I učitelé potřebují pohodu
Reformy školství jsou čas od času potřeba, ale k tomu, aby se mladí lidé vzdělávali, rozuměj rozvíjeli, efektivně a s chutí, jsou možná důležitější příklady. V tom směru dělá dobrou práci společnost EDUin, která se dlouhodobě podílí na akci Global Teacher Prize, sleduje kvalitu pedagogické práce a organizuje hledání následováníhodných učitelů v Česku. Očím ostatních se tak zviditelňují kantoři, kteří neučí jen to, co se dobře známkuje, ale taky to, co by žáci mohli v životě opravdu potřebovat, a co je proto může zajímat. Tedy takoví, kteří nebazírují na pojmenování a definicích jevů, nýbrž dávají přednost jejich využívání, takže děti zaujmou. Do osmého ročníku soutěže může svého oblíbeného pedagoga nominovat kdokoli, a to v rozmezí mezi osmnáctým únorem a třetím březnem. Nynější ročník je pod záštitou prezidenta Petra Pavla a poprvé se také bude udělovat zvláštní cena pro učitele matematiky.
Sociologové stále důrazněji upozorňují na fakt, že úspěch ve vzdělávání v Česku silně závisí na tom, ve kterém regionu se dítě nachází a jaké sociální postavení mají jeho rodiče. Na tom bezesporu něco je. České školy se svými výsledky a podmínkami mezi sebou dost liší. Někdo může mít pocit, že jsou zkrátka školy, které nic nenaučí, a jiné, které naučí víc, rozuměj, že někde jsou lepší učitelé než jinde. Tak to ale většinou není. Učitelé mají závazné vzdělávací programy, které se vesměs snaží plnit co nejlépe. Žákům docela jistě žádné učivo nezatajují. Jen jejich snaha všude nepadá na úrodnou půdu a nejlepší výsledky má logicky škola, která díky své poloze či možnosti výběru posbírala motivované žáky z motivovaných rodin. Jiná věc je, že v některých zemích dokážou rozdíly ve výsledcích zmenšovat úspěšněji než my, tak aby žáků s podprůměrnými výsledky bylo co nejméně.
Chování žáků vůči učitelům začíná být neúnosné, dali najevo učitelé střední školy Pencoedtre ve Walesu a rozhodli se stávkovat, vyrobit transparenty a povolat televizní kamery. Tvrdí, že jsou stále častěji vystaveni slovním útokům a znevažování, a upozorňují, že ve škole nejde jen o psychickou pohodu žáků, jejíž potřeba se v současnosti stále skloňuje, ale i o psychiku pedagogů. Podle zprávy ze stránek BBC, které o lokální demonstraci informovaly, padl i výraz „žákovské gangy“. Učitelé žádají, aby se situací začaly vážněji zabývat školské managementy, protože škol s podobnými problémy je víc, přičemž nejde jen o zdraví zaměstnanců, ale také o bezpečnost ostatních žáků a výuku samotnou.
Žáci ve stovce škol ve Francii začnou nosit jednotné oblečení. Po vyhodnocení se plán může rozšířit na všechny školy, oznámil prezident Macron. Francie se tím evidentně vyrovnává i s oblékáním muslimských žákyň, ale i s opakem, tedy příliš krátkými sukněmi a nahými bříšky, které lze vidět i u nás. Tak si počkejme, jestli se experiment s uniformami ujme.