Hitlera přečkali, komunisty ne
Aktivity granátníků se v posledních měsících nezúžily ale pouze na uctění odkazu Karla Schwarzenberga. Směřovaly například i k obětem tragédie na filozofické fakultě. Před strážnicí gardy na českokrumlovském zámku se 23. prosince konalo setkání, na kterém veřejnost mohla pokládat svíce a květiny. Granátníci vztyčili smuteční černý prapor, zazněla také studentská hymna.
Kdo vlastně jsou muži v bílo-modrých uniformách a vysokých černých huňatých čepicích, jimž se říká medvědice?
Jde o členy Schwarzenberské granátnické gardy, jejíž historie sahá do počátku 18. století – přesně do roku 1704. Podobná garda bývala v minulosti záležitostí prestiže, mívali ji suverénní šlechtici s vlastním státním územím. Sem spadali i Schwarzenbergové.
Granátníci původně sloužili jako tělesná stráž. „V roce 1742 byla přesunuta do Českého Krumlova. Od té doby měla funkci hradní stráže,“vysvětlil LN hejtman gardy Martin Neudörfl. Předtím působila například na zámku Hluboká nad Vltavou, byla využívána, kdykoliv daný kníže či kněžna vstoupili na některé své panství v Čechách.
Stejné čepice mají i v Londýně a Kodani
Garda je prestižní záležitostí dodnes. Granátníky momentálně mají pouze královská garda v Londýně a v Kodani. Ty ale zajišťují profesionálové, zatímco v případě té českokrumlovské se jedná o dobrovolníky. Například velitel útvaru Neudörfl je vystudovaný historik a lingvista, který se mimo jiné snažil zachránit původní normanský jazyk ostrova Sark. Co je ale pro všechny tři gardy typické, jsou zhruba třicet centimetrů vysoké čepice. Ty měly opticky zvyšovat vojáky, aby se jich nepřátelé zalekli.
Pozici granátníků nemohl v minulosti vykonávat kdekdo. Členové mohli být jen urostlí muži vysocí minimálně 180 centimetrů, aby dokázali házet granáty. Českokrumlovská garda představovala v době svého působení jeden ze symbolů města. V Českém Krumlově garda fungovala přes 200 let až do únorového převratu v roce 1948. Nicméně již za první republiky byla raritou.
„Ačkoliv po roce 1918 přichází zákaz užívání šlechtických titulů v ČSR, granátnická garda byla s ohledem na zásluhy rodu Schwarzenbergů respektována. Byla vnímána jako tradiční součást života v jižních Čechách,“popsal Neudörfl. Posléze stráž přežila i zábor majetku Hitlerem a nacisty, kteří si na prvním nádvoří zámku zbudovali ústředí. „Přečkala o dva týdny i komunistický puč roku 1948. Pak byla aktivita dočasně přerušena až do roku 2015,“doplnil Neudörfl.
„Vzpomínám si přesně na ten moment, když gardu obnovovali. Přispěla jsem penězi na uniformu a dělo,“uvedla pro LN jedna z průvodkyň z českokrumlovského hradu. V červenci 2023 vítala na panství garda i prezidenta Petra Pavla, který zamířil do Jihočeského kraje na pracovní cestu.
Dvanáct uniforem
K čem slouží garda dnes? „Českokrumlovský prelát může granátnickou gardu povolat na mši. Když se bavíme o zádušní mši za zesnulého knížete, je to celé právě prelátova iniciativa. Dále na každý státní svátek zajišťujeme vztyčování praporů na zámku. Naši trubači přitom troubí ze zámecké věže, zaznívá kromě fanfár i hymna. Doprovázíme i lovecké hony během sezony,“uvedl hejtman Neudörfl s tím, že do výčtu lze zařadit i další městské slavnosti, kde granátníci předvádějí přehlídky, takzvané parády. Historicky gardisté například hlídkovali při splavování dřeva, doprovázeli vězně, ale v rámci vojenských konfliktů mohli také velet celým útvarům.
Momentálně garda nevlastní kasárna, působí tedy v rámci provizoria. Od roku 2018 garda působí jako hradní stráž na hradu a zámku Český Krumlov, kde je lze dennodenně vidět, byť panství nebylo rodu Schwarzenbergů v rámci majetkových restitucí po roce 1989 vráceno a patří českému státu. Obdobný osud potkal též třeba Hlubokou. Původní sídlo gardy v Krumlově bylo na druhém zámeckém nádvoří.
V současnosti garda čítá necelé tři desítky členů a nejde pouze o mužstvo, jak by se mohlo zdát: v gardě naleznete i ženy.
„Jsme v tomto směru moderní,“líčí Neudörfl. Limitováni jsou počtem uniforem, které jsou naopak tradiční; v současnosti jich mají dvanáct a několik dalších pro trubače.
„Podařilo se je dát dohromady za pomoci přispěvovatelů, tedy jak města, tak samotných občanů,“sdělil Neudörfl. Stejnokroje jsou vybaveny mosaznými doplňky a také dobovými zbraněmi: puškami, šavlemi a pistolemi. S doplňky vyjde jedna uniforma na zhruba 100 tisíc korun. „Máme mezi sebou dokonce i potomky původních granátníků, kteří sloužili před rokem 1948,“osvětlil Neudörfl s tím, že pokusy o obnovení probíhaly již v 50. a 60. letech.