Reformy dávek zahltí úřady práce

Podobného názoru je i analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček. „Síť úřadů práce je dlouhodobě přetížená. Plošná povinnost testovat úspory by celý systém zahltila,“řekl pro LN.

U dlouhodobě nezaměstnaných, kteří v současné době pobírají dávku na živobytí – tedy dávku v hmotné nouzi – navíc zřejmě budou muset úředníci sledovat, zda plní takzvaný aktivizační plán. Měli by ho vést například k tomu, aby absolvoval rekvalifikaci, dále se vzdělával nebo třeba vykonával veřejně prospěšné práce. Podle Jakuba Čiháka, ředitele neziskové organizace R-Mosty, která pomáhá osobám ohroženým sociálním vyloučením, je skutečně funkční podpora a kontrola v takovém případě náročná odborně i časově. „Mnoho kontaktních míst úřadu práce už dlouhou dobu kolabuje i v základních činnostech. Každá další agenda, kterou jim stát přidá, povede bez zásadní reformy k dalšímu zpomalení jejich práce. Neumím si představit, jak například v Praze, kde se kvůli podstavům nouzově slučují kontaktní pracoviště statisícových městských částí, vedou zbylí zaměstnanci klientovi ještě individuální aktivizační plán,“konstatoval pro LN.

Zjednodušení systému, nebo naopak problémy?

Aby mohla podpora zaměstnanosti pro sociálně vyloučené skupiny obyvatel efektivně fungovat, musí být podle Petra Syručka z odboru pro sociální začleňování MMR ČR provázána se sociální prací, která bude skutečně řešit problémy klientů.

„Úřady práce však v současnosti nemají pro sociální práci dostatečné kapacity. Na jednoho pracovníka úřadu práce připadají vyšší desítky a někdy i stovky klientů. Obáváme se, že bez dostatečných kapacit se plánování, které má vést ke zlepšení situace klienta, může redukovat na formální administrativní úkon bez šance na skutečnou změnu,“poznamenal.

LN s dotazem, co bude chystaná reforma znamenat pro zaměstnance úřadu práce, oslovily i odbory. „Jelikož zatím není připravené paragrafové znění superdávky, nelze v současné době vyhodnotit všechna úskalí, která tato připravovaná změna přinese,“odpověděla předsedkyně odborů Simona Struhová.

Samotný Úřad práce ČR se k tématu nechtěl vyjadřovat a odkázal se na ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle mluvčího resortu Jakuba Augusty o nárůstu nové agendy pro úřady práce nemůže být řeč. „Opak je pravdou. Cílem reformy dávkového systému je celý systém zjednodušit, zpřehlednit a zajistit větší efektivitu na všech úrovních. Součástí revize je tedy také odstranění nadbytečné byrokratické zátěže pro klienta, ale zároveň i pro samotný úřad. V plné míře také bude zapojena naše Klientská zóna Jenda, která již nyní skvěle funguje. A co je důležité – funguje plně digitálně, tedy pro klienta i úřad,“popsal pro LN.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přislíbil, že díky digitalizaci zaměstnancům úřadu práce ubude administrativa a budou se moci více věnovat klientům, kteří na úřad přijdou osobně, a jejich specifickým životním situacím. „Naším cílem je umožnit klientům vyřizovat žádosti online z pohodlí domova, ale zároveň umožnit zaměstnancům na pobočkách vrátit se k jejich tolik potřebnému poradenství a individuální práci s každým klientem,“řekl Jurečka.

Krize je minulost

Augusta doplnil, že v souvislosti s administrací agendy dávek už neplatí, že jsou úřady stále přetíženy. „Vyřizování dávek probíhá v zákonných termínech i na exponovaných místech, kde vzhledem ke krizi v minulosti určité problémy byly. Situace je tedy v tomto ohledu na úřadu práce nyní stabilní,“řekl Augusta.

Největšímu náporu úřady práce čelily hlavně na začátku loňského roku, kdy vlivem změny legislativy rapidně vzrostl počet žadatelů o příspěvek na bydlení. Například na kontaktních pracovištích pro Prahu 4, 9 a 10 tehdy byla doba vyřízení žádostí často až 120 dní.