Biden čelí tlaku kvůli Izraeli

Levicově-pokrokářské křídlo prezidentovy Demokratické strany viní Bidena z podpory genocidy Palestinců

Dnes pokračují prezidentské primární volby obou amerických stran hlasováním v New Hampshire. Kromě republikánů, kteří začali s výběrem svého prezidentského kandidáta již před týdnem v Iowě, budou poprvé rozhodovat i demokraté.

O vítězství současného prezidenta Joea Bidena, který se uchází o další mandát v Bílém domě, není pochyb. Navzdory tomu nebude Bidenova cesta za prezidentskou kandidaturou jednoduchá. Čelí totiž rostoucímu tlaku levicově-pokrokového křídla strany.

Jeho členové se v minulosti snažili ovlivnit politiku amerických demokratů třeba ve věci sociální politiky, když požadovali odpuštění dluhů za studium, ochranu klimatu nebo menšin. Ovšem po 7. říjnu loňského roku se dostalo do popředí jejich zájmu nové téma – americká podpora Izraele. A to nejen během jeho války proti radikálům z palestinského hnutí Hamás, ale i dlouhodobě.

Z pohledu pokrokářů je Izrael koloniální mocnost, která upírá utiskovaným Palestincům nejen právo na vlastní stát, ale i existenci jako takovou. Čím vyšší je počet civilních obětí v Gaze, tím větší je i tlak na prezidenta v rámci

Demokratické strany, aby dosavadní bezvýhradnou podporu Izraeli přehodnotil. Levicové křídlo demokratů tlačí Bidenovu vládu, aby se zasadila aspoň o příměří mezi Izraelci a Palestinci.

Rozkol mezi spojenci

Jejich úsilí zřejmě přináší první výsledky. Svědčí o tom skutečnost, že nejen Biden, ale také ministr zahraničních věcí Antony Blinken začali v minulých týdnech vyzývat izraelskou vládu stále silněji ke zdrženlivosti, pokud jde o cíle bombardování v Pásmu Gazy. Americká vláda apelovala na Izrael, aby bral větší ohled na palestinské civilisty a také aby pouštěl do pásma humanitární pomoc. V podobném kontextu je třeba vidět i další apely americké vlády, aby Izraelci v rámci hledání způsobu budoucího uspořádání vztahů s Palestinci nevylučovali řešení v podobě dvou samostatných států.

Něco takového ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. V posledních dnech prakticky neustále veřejně prohlašuje, že jeho země musí mít plnou bezpečnostní kontrolu nad veškerým územím na západ od řeky Jordán. Činí tak možná i s vědomím, že po listopadových volbách v USA by se mohl do Bílého domu zase vrátit republikán Donald Trump.

Ten mu svého času vycházel v mnoha ohledech vstříc, včetně rozhodnutí přemístit americké velvyslanectví do Jeruzaléma.

To je nejspíš i důvod, proč tradiční spojenectví USA a Izraele dostává nyní kvůli Gaze trhliny. Imunní vůči tomu nejsou ani osobní vztahy Bidena a Netanjahua. Řada amerických médií přinesla zprávu, podle níž se měli oba politici v telefonu údajně pohádat. Nakonec prý Biden Netanjahuovi položil telefon se slovy: „Tento rozhovor je u konce.“K tomu mělo dojít 23. prosince, přičemž trvalo řadu týdnů, než si zavolali opět.

Blízkovýchodní politika tak může rozhodnout o budoucím šéfovi Bílého domu. Podpora pro současného prezidenta slábne, pro znovuzvolení potřebuje každý hlas. Kvůli Bidenově postoji k Izraeli by mu ale mohli vypovědět poslušnost mladí muslimští voliči. Třeba ve státě Michigan, který je jedním z těch, o který byly v minulosti sváděny velké bitvy mezi demokratickými a republikánskými prezidentskými kandidáty.

Hashtag #GenocideJoe

V reakci na Bidenovo počínání koluje na sociálních sítích už nějakou dobu hashtag #GenocideJoe. Viní amerického prezidenta, že jeho vláda údajně pomáhá financovat likvidaci Palestinců. A to právě proto, že řadu let poskytuje Izraeli vojenskou pomoc.

Proti tomu se před časem vymezila i další tvář pokrokového tábora, senátor Bernie Sanders. Ve svých 82 letech sice nepatří k mladé generaci demokratů. Avšak jako politik, který sám sebe označuje za socialistu, měl právě u mladých voličů značný úspěch, když usiloval v letech 2016 a 2020 o demokratickou prezidentskou kandidaturu. Teď chtěl Sanders v souvislosti s válkou v Gaze prosadit v Senátu zmrazení vojenské pomoci Izraeli, která každoročně činí 3,8 miliardy dolarů (asi 86 miliard korun). Jeho návrh však neprošel.

Kromě Bidena se o prezidentskou nominaci demokratů ucházejí ještě dva kandidáti. První je 71letá spisovatelka a mírová aktivistka Marianne Williamsová, která prosazuje umělé potraty či finanční náhradu potomkům otroků. Dalším v pořadí je 55letý Dean Phillips, člen Sněmovny reprezentantů. Před časem na sebe upozornil oznámením, že v případě svého zvolení by přizval do vlády miliardáře a zakladatele koncernu Tesla Elona Muska a finančního investora Billa Ackmana.