Univerzita měla vliv i po Dekretu kutnohorském

Ad LN 18. 1.: Dekret kutnohorský

Karel Oliva kritizuje jako „ukázkovou křivárnu“vydání Dekretu kutnohorského (1409), jímž Češi na univerzitě v Praze dostali tři hlasy a ostatní „národy“jen jeden. Tím prý univerzita poklesla „na staletí do provinční bezvýznamnosti“. Jenže tehdy v německy mluvících zemích působilo již pět univerzit (ve Vídni byla založena roku 1365, v Heidelbergu 1386, v Kolíně 1388, v Erfurtu 1379 a ve Würzburgu 1402) a ono Olivovo „slovutné vysoké učení v Lipsku“se po několik staletí kdovíjak nevyznamenávalo.

Bylo by zajímavé i pracné provést podrobný průzkum dle citačního indexu, ale sotvakdo si vybaví jakéhokoli jejího staršího představitele. Dle anglické Wikipedie „během prvních staletí univerzita rostla pomalu a byla spíše regionální institucí. To se však změnilo během 19. století, kdy se univerzita stala institucí světové třídy.“Po čtyřech stoletích, ano, ale to je jiná kapitola.

Oproti Lipsku působili i po Dekretu kutnohorském na pražském vysokém učení světově významní učenci: mistr Křišťan z Prachatic byl autorem prvního tištěného pojednání o astrolábu, právníku Viktorinu Kornelovi ze Všehrd studia posloužila k originálnímu konceptu dělby politické moci, hvězdář Johannes Kepler tam mohl díky vynikajícímu rektorovi Martinu Bacháčkovi vyučovat nadanější studenty.

Jan Hus patří nejen k historicky nejvlivnějším Čechům, ale i k nejliberálnějším postavám doby. On i další mistři umožnili reformaci, po níž na téměř dvě stě let v zemi nerozsévala strach inkvizice, jako tomu bylo i za Karla IV., tedy před husitstvím. Lidé dostali možnost individuální volby víry a běžně mohli po eventuálním rozvodu dokonce uzavřít nový sňatek. Praxe Večeře Páně podobojí, zavedená roku 1414 mistrem Jakoubkem ze Stříbra, nepřímo vedla k větší sociální rovnosti a k zastoupení i nižších vrstev na zemských sněmech. Česká reformace též částečně inspirovala i pozdější hnutí v celém světě a často vedla k větší politické svobodě a důstojnosti lidí.