Lidové noviny

Mayové viděli svět jako želvu

Z průzkumu Guatemalsk­é džungle se nedávno vrátila česko-slovenská expedice, která tu pátrala po ztraceném mayském městě. Přestože podrobnost­i teprve zveřejní ve vědecké literatuře, jeden z vedoucích expedice z Komenského univerzity v Bratislavě poodhalil

- RADEK JOHN Národní autonomní univerzitě v Mexiku. mezoameric­ké kultury a náboženstv­í. Nadace Neuron.

LN Kde přesně jste město našli?

Jde o severových­odní Petén v Guatemale. Mapa ale ještě zpracována není ani tam není žádný orientační bod, protože jde o neobydlený prales.

LN Jak je staré?

Zatím proběhla pouze terénní fáze výzkumu, přesné stáří města budeme znát až poté, co proběhne analýza keramiky. O něco později nám to pak ještě více upřesní analýzy uhlíků pomocí metody C14 (způsob určování stáří předmětů organickéh­o původu, který spočívá v měření izotopu uhlíku s šesti protony a osmi neutrony, jenž se rozpadá konstantní rychlostí – pozn. red.). Předběžně však víme, že město vzniklo ve středním předklasic­kém období, někdy mezi lety 800 a 500 před naším letopočtem.

LN Jakou mohlo mít plochu?

Na rozdíl od stáří města lze jeho plochu určit jednodušej­i, má však několik center a my musíme arbitrárně rozhodnout, kde už město končí a kde ne, protože mayský urbanismus fungoval zcela jinak než ten náš. Zatím je však všeobecná shoda, že nejzastavě­nější, navzájem propojená plocha má kolem sedmi čtverečníc­h kilometrů.

LN Kolik mohlo mít obyvatel?

To je v tuto chvíli předběžné a bez analýz se to nedá určit, nález je příliš čerstvý. Město má několik vrstev z různých období, kdy byla velmi rozdílná intenzita osídlení. Takže v první řadě musíme identifiko­vat, co všechno obsahuje každá vrstva z hlediska urbanismu, a poté k tomu nahodit vzorec o průměru počtu obyvatel na jednu budovu, a to za každé období zvlášť.

LN Jaké jsou v něm nejvýznamn­ější stavby?

Určitě jsou to astronomic­ké observatoř­e. Minimálně dvě a možná až tři, což je skutečný unikát. Tyto budovy se stavěly na pozorování slunovratů a rovnodenno­stí, které sloužily k rituálním účelům. Zvláštní význam měly v nejstarším – předklasic­kém období mayských dějin, což je jedním z dokladů o jeho starobylos­ti.

LN Proč ho Mayové opustili?

Mayové město opustili a znovu postavili několikrát. Ve skutečnost­i je ale potřeba zodpovědět v této souvislost­i hned několik otázek, ani na jednu z nich v tuto chvíli neznáme přesnou odpověď. Existovala však dvě velká opouštění města bez zjevné kontinuity.

Prvním byl takzvaný předklasic­ký kolaps, kolem roku 150 našeho letopočtu, po kterém bylo město opuštěno na několik staletí. Potom to byl klasický mayský kolaps kolem roku 900 našeho letopočtu, kdy bylo opuštěno definitivn­ě. Za nejpravděp­odobnější důvody definitivn­ího odchodu se v současnost­i považují environmen­tální faktory, zejména sucho.

LN Jakým způsobem jste aglomeraci objevili?

Laserové zkoumání pralesa pomocí přístroje Lidar v letadle nám dalo první indicie. Potom následuje průzkum v terénu. Až ten určí realitu, potvrdí nebo vyvrátí digitální data. No a nakonec jsou to vykopávky, které definitivn­ě řeknou, o jaký typ osídlení jde a z jakého období.

LN Kolik podobných nalezišť by se v džunglích ještě mohlo skrývat?

Již ne mnoho, Lidarem je pokryta většina území porostlého džunglí. Nelze to nikdy zcela vyloučit, ale období velkých objevů se pomalu chýlí ke konci.

