Co dělá Trump dobře

Exprezident pochopil důležitost otázky migrace, směřování země a institucí

Vamerické prezidentské kampani se toho děje každý den hodně. Novinkou je odstoupení floridského guvernéra Rona DeSantise ze soutěže a fakt, že doporučil svým voličům podpořit Donalda Trumpa.

V mediálním světě je ale událostí, že komentátor deníku The New York Times Bret Stephens publikoval před týdnem ve svém domovském listě komentář Argumenty pro Trumpa… od někoho, kdo chce, aby prohrál. Publikovat podobné články nebylo v posledních letech v tomto deníku možné. Nešlo se zastat Trumpa a žádného jiného republikána a například editor James Bennet, který se v roce 2022 pokusil publikovat konzervativní článek, přišel o práci.

Stephensův text byl natolik překvapivý, že ho citovaly všechny konzervativní komentátorské celebrity.

Tři fundamentální věci

Jaké jsou tedy Stephensovy argumenty? Za prvé není možné porazit oponenta, dokud nepochopíte, co je na něm pro někoho lákavé. Nepomůže nadávání, urážení jeho voličů, poukazování na zahraniční vliv nebo na nespravedlivý americký volební systém založený na volitelích.

Trump pochopil tři fundamentální věci správně. Nejdůležitější geopolitický fakt naší doby je migrace lidí z jihu na sever a z východu na západ. Trump to chápal už na začátku své prezidentské kandidatury v roce 2015 a v reakci na evropskou migrační krizi řekl: „Národ bez hranic není národ. Musíme mít zeď. Na vládě práva záleží.“

Mnoho Trumpových oponentů vůbec nechápe nekontrolovanou migraci jako problém. Někteří takto chtějí prokazovat svou lidskost. Další vítají zdroj levné pracovní síly. Dalším se líbí, že mohou označovat ty, kdo s nimi nesouhlasí, za rasisty. Jenže kontrola hranice – zdí, plotem nebo jiným mechanismem – nemá nic společného s rasismem. Je to základní požadavek státnosti, který má být chráněn a vzýván.

Teprve nyní – když jsou důsledky Bidenovy politiky vidět i na chodnících liberálních měst jako New York a Chicago – to začínají někteří Trumpovi oponenti chápat. Veřejné služby placené z daní jsou pro lidi, kteří v zemi žijí, ne pro každého, kdo do země ilegálně vstoupí. Pracovní trh má být strukturován pravidly a regulacemi, a ne zástupem zoufalých ochotných pracovat za stále méně. A národní kulturu tvoří společné vzpomínky, ideály, zákony a jazyk, což mají ctít a osvojit si všichni nově příchozí. Národní kultura není velká příjezdová brána.

Když přišel Trump na scénu, bylo ale jeho zdůrazňování těchto samozřejmostí chápáno jako morální skandál především ze strany těch, kterých se masová migrace nejméně dotýká. Miliony Američanů ale chápaly Trumpův názor jako selský rozum.

Druhá věc, ve které se Trump trefil, je celkové směřování země. Trump se vezl na vlně pesimismu, kterou jeho oponenti nesdílí nebo nevidí. Stejně letos. Podle liberálních elit je všechno v pořádku, ale většina Američanů si myslí, že ne. Klesá participace pracovní síly i průměrná délka života. Zvýšil se počet úmrtí v důsledku sebevražd, alkoholismu a drogové závislosti. Dvanáct procent dospělých mužů bylo za něco odsouzeno. Méně a méně Američanů doufá, že se budou mít lépe než jejich rodiče. Pouhých 36 procent Američanů ještě věří v „americký sen“.

Vyplatí se přemýšlet

A pak je tu otázka institucí, které mají představovat nestrannou expertízu, od elitních univerzit a médií přes Centrum na kontrolu nemocí (CDC) po FBI. Trump sice tyto instituce také shazoval, ale přiznejme si, že předváděly stranictví a nekompetentnost.

Ve volbách roku 2016 média otevřeně nadržovala a vzhledem k tomu leckdo nechápe, jak mohl Trump vyhrát. Zřejmě to ale přispělo i k jeho vítězství. Univerzity jsou nesvobodné a nepohostinné nejen pro konzervativce, ale pro kohokoli, kdo jenom trochu odmítá pokrokářskou ortodoxii. FBI zneužila své pravomoci různými podivnými vyšetřováními a úniky, které vyvolaly senzační titulky. K žádným vyšetřováním a obviněním ale vlastně nedošlo. CDC a jiné instituce veřejného zdraví reagovaly asi s dobrými úmysly, ale zvítězil příliš úzký názor na to, co je důležité a čím se má v pandemii řídit rozhodování, tedy zachraňováním životů. Nulová hodnota se přisoudila narušování životů, zruinování ekonomiky a vyřazení dětí z výuky.

A co 6. leden 2021 a popírání výsledků voleb? Neohrozil snad Trump samotné základy americké demokracie? Autor si myslí, že sice ano, přesto se vyplatí namáhat si mozek a přemýšlet, proč tolik voličů na tenhle argument o konci demokracie nedá.

V roce 2016 byl Trump srovnáván s Mussolinim a jinými diktátory. Asi by to bylo přesvědčivé, kdyby Trump zavíral nebo vraždil politické oponenty či zakazoval média. Ostatně kdyby byl Mussolini, o post by nepřišel a nemusel by se o něj nyní ucházet znova. Popírání výsledků voleb je ošklivé, ale nikoli jedinečné. Prominentní demokraté také běžně popírali zvolení George W. Bushe prezidentem.

Mnoho rozumných republikánů považuje 6. leden za ostudu a nejhorší moment Trumpova prezidentství, ale nikoli za povstání, které mělo naději na úspěch. Takže když dnes Joe Biden argumentuje tím, jaké je Trump nebezpečí pro demokracii, nechává to chladnými i uměřené voliče.

Kontrola hranice nemá nic společného s rasismem. Je to základní požadavek státnosti, který má být chráněn a vzýván.