Americký prezident na Sněžce
Američané mi udělali radost. V novém vydání bible bezpečnostních studií The New Makers of Modern Strategy (Princeton University Press, 2023) je celá kapitola o Johnu Quincy Adamsovi. Kdo to byl John Quincy Adams? ptáte se přirozeně. Šestý prezident Spojených států amerických (1825–1829) je totiž v Česku prakticky neznámý – a nalijme si čistého vína, v USA na tom není o mnoho lépe.
Přitom bychom jej zrovna my Češi znát měli. Quincy Adams je totiž mimo jiné jediným americkým prezidentem, který vystoupal na naši nejvyšší horu Sněžku. Bylo to v roce 1800 a zanechalo to v něm nesmazatelný dojem. „Na vrcholu Sněžky (v originále Giant’s Head, tedy Obrova hlava – pozn. red.) se mé myšlenky obrátily k Nejvyššímu Stvořiteli vesmíru, jenž nechal povstat tyto nezměrné tvary před mýma očima. Od něj putovaly k nesmrtelnosti mé duše a od ní zase ke vzpomínce na mou vlast, mé rodiče a přátele,“píše Quincy Adams v jednom z dopisů svému bratrovi, jež později v Londýně vyjdou jako Letters on Silesia (Dopisy o Slezsku). Následuje báseň o stesku po rodných USA, jejichž nově nabytá svoboda je tu dána do kontrastu s velkolepostí krkonošské přírody.
Co proboha dělal americký prezident v Krkonoších? Předně to ještě tehdy nebyl prezident. Quincy, syn tehdejšího amerického prezidenta Johna Adamse, byl prvním americkým velvyslancem v Berlíně (1797–1801). Do Krkonoš cestoval se svou novopečenou manželkou Louisou
Adamsovou na jakési opožděné líbánky – tři roky předtím se totiž v Londýně vzali, ale pro množství pracovních povinností si nestihli nikam vyjet. Výstup k pramenům Labe a na vrchol Sněžky (Quincy tam vyšel dvakrát – nejdřív sám a potom s Louisou) pro ně byl vyvrcholením jejich cesty po tehdy pruském Slezsku, kam zavítali jako jedni z prvních Američanů.
Budoucí prezident svou cestu rozhodně nepojal jako prachobyčejnou dovolenou. Jeho dopisy se hemží ekonomickými úvahami. Zaujalo jej, že se v Krkonoších vyrábí kvalitní sklo, len a sukno – obojí za nižší ceny než v Anglii. Kdyby tak mladé Spojené státy americké mohly dovážet tyhle suroviny ze Slezska a z Čech bez proclení! Závislost Washingtonu na někdejším imperiálním pánovi by se snížila, a Američané by tak mohli být svobodní nejen na papíře, ale i ve skutečnosti.
Z hlediska světové diplomacie je Quincy Adams pozoruhodný Monroevou doktrínou, jejímž autorem je ve skutečnosti on sám. Podle Quincyho Adamse, jenž ve vládě pátého amerického prezidenta Joea Monroea (1817–1825) sloužil jako ministr zahraničí, byla základním imperativem mladých USA neutralita, pod jejíž ochranou budou nenuceně růst a vyhnou se intervenci evropských mocností. Za tu cenu se rády vzdají práva intervenovat jinde než na své polokouli.
Dnešní nová vlna amerického izolacionismu je spuštěna trochu jinými faktory – zejména strachem z velmocenského růstu zdánlivě nezastavitelné Číny. V argumentaci některých bezpečnostních analytiků nové pravice ale přece můžeme zaslechnout ozvuky Monroeovy doktríny – a tedy uvažování Quincyho Adamse. Spojené státy americké podle některých už (nikoli ještě) nejsou natolik mocné, aby mohly intervenovat všude po světě. Nejlépe tak své bezpečnosti poslouží, když zůstanou uzavřené na své polokouli a připraví se na potenciální konfrontaci s Čínou. Evropu ale bohužel – tvrdí tito stále vlivnější analytici – bude třeba v tomto boji ponechat vlastnímu osudu.
John Quincy Adams, první velvyslanec USA v Berlíně, vystoupal na naši nejvyšší horu v roce 1800 a zanechalo to v něm nesmazatelný dojem