Nacisty tu nechceme! volali Němci
Značná většina účastníků demonstrací se v zemi se začalo diskutovat o jejím možném zákazu.
vymezuje vůči protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD),
I během uplynulého víkendu se konaly v řadě německých měst demonstrace proti pravicovému extremismu a na obranu demokracie. Podle odhadů vyšlo jen v sobotu v celé zemi do ulic na 300 tisíc lidí. S podobně velkou účastí počítali organizátoři i pro včerejší den, kdy se chystala shromáždění v Berlíně, Mnichově, Kolíně nad Rýnem či Drážďanech. Páteční demonstrace v Hamburku musela být dokonce předčasně ukončena, neboť počet účastníků výrazně přesáhl původní odhady. Pořadatelé se obávali možných rizik pro bezpečnost přítomných.
Současnou vlnu demonstrací proti pravicovému extremismu vyvolala nedávná odhalení investigativní platformy Correctiv, která přinesla informaci o tajné schůzce krajní pravice v Postupimi. Její účastníci tam debatovali o záměru masově deportovat ze země cizince, včetně těch, kteří již v minulosti získali německé občanství. Podle těchto plánů měli být ovšem vyhoštěni i ti, kteří se například angažují ve prospěch uprchlíků a podporují je. Setkání v Postupimi se zúčastnili mimo jiné někteří politici protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), jednotlivci z okruhu křesťanských demokratů (CDU) a jiných pravicových skupin.
K hojné účasti na manifestacích proti extremismu opakovaně vyzývali i klíčoví němečtí politici, počínaje kancléřem Olafem Scholzem (SPD) až po šéfa hlavní opoziční CDU Friedricha Merze. Jeho strana již také oznámila, že podnikla kroky proti účastníkům jednání v Postupimi, kteří jsou členy CDU. Německá ministryně zahraničí za stranu Zelených Annalena Baerbocková včera prohlásila, že „je třeba hovořit jasně a varovat před těmi, kteří útočí na naši ústavu“. K účasti na shromážděních vyzývají své členy i biskupové německých církví, zástupci odborových svazů či nevládních organizací.
Kvůli nedávným odhalením sílí v Německu hlasy volající po zákazu AfD, a to z důvodu, že její politické cíle odporují zásadám německé ústavy a ohrožují demokracii. I řada účastníků víkendových demonstrací s sebou měla transparenty přirovnávající stranu k nacistické NSDAP ve třicátých letech minulého století.
Zakázat politickou stranu sice dovoluje článek 21 německé ústavy, avšak řada odborníků na ústavní právo varuje, že může jít o dlouhý proces s nejasným výsledkem. „Od určité velikosti už není možné nějakou stranu zakázat,“cituje list Welt am Sonntag Uwe Volkmanna z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem, který „Všichni nenávidí nacisty,“ upozornil na paralelu s nacisty. „NSDAP byla v dobách výmarského Německa čas od času zakazována, ale nejpozději od roku 1932 by už zákaz nebyl průchodný, protože už byla příliš silná,“dodal.
Favorit východu
Silná je v současné době i pozice AfD. V celostátních průzkumech se drží s 22 procenty na druhém místě za vedoucími křesťanskými demokraty s 30 procenty. Obzvlášť velkou podporu má Alternativa ve východním Německu, kde se drží už řadu měsíců nad 30 procenty. V Braniborsku, Sasku a Durynsku, kde se budou letos na podzim konat regionální volby, může z hlasování vzejít jako nejsilnější strana.
O zákazu stran rozhoduje ústavní soud, podnět mohou podat buď spolková vláda, nebo obě komory parlamentu. Jak ovšem ukázala nedávná minulost, jsou ústavní soudci velmi obezřetní, když mají sáhnout po krajním řešení rozpustit určitou stranu.
Naposledy posuzovali návrh na zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD) v roce 2017. Tehdy to odmítli s odůvodněním, že její síla není taková, aby mohla své protiústavní cíle uvést do praxe.
Ostatní strany nemají na možný zákaz AfD jednotný názor. Dobře je to vidět na příkladu saských křesťanských demokratů. Zatímco bývalý pověřenec spolkové vlády pro nové spolkové země Marco Wanderwitz patřil k prvním, kteří ho požadovali, jeho stranický šéf a saský premiér Michael Kretschmer je proti. Podle něj je třeba se s AfD vypořádat politicky. Tak se to prý podařilo i v případě minulých krajně pravicových stran, včetně NPD, která se v jeho spolkové zemi dostala dvakrát do zemského parlamentu, v roce 2014 z něj ovšem zase vypadla.