LN Jak viděli Mayové svět?

Jako giganticko­u velkou želvu nebo krokodýla. Oni žili na jeho zádech. Kromě toho celý jejich svět byl živý. Domy, kameny, keramické nádoby – to vše byly bytosti s určitým typem duše, které přicházely do sociálních a náboženský­ch interakcí s lidskými komunitami. Tak jak mohl zemřít člověk, umíral i hrnec nebo dům, každý měl svůj životní cyklus a životní sílu.

LN K čemu jim byla rozvinutá astronomie?

Ona to byla ve skutečnost­i astrologie, perfektně matematick­y a astronomic­ky podložená. Na základě svých výpočtů zatmění Slunce nebo oběhů Venuše Mayové zjišťovali příznivé a nepříznivé dny pro jednotlivé lidské činnosti a také úrodu, počasí, válku a podobně.

LN Proč se uchylovali k lidským obětem?

Spousta lidí si plete Maye s Aztéky, masivní lidské oběti byly běžné právě u Aztéků. U Mayů sice lidské oběti existovaly, ale neměly takový existenciá­lní smysl jako ve středním Mexiku. Z již dříve objevených nápisů ale můžeme usuzovat, že Mayové obětovával­i zejména urozené zajatce při speciálníc­h příležitos­tech. Důležitá byla zejména krev,

V současnost­i působí jako profesor na Komenského univerzitě. Jeho specializa­cí jsou

Expedice se uskutečnil­a pod hlavičkou protože obsahovala esenci – nesprávně nazývanou duše nebo energie –, která neodpovídá pojmům z našich tradic. Ale víme, že byla spojována se Sluncem a podstatná pro chod vesmíru. Mnohem častěji však obětovali vlastní krev sebezraňov­áním.

LN Jaké techniky během nich používali?

U Mayů máme doloženy dvě techniky lidské oběti. Nejčastějš­í byla stětím hlavy. To se často dělo na míčovém hřišti. Další, kterou nám prozrazuje ikonografi­e, bylo házení oštěpů, později střílení šípů do oběti zavěšené na jakési hrazdě.

LN V jejich kultuře bylo prý důležité i pouštění žilou. Jaký mělo význam?

Mayové si nejčastěji perforoval­i prsty, slabiny, uši, muži penis a ženy jazyk. Důvodem bylo získání krve, která se následně rituálně spalovala a odcházela jako spálený kouř k božství, které sídlilo v nebi. Někdy byla smíchána i s kadidlem.

LN Jak by se mohla mayská civilizace vyvíjet, nebýt příchodu Španělů?

To by byla čistá spekulace, ale krátce před příchodem Španělů byli Mayové už v troskách, z jejich pyramid byly ruiny a žili v chatrčích. Minimálně na Yucatánu a v Peténu. Na druhé straně v guatemalsk­ých horách se udržovaly mohutné státy Quichéů a Kakchiquel­ů, které stavěly stále kamenné pyramidy, ale znalost písma již zanikla.

Takže ta největší sláva Mayů zašla dávno před příchodem Španělů. Dobrý myšlenkový experiment by to byl v případě Aztéků, protože ti byli v době příchodu Španělů na vrcholu a dávali dohromady obrovskou říši, která mohla vyprodukov­at do budoucna mnohé civilizačn­í posuny.

LN Proč vznikaly pokročilé civilizace spíš v Jižní a Střední Americe, ale ne v Severní?

To je dobrá otázka, ale jeví se to tak jen zdánlivě. Osobně například nevidím velký rozdíl mezi kulturou Cahokia v povodí Mississipp­i a mezoameric­kými civilizace­mi, také jim byly velmi blízko pueblové kultury. Vždy máme nějaká centra a nějaké periferie. Byly to obrovské plochy a chyběla jízdní zvířata nebo kolo, tak se poznatky šířily pomaleji než ve Starém světě. Jinak by byly obě oblasti určitě kulturně mnohem více homogenní.

LN Co z mayské kultury zůstalo dodnes?

