Slováci nás v zálohování předběhli
Lidovci si mají letos volit nového předsedu. Proti Marianu Jurečkovi se bouří některé místní organizace, kritizují nízké preference. Jedním z možných nástupců je ministr životního prostředí Kromě politiky v rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak Česku pomůže
LN V kuloárech se proslýchá, že si vás současný předseda vychoval jako svého nástupce. Měl byste zájem o funkci předsedy KDU-ČSL, pokud by se Jurečka rozhodl odstoupit?
Pokud by pan Jurečka nekandidoval, jako místopředseda strany a ministr bych kandidaturu zvážil.
LN Podporujete schůzi celostátní konference 26. ledna? Měla by řešit, kdy by měl proběhnout volební sjezd.
Myslím si, že svolání mimořádné schůze celostátní konference je v tomto případě racionálním a správným krokem. Jsme demokratická strana, ve které každý člen může vyjádřit svůj názor, a svolání celostátní konference v tuto chvíli dává smysl.
LN Kdy by měl řádný sjezd proběhnout podle vás? Původně měl být na jaře, ale poté byl odložen na podzim po volbách.
Nemám problém s tím, aby byl sjezd vrácen na jaro, pokud si to celostátní konference bude přát.
LN Blíží se evropské volby, kde jedním z jejich hlavních témat bude takzvaný Green Deal – Zelená dohoda. Zaznívá volání po tom, aby se tempo přijímání nových nařízení zpomalilo. Co očekáváte vy?
Důležité je si na úvod říci, proč to vůbec děláme. Jde o zelenou modernizaci, kterou si zkrátka projít musíme. Finanční prostředky, které k nám v rámci dohody plynou, využíváme na zateplování domů, modernizaci teplárenství, energetiky a našeho průmyslu. Změny klimatu existují – v ČR například větší výkyvy počasí – a adaptovat se na ně musíme, neboť je pocítí každý z nás.
S čím já osobně bojuji, je neuvěřitelná byrokracie. Ta mě vyloženě štve a mohu vám zde rovnou říci, že Česká republika bude jednoznačně požadovat po nové Evropské komisi její snížení. Jde o všechny formální postupy ve vztahu ke Komisi a Evropské investiční bance, které jsou svým charakterem až formalistní. To se zásadním způsobem musí změnit. Pokud kde co musíme notifikovat jako veřejnou podporu, tak jsme se již dostali do situace, kdy nás svírají byrokratické kleště. Kandidáti KDU-ČSL do evropských voleb toto budou také mít jako jeden ze svých bodů programu.
Petr Hladík.
Musíme jít neustále dále. Nelze si nyní říci, že uhlí vlastně není takovým problémem.
LN Mělo by pokračování dohody být více citlivé k lidem?
Musíme jít neustále dále jakožto společnost – nelze si nyní říci, že uhlí vlastně není takovým problémem. Zároveň ale Zelená dohoda pro Evropu nesmí dopadnout na kvalitu života lidí. To je druhým primárním úkolem pro novou Komisi. Nemůže jít pouze o kanonádu dalších legislativ. Je potřeba vždy počítat s časem na implementaci a poskytnout lidem prostor, aby se s daným nařízením v praxi sžili. Třetím bodem, kterým by se Unie měla více zabývat, jsou otázky adaptační. Ty dopadají přímo na nás na rozdíl od těch mitigačních, jež se týkají až
příštích generací.
LN V minulém roce jste představil program Oprav dům po babičce, který se společně s dalšími věnuje podpoře zelených opatření pro nemovitosti. Jak velký je dosavadní zájem a očekáváte ještě růst poptávky?
Nejen vámi zmíněný projekt, ale všechny dotační tituly Nová zelená úsporám nabízejí komplexní systém podpory zateplování a energetických úspor pro všechny typy budov. Veřejných, soukromých, rodinných i bytových. Jsme za to chváleni, protože jsme v tom nejlepší v Evropě. Celkem je dotačních titulů v současnosti šest a fungují výborně.
Co se týká titulu Oprav dům po babičce, doposud máme osm set žádostí. Nástup je pozvolný, ale vidíme v trendu zrychlování, neboť lidé musejí vytvořit svůj projekt a získat energetický posudek. Vyřídit tyto dva dokumenty zkrátka chvíli trvá, jak vám určitě potvrdí každý, kdo se někdy pustil do takto náročné rekonstrukce domu. Obrovskou výhodou je, že lidé získávají peníze zálohově dopředu. Od února navíc přibude možnost výhodné půjčky s úrokem nižším než tři procenta.
