Odhalený kokain? Chyba v systému
Značně roste význam zásilek o několika gramech kokainu objednaných na internetu, varuje šéf Národní protidrogové centrály
V Česku se ročně spotřebuje okolo 1,8 tuny kokainu, který se sem dostává v zásilkách od jednoho či několika gramů do desítek kil. Velké objemy této drogy, jež se několikrát našly v českých hypermarketech, se tam podle
ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha
dostaly buď chybou v logistickém řetězci kriminálních organizací, nebo šlo z jejich strany o snahu konspirovat. „Vozit sem nějaké tuny nedává logiku. Je to složité a je tu na to víc vidět než v zemích, kde je obrátkovost zboží vyšší,“říká v rozhovoru pro LN.
Jak se do Česka dostává kokain pro místní spotřebu?
LN
Tuzemská poptávka je saturována několika způsoby, které bych rozdělil do úrovní podle množství. Zaprvé registrujeme něco, čemu říkáme malodovozy, tedy do jednoho kilogramu. Někdo vyjede, případně je vyslán – kupříkladu do Španělska nebo Nizozemska –, a přiveze zhruba toto množství kokainu. V případě Nizozemska se velmi často odtud dovážejí i jiné typy drog v těchto menších množstvích.
Potom jsou střední objemy, do těch promlouvá už sofistikovanější a organizovanější generalita. Zde se ve více či méně kvalitních úkrytech v osobních nebo nákladních vozidlech pašují množství v řádech desítek kilogramů. A pak tu máme něco, co se projevuje nejvíce těmi nálezy v hypermarketech (viz box). To jsou velkoobjemové zásilky, které ovšem – nemáme-li prokázánu i tuzemskou distribuci –, mohou být spíše překladištěm pro vývoz do jiných zemí.
Co se týká národní distribuce, a to až k té koncové, řekl bych, že její těžiště je v onom malém a středním dovozu. Protože Česká republika není zrovna velkým kokainovým trhem a ani naše povědomí o kriminálním trhu nám neříká, že by bylo možné sem dovážet tuny kokainu, který by zde byl ve velké frekvenci spotřebováván.
LN Tedy než že by Česko bylo překladištěm, jsou různé nálezy spíš jen chybou v systému? Někde se něco nepovedlo a zásilka skončila, kde neměla?
Přesně tak. Úplně nejčastěji jde o logistické chyby v řetězci. Ty velké zásilky proudí na velké evropské trhy, tedy právě zejména do Španělska, Nizozemska, případně do Německa, kde je poptávka velmi vysoká.
Kriminální skupiny se však také snaží konspirovat – podobně, jako to známe u leteckých kurýrů, tedy že se střídají letiště a způsoby přepravy. Kokain se ukrývá do různých druhů zboží, ale konspirovat lze i tím, že budete zásilku převážet mezi různými státy. Může tedy jít i o určitou taktiku zmíněných organizací.
Je zřejmé, že není možné zkontrolovat všechno zboží proudící do Evropy. Lze aspoň odhadnout, jakou část zboží se zkontrolovat daří a jak velkou část pašovaného kokainu se daří odhalit?
LN
Odhadnout to je složité. Vezměte si třeba, že kontejnerová přeprava tvoří asi 75 procent obchodní výměny Evropské unie. A nebavíme se jen o nějakých velkých zásilkách kokainu, nýbrž třeba také o miniaturním zásilkovém obchodu – který ovšem nabývá na významnosti. To jsou až nicotné zásilečky v objemu jednoho až pěti
gramů, které však v milionových množstvích a obrovské frekvenci proudí do Evropy. To je důsledek internetového obchodu s drogami a velmi špatně se to odhaluje.
Ze zatím poslední globální zprávy o drogách víme, že se ročně vyrábí lehce pod dvěma tisíci tun kokainu, což je označováno za historickou nadprodukci. A v Evropě bývají zachytávány řády tun, když se zadaří, tak dokonce desítky tun. To rozhodně není něco, co by mělo šanci na úspěch v absolutním měřítku. To prostě není možné. Rád uvádím příklad přístavu Rotterdam. Pokud se tam odbaví
15 tisíc lodních kontejnerů za 24 hodin, každý si asi dokáže představit, že se to zkontrolovat nedá. Buď se jedná o náhodné kontroly, či o případová zjištění. To jsou jediné dvě věci, které zásilku dokážou zastavit.
Kolik kokainu se v Česku ročně spotřebuje?
LN
Zatím poslední odhad roční spotřeby, který je rok až dva starý, hovoří o množství zhruba 1,8 tuny. V uživatelských trendech jednoznačně vidíme zvyšování jeho dostupnosti i mimo velké aglomerace, značně to sílí. Určitě
je kokain také kvalitnější a levnější; dnes máme zachycovanou kvalitu v průměru okolo 45 procent čistoty. A co se týče ceny, tak ve velkých městech se dostáváme třeba na částku mezi 1500 a 2000 korun za gram. To je opravdu málo a přibližuje se to metamfetaminu, kde je středová cena okolo tisíce korun. Kokainu je zkrátka objektivně víc a našel si cestu mimo svá tradiční prostředí, co se týče exkluzivity. Je dostupnější pro více lidí.
Jaké je zapojení českých občanů do kriminálních struktur zabývajících se dovozem a distribucí kokainu?
LN
To samozřejmě existuje. Míra organizovanosti narůstá s množstvím zobchodovaného materiálu. Buď jsou to úplně malé skupiny, dva tři lidé, kteří si tím chtějí vydělat a všechno si dělají sami. Domluví se, že někam zajedou, něco nakoupí a pak to tady prodají.
Pokud je potřeba přepravit větší množství, tak i logistika je složitější, a tudíž i organizace musí být robustnější. Také se nějak musí vozit peníze, musí se nasmlouvat kurýři a tak dále.
Češi jsou zapojeni i do přepravy velkoobjemových zásilek. Jsme vázáni národní legislativou, takže stíháme i drogové delikty, které se bezprostředně České republiky nedotýkají.
A musím říci, že zapojení českých kapitánů na lodích, které převážejí nelegální návykové látky, je poměrně vysoké s ohledem na to, že jsme vnitrozemský stát. Už od rakousko-uherského mocnářství máme dobré námořníky.
Česká republika tedy není distribučním centrem evropského formátu?
LN
Nemáme pro to dostatečně výhodnou polohu, nedisponujeme vlastními velkými přístavy s velkou obrátkou zboží. Podobné je to s velkými letišti, kde se vozí i cargo, ani ty u nás nejsou.
Pakliže u nás končí velké zásilky, můžeme usuzovat buď na chybu, nebo taktiku, že se převeze přes Českou republiku zase někam zpátky na velké trhy. Vozit sem nějaké tuny nedává logiku – je to složité a je tu na to víc vidět než v zemích, kde je obrátkovost zboží vyšší.