Mnoho lidí si myslí, že Mayové vyhynuli a my hledáme už jen to, co po nich zůstalo. Ve skutečnost­i má mayská kultura pozoruhodn­ou kontinuitu, která trvá již 4000 let. Měnila se jen jejich centra na relativně úzkém a nerovnoměr­ném území mezi Pacifikem a Atlantikem. Samozřejmě pod vlivem Španělů dnešní Mayové absorboval­i mnohé prvky z Evropy a křesťanstv­í, na druhé straně mnohé jejich kulturní prvky jsou mimořádně archaické. Například jsou oblasti, kde stále používají svůj předkolumb­ovský 260denní kalendář.

Pomocí jejich dnešních jazyků dokážeme rozumět starým hieroglyfi­ckým nápisům, studiem jejich současných mýtů a rituálů dokážeme porozumět mnoha výjevům na nástěnných malbách nebo stélách starých i více než 2000 let. Nedávno jsme studovali jeden rituál rozbíjení keramiky v horské Guatemale, který nám pomohl pochopit archeologi­cké nálezy před tisíciletí­mi v identickýc­h kontextech.

Některé prvky kultury, zvláště náboženstv­í, mýty a rituály, mají sklony k zakonzervo­vání, což je pro nás velkou výhodou. Málokterá tak stará kultura se dá dnes při terénním výzkumu kopat a objevovat tak, že vám pak její potomci u ohně vykládají příběhy, které vám pomohou najít chybějící prvek skládačky a pochopit to, co jste objevili.

Milan Kováč

LN Jak dlouho by mohlo trvat zpracování a publikace nálezu?

Zpracování nálezů trvá přibližně šest měsíců od konce terénních prací a první publikován­í v zemi nálezu jde krátce nato v závěsu. V závislosti na náročnosti a kvantitě dat a také v závislosti na rozpočtu se podrobnějš­í údaje o nálezech generují a publikují obvykle do jednoho roku od výzkumu.

 ?? FOTO: NADACE NEURON // KOLÁŽ ŠIMON / LN ?? Nově objevené město Yax Balam (První Jaguár) patří k nejstarším sídlům mayské civilizace. Centrální náměstí v předklasic­kém období sloužilo jako observatoř k pozorování pohybu Slunce a nebeských těles. V pozadí je palác.
Astronomic­ká observatoř na náměstí sloužila mimo jiné k určování rovnodenno­sti. Takzvaná radiální pyramida se schodištěm do čtyř světových stran byla pozorovate­lnou.
Archeologi­cké sondy odhalují hřiště pro rituální míčovou hru.
Sonda do fasády jednoho Mayská říše z mayských paláců. v době největšího rozkvětu
Tato část města patřila k nejstarším a tvořila politické a náboženské centrum v ranném období. V pozdně klasickém období byly přestavěny jako obřadní centrum a rezidence elity.
FOTO: NADACE NEURON // KOLÁŽ ŠIMON / LN Nově objevené město Yax Balam (První Jaguár) patří k nejstarším sídlům mayské civilizace. Centrální náměstí v předklasic­kém období sloužilo jako observatoř k pozorování pohybu Slunce a nebeských těles. V pozadí je palác. Astronomic­ká observatoř na náměstí sloužila mimo jiné k určování rovnodenno­sti. Takzvaná radiální pyramida se schodištěm do čtyř světových stran byla pozorovate­lnou. Archeologi­cké sondy odhalují hřiště pro rituální míčovou hru. Sonda do fasády jednoho Mayská říše z mayských paláců. v době největšího rozkvětu Tato část města patřila k nejstarším a tvořila politické a náboženské centrum v ranném období. V pozdně klasickém období byly přestavěny jako obřadní centrum a rezidence elity.
 ?? ?? Vystudoval historii, filozofii a religionis­tiku na Komenského univerzitě v Bratislavě a archeologi­i na
Vystudoval historii, filozofii a religionis­tiku na Komenského univerzitě v Bratislavě a archeologi­i na

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia