Euro teď nechtějí ani vývozci

Exportéři hodlají s přechodem na jednotnou evropskou měnu počkat, než se zlepší kondice české ekonomiky i jižního křídla EU

Debata o euru, jejíž další kolo vyvolal novoroční projev prezidenta Petra Pavla, začíná být nepřehledná. Není už jasné, kdo přijetí jednotné evropské měny hájí, a kdo je naopak proti. Euro nyní odmítá i tradiční vlajková loď zastánců eurozóny v Česku, Asociace exportérů ČR.

„My se na to díváme pragmaticky. Myšlenku, že chceme euro, jsme nikdy neopustili. Ale vraťme se k ní, až bude naše ekonomika v kondici, kdy si to budeme moci dovolit,“řekl LN místopředseda asociace Otto Daněk – s odkazem na neplnění tzv. maastrichtských kritérií pro přijetí eura i aktuální propad ekonomiky. Ale vidí ještě jednu překážku.

„V současnosti se jih Evropy – nemyslím jen Řecko, ale další velké ekonomiky jako Itálie nebo i Francie – nachází v poměrně rozsáhlých ekonomických problémech. A pokud by se problémy těchto zemí měly vyostřit do krajních mezí, tak by se členové evropské měnové unie museli daleko více podílet na sanaci nesplacených dluhů,“podtrhl Daněk.

Asociace exportérů požadovala co nejrychlejší přechod na euro prakticky od vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 – kvůli ztrátám z kurzových pohybů koruny. Vývozní kontrakty jsou uzavírány na konkrétní cenu, nejčastěji v eurech, a v případě posílení české měny se tak zisk vývozců snižuje. Navíc silná koruna zdražuje české zboží na zahraničních trzích, čímž uvolňuje prostor konkurenci. Slabší koruna zase exportérům zvyšuje náklady. Vývozci se sice proti pohybům kurzu zabezpečují, ale vadí jim finanční náklady s tím spojené.

Oslabuje koruna i poptávka

Loni i předloni Daněk odhadoval, že sílící koruna exportéry připraví o tržby v řádu 300 miliard korun. Nyní to však vidí trochu jinak: loňské posílení koruny pod 24 korun za euro sice nepotěšilo, nicméně ke konci roku koruna oslabila. A důvody k dalšímu posilování nejsou na obzoru. A hlavně mají exportéři jiné starosti.

„Letos se budeme v prvním, ale pravděpodobně i ve druhém čtvrtletí potýkat s nedostatkem zakázek z tuzemska i ze zahraničí. Na podstatnou část firem dopadly velmi tvrdě zejména energetické náklady kvůli velkému nárůstu regulované složky ceny. A ty, kdo měli zafixované ceny, potkal i velký nárůst ceny silové elektřiny,“popisuje místopředseda exportérské asociace. Velkým problémem je podle něj vývoj na německém trhu, který postihl objednávky ve všech oborech kromě autoprůmyslu.

Koruna nyní nehraje hlavní roli ani podle ekonomů. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek vidí problém spíš ve slabé poptávce doma i v zahraničí. A v tom by vývozcům euro nepomohlo. „Stačí se podívat do Německa, které prochází obdobnou fází útlumu i s eurem,“podotýká Dufek. A dodává, že problémy Německa se logicky odrazily i na nás.

Také Vít Hradil, šéfekonom investiční společnosti Cyrrus, upozorňuje, že loni koruna vůči euru oslabila o 2,2 procenta. „To automaticky znamená, že čeští exportéři při zachování identických prodejních cen v zahraničí inkasovali o 2,2 procenta vyšší tržby a naopak importované zboží prodávané v Česku stejným poměrem zdražilo. I ty české firmy, které nic neexportují a operují pouze na domácím trhu, z oslabení kurzu profitovaly, protože se jejich výrobky stávaly levnějšími ve srovnání s dováženou konkurencí,“vysvětluje Hradil.

Vstup do eurozóny proto Hradil nepovažuje za dobrý nápad. Potřeby české a evropské ekonomiky nejsou vždy totožné a flexibilní kurz či vlastní měnová politika patří mezi mechanismy, kterými lze rozdílné potřeby zohledňovat.

„Pokud rozdíly mezi zeměmi nemůže vyrovnávat měna, musí je vyrovnávat pružné stěhování obyvatel anebo redistribuce peněz daňových poplatníků,“zdůrazňuje Hradil. S tím, že – ačkoliv to nelze s jistotou prokázat – mají nedostatky měny svůj podíl na chatrném výkonu eurozóny a obzvláště pak jejích chudších členských zemí. Přičemž je pravděpodobné, že by se stejné problémy nevyhnuly ani nám, pokud bychom přijali euro nyní.

Národní koordinátor i referendum

Diskuse o euru se poté, co prezident Petr Pavel na Nový rok vyzval k tomu, aby Česko začalo plnit své závazky a zahájilo přípravy k přijetí jednotné evropské měny, začala ubírat mnoha novými směry. Například místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za ANO Klára Dostálová v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedla, že rozhodnutí by nemělo být politickým aktem. „Já opravdu odmítám politické rozhodnutí. Pojďme dát na stůl ekonomické argumenty a mnoho ekonomů říká – teď musím použít mediální prostor –, že není ta správná doba,“zdůraznila.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar se k termínu či nutné rychlosti přechodu na euro nevyjádřil. Ve zmíněném pořadu ČT však popsal viditelné rysy diskuse. O nevhodnosti eura podle něj hovoří i bankovní analytici, jejichž zaměstnavatel nechce přijít o výnosy z měnových konverzí. Přijetí eura naopak požadují vývozci. Veřejnost proto podle něj napadá jak analytiky, tak i exportéry, protože obě entity podle ní nejsou kvůli svým zájmům objektivní.

„Právě proto potřebujeme národního koordinátora, který kope za vládu, to znamená za legitimně zvolené politiky. A který, aspoň doufám, bude dávat na stůl čísla, fakta, která nebudou z jeho pozice zpochybnitelná,“řekl Špicar.

Letošní diskuse o euru se stále více nese i na vlně požadavků, aby bylo ke přijetí či nepřijetí eura vypsáno celonárodní referendum. Euro totiž dlouhodobě odmítá většina občanů Česka. Ve čtvrtek má proto Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi projednávat poslanecký návrh zákona, který by pro plebiscit připravil půdu. Ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka k tomu v neděli v ČT uvedl, že ODS bude proti.

Myšlenku, že chceme euro, jsme nikdy neopustili. Ale vraťme se k ní, až bude naše ekonomika v kondici, kdy si to budeme moci dovolit.

OTTO DANĚK místopředseda asociace exportérů