Ukrajina? Ne. Peking upírá zrak ke Gaze

Ukrajinci vyvíjí tlak na Čínu, aby se na jejich straně více angažovala ve válce s Ruskem. Říše středu se však nyní zřejmě soustředí spíše na válku v Pásmu Gazy mezi Izraelem a hnutím Hamás.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na včera končícím Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyjádřil přání, aby se Čína zapojila do ukrajinského mírového plánu. Ministr

zahraničí Dmytro Kuleba pak prohlásil, že Kyjev „chce více mluvit s Čínou“. Čínský premiér Li Čchiang ale akci opustil, aniž by se se Zelenským setkal.

Tento sled událostí mnohé nasvědčuje o současném rozpoložení. Čína přitom dříve navrhovala mírový plán dle svých podmínek, se kterými Ukrajinci nesouhlasili. Základní podmínkou Kyjeva pro mírová jednání bylo stažení ruských vojsk z ukrajinského území. K dohodě tedy nedošlo a zájem Pekingu jakkoliv dále diskutovat dle odborníků stále klesá, což se potvrdilo právě i v Davosu.

„Čína dříve chtěla zprostředkovat mír, protože si nepřála, aby Rusko výrazně prohrálo. Teď však má méně starostí. USA jsou rozptýleny válkou v Pásmu Gazy a zdroje, jež má Ukrajina k dispozici, jsou omezenější. Věci se změnily ve prospěch Ruska a pro Čínu existuje ještě méně důvodů prosazovat takový mír, který chce Západ a Ukrajina. Nebude podporovat podmínky, proti nimž se staví Rusko,“řekla pro americkou stanici CNN Jün Sun, vedoucí programu čínských studií ve Stimsonově centru se sídlem ve Washingtonu.

Na druhou stranu podle listu Kyiv Post investovala Čína na Ukrajině před válkou například do přístavů v Mariupolu či v Oděse a finančně se podílela i na renovaci kyjevského metra. Ukrajinská

dohoda o volném obchodu s Evropskou unií navíc dělá ze země atraktivní tranzitní trasu pro čínské zboží. Odstřihnout od Ukrajiny se tedy Peking úplně nemůže.

Šance získat body a sympatie

Dle Alexandera Gabujeva, vedoucího Rusko-euroasijského centra při výzkumném institutu Carnegie Endowment for International Peace, nicméně Čína nyní vidí příležitost k angažování se spíše na Blízkém východě, kde spolu válčí Izrael a palestinské radikální hnutí Hamás. A to od 7. října, kdy Hamás zaútočil na židovský stát. Počáteční úder si vyžádal přes 1200 mrtvých Izraelců a okolo 240 unesených. Při izraelské odvetné ofenzivě zemřelo podle úřadů ovládaných Hamásem už přes 24 tisíc Palestinců a na 60 tisíc dalších bylo zraněno.

„Globální frustrace a hněv se přesunuly do konfliktu v Gaze. To je místo, kde Čína získává body. Většina zemí globálního Jihu je ostře proti tomu, co dělá Izrael... Vykreslení sebe sama jako vyslance míru přinese mnohem více sympatií,“uvedl Gabujev.

Ostatně čínský ministr zahraničí Wang I namísto konference v Davosu vycestoval do egyptské Káhiry. Tam mimo jiné řekl, že válka vede k masivnímu počtu nevinných obětí, což způsobuje vážnou humanitární katastrofu.

„Čína vyzývá ke svolání rozsáhlejší, autoritativnější a účinnější mezinárodní mírové konference, k formulaci časového plánu a cestovní mapy pro realizaci dvoustátního řešení a k podpoře rychlého obnovení izraelskopalestinských mírových rozhovorů,“dodal dle agentury Reuters.

Kdy se Čína znovu začne výrazněji zajímat i o ukrajinský osud, by mohla napovědět další velká akce ve Švýcarsku. Dle tamní prezidentky Violy Amherdové má jít o mírovou konferenci o Ukrajině na nejvyšší úrovni. Stane se tak na žádost Zelenského a termín je zatím neznámý. Číňané se přitom podle CNN ke své účasti zatím nevyjádřili.