie, perfektně matematicky a astronomicky podložená. Na základě svých výpočtů zatmění Slunce nebo oběhů Venuše Mayové zjišťovali příznivé a nepříznivé dny pro jednotlivé lidské činnosti a také úrodu, počasí, válku a podobně.
LN Proč se uchylovali k lidským obětem?
Spousta lidí si plete Maye s Aztéky, masivní lidské oběti byly běžné právě u Aztéků. U Mayů sice lidské oběti existovaly, ale neměly takový existenciální smysl jako ve středním Mexiku. Z již dříve objevených nápisů ale můžeme usuzovat, že Mayové obětovávali zejména urozené zajatce při speciálních příležitostech. Důležitá byla zejména krev,
V současnosti působí jako profesor na Komenského univerzitě. Jeho specializací jsou
Expedice se uskutečnila pod hlavičkou protože obsahovala esenci – nesprávně nazývanou duše nebo energie –, která neodpovídá pojmům z našich tradic. Ale víme, že byla spojována se Sluncem a podstatná pro chod vesmíru. Mnohem častěji však obětovali vlastní krev sebezraňováním.
LN Jaké techniky během nich používali?
U Mayů máme doloženy dvě techniky lidské oběti. Nejčastější byla stětím hlavy. To se často dělo na míčovém hřišti. Další, kterou nám prozrazuje ikonografie, bylo házení oštěpů, později střílení šípů do oběti zavěšené na jakési hrazdě.
LN V jejich kultuře bylo prý důležité i pouštění žilou. Jaký mělo význam?
Mayové si nejčastěji perforovali prsty, slabiny, uši, muži penis a ženy jazyk. Důvodem bylo získání krve, která se následně rituálně spalovala a odcházela jako spálený kouř k božství, které sídlilo v nebi. Někdy byla smíchána i s kadidlem.
LN Jak by se mohla mayská civilizace vyvíjet, nebýt příchodu Španělů?
To by byla čistá spekulace, ale krátce před příchodem Španělů byli Mayové už v troskách, z jejich pyramid byly ruiny a žili v chatrčích. Minimálně na Yucatánu a v Peténu. Na druhé straně v guatemalských horách se udržovaly mohutné státy Quichéů a Kakchiquelů, které stavěly stále kamenné pyramidy, ale znalost písma již zanikla.
Takže ta největší sláva Mayů zašla dávno před příchodem Španělů. Dobrý myšlenkový experiment by to byl v případě Aztéků, protože ti byli v době příchodu Španělů na vrcholu a dávali dohromady obrovskou říši, která mohla vyprodukovat do budoucna mnohé civilizační posuny.
LN Proč vznikaly pokročilé civilizace spíš v Jižní a Střední Americe, ale ne v Severní?
To je dobrá otázka, ale jeví se to tak jen zdánlivě. Osobně například nevidím velký rozdíl mezi kulturou Cahokia v povodí Mississippi a mezoamerickými civilizacemi, také jim byly velmi blízko pueblové kultury. Vždy máme nějaká centra a nějaké periferie. Byly to obrovské plochy a chyběla jízdní zvířata nebo kolo, tak se poznatky šířily pomaleji než ve Starém světě. Jinak by byly obě oblasti určitě kulturně mnohem více homogenní.
LN Co z mayské kultury zůstalo dodnes?
Mnoho lidí si myslí, že Mayové vyhynuli a my hledáme už jen to, co po nich zůstalo. Ve skutečnosti má mayská kultura pozoruhodnou kontinuitu, která trvá již 4000 let. Měnila se jen jejich centra na relativně úzkém a nerovnoměrném území mezi Pacifikem a Atlantikem. Samozřejmě pod vlivem Španělů dnešní Mayové absorbovali mnohé prvky z Evropy a křesťanství, na druhé straně mnohé jejich kulturní prvky jsou mimořádně archaické. Například jsou oblasti, kde stále používají svůj předkolumbovský 260denní kalendář.
Pomocí jejich dnešních jazyků dokážeme rozumět starým hieroglyfickým nápisům, studiem jejich současných mýtů a rituálů dokážeme porozumět mnoha výjevům na nástěnných malbách nebo stélách starých i více než 2000 let. Nedávno jsme studovali jeden rituál rozbíjení keramiky v horské Guatemale, který nám pomohl pochopit archeologické nálezy před tisíciletími v identických kontextech.
Některé prvky kultury, zvláště náboženství, mýty a rituály, mají sklony k zakonzervování, což je pro nás velkou výhodou. Málokterá tak stará kultura se dá dnes při terénním výzkumu kopat a objevovat tak, že vám pak její potomci u ohně vykládají příběhy, které vám pomohou najít chybějící prvek skládačky a pochopit to, co jste objevili.
Milan Kováč
LN Jak dlouho by mohlo trvat zpracování a publikace nálezu?
Zpracování nálezů trvá přibližně šest měsíců od konce terénních prací a první publikování v zemi nálezu jde krátce nato v závěsu. V závislosti na náročnosti a kvantitě dat a také v závislosti na rozpočtu se podrobnější údaje o nálezech generují a publikují obvykle do jednoho roku od výzkumu.