Jak zachránit ekonomiku
Říkali tuhle v rádiu, že by ekonomice pomohlo z recese, kdyby lidi víc nakupovali. Beru si takové věci osobně, a tak jsem otevřela počítač, že koupím novou ledničku. Naší ledničce je skoro dvacet, už před rokem praskla stěna dveřní poličky na ukládání lahví, nedovírají se dvířka od mrazicího boxu a to, co je zvlášť špatné, na dně se objevuje voda, kterou je třeba pravidelně vytírat.
Koupit ledničku přes internet je snadné, nabídka široká a ceny snesitelné. Už jsem měla dvě vytipované a volala muže, ať se jde podívat, když tento přišel s nápadem, že ještě něco zkusí, a přinesl si šroubovák. Připadalo mi to zbytečné, ale asi po půlhodině muž hlásil, že dvířka do mrazáčku už jdou zaklapovat krásně, protože cosi rozšrouboval a cosi posunul.
V radosti, jak se mu podařilo vyřešit technický problém, pak páskou slepil i prasklinu regálu na lahve. Abych mu nekazila radost, odložila jsem koupi nové lednice o týden. Jenže ta stará se najednou začala chovat jako nová. Nejenže dvířka držela, jak je třeba, ale úplně zmizela nutnost vytírat vodu, která stékala po zadní stěně, pravděpodobně kvůli jejich dřívější nedomykavosti. Národní hospodářství má smůlu, naše rodina ho zase nepodpoří. A to jsem si poslední boty kupovala už před rokem, a mobil dokonce už před pěti lety.
Ono se totiž řekne utrácejte, ale co když to neumíte? Co když se vám nechce kupovat nový mobil, dokud starý funguje, a novou lednici jen kvůli prasklé plastové poličce nebo dvířkům, které se nedají koupit samostatně? Chtěla jsem se zeptat dětí, které utrácet umějí, ale je mi jasné, co by poradily. Nejspíš totéž, co by poradil opravář ledniček, kdybychom ho byli povolali. Vyhodit! Akorát že opravář by si za to vzal nejmíň tisícovku.
Možná je nás, co neumíme utrácet, v naší generaci víc. Někteří to dokonce považují za přednost. Pamatuju ale i na kolegu o dost mladšího, kterého pohoršilo, když někdejší premiér Babiš skončil jakousi promluvu k národu slovy „… a děkujeme, že utrácíte“. Další kolega, ekonom, pak vysvětlil, že peníze se mají pokud možno točit, protože když zahnívají na účtech, zahnívá s nimi i hospodářství a ty peníze ztrácejí hodnotu.
Jenže pak tu máme otázku ekologie, že jo? Když si něco nového pořídíte, měli byste něco starého vyhodit. Přitom jde často o těžko recyklovatelné materiály. Povzbudíte ekonomiku, ale zatížíte životní prostředí a pak si přečtete, že každý z nás dostane do těla jednu plastovou kartu týdně. Já jsem dost skromná, takže mně by jedna karta vydržela týdny dva, na druhou stranu si nedovedu představit, že bych si na rohlíky nebo třeba na jablka neutrhla mikrotenový sáček a z nákupního košíku pak vytahuju takových sáčků třeba pět. Pro životní prostředí moc, pro ekonomiku pořád málo. Útrata totiž málokdy dělá přes tisícovku. Na Facebook ovšem chodí nabídky ledniček dál, takže uvidíme.