LN Chystá se zálohování PET lahví a plechovek. Co je hlavním cílem? Zabránění novým skládkám?
Důvodů je několik. Ten naprosto primární je, aby se nám PET lahve a plechovky nadále nepovalovaly v přírodě. Druhý: aby bylo možné například ze staré PET lahve vytvořit novou. To se nyní neděje. Třetím důvodem pak je splnit cíle dané Evropskou unií, abychom dokázali recyklovat minimálně 90 procent těchto materiálů.
Lze si všimnout, že všechny okolní státy k tomuto kroku také přistoupily. Němci zálohují dlouho, Slováci dva roky. Za tu dobu nás Slovensko zvládlo předběhnout: jsou lepší než my a to startovali z mnohem horší výchozí pozice. Rumunsko spustilo zálohování 30. listopadu 2023, Rakušané by měli začít od roku 2025 a Poláci v současnosti schvalují v Sejmu (dolní komora parlamentu – pozn. red.) zákon.
LN Čím je dáno, že nás předehnali? Je zkrátka prvek peněz tak motivační?
Je to dáno efektivitou celého systému. Dnes, když PET lahev vyhodíte do žlutého kontejneru, není využitelná do potravinářského průmyslu, protože je prostě většinou znečištěna. Z onoho kontejneru putuje do nějakého vozu, poté je někde vysypána, pak prochází dotřiďovacím procesem. Naopak když jde o systém zálohování, tak k znečištění nedochází, kvalita potřebná pro potravinářský průmysl je zachováno a ze staré lahve vzniká nová.
My se jako resort nezabýváme jen konkrétně PET lahvemi. Jde nám o cirkulační postupy u všech typů materiálů. Pracujeme na dalších systémech, ve kterých použijeme recyklát jako materiál. Cílem je neskládkovat, ale maximum využít materiálně. To, co nejde, pak využít energeticky.
LN U jakých dalších materiálů si dokážete představit využití popsaného procesu?
Teď se tedy nebavme přímo o principu zálohování, ale efektivního využívání. Materiálů vhodných k cirkularitě je mnoho: velkoobjemový nábytek – například skříně či pohovky –, dále tabulové sklo, oblečení, plastové hračky. Potřebné je však vždycky materiál vyseparovat samostatně, abychom ho mohli recyklovat. Ve chvíli, kdy třeba bundu hodím do černého kontejneru, tak s ní už nikdo nic neudělá. Pak už je v nabídce právě jen skládka či spálení. V separátním kontejneru už mohu s danou věcí nadále pracovat.
LN Už nyní ale existují speciální kontejnery třeba na textil. V čem by tedy měl být posun?
Musíme přidat odpovědnost výrobce – toho, kdo prodává, kdo uvádí na trh. Textil je vhodnou komoditou pro systém rozšířené odpovědnosti 2,6 miliardy Fungování systému měla vejít v polovině roku 2025.
výrobce, tzv. EPR – Extended Producer Responsibilty, který spočívá v tom, že výrobce nese odpovědnost za vyrobený produkt až do konce jeho životnosti a podílí se na financování jeho dalšího nakládání. Zde je potřeba systémy posunovat. Nemyslím si – ačkoliv se ta diskuse nyní vede –, že bychom zavedli povinnost, aby například každá prodejna oděvů přijímala zpátky staré oblečení. Touto cestou se podle mě nevydáme. Ovšem odpovědnost za to, že není recyklováno to, co by mělo být, je nutné vložit na výrobce.
LN Co dalšího váš resort připravuje?
Naprosto zásadní bude schválení novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Ta nám totiž konečně vyřeší krajinné prvky, a to v tom smyslu, aby byly součástí zemědělské plochy a zemědělec na ně pobíral dotace. Tím se odstraňují všechny bariéry k tomu, aby mohly vznikat nové prvky: remízky, stromořadí, mokřady, meze či solitérní stromy. Dnes to nelze, protože nejprve zemědělec, potažmo obec, musí zaplatit státu za to, že tam třeba ten strom vysadí. Je to naprosto nelogické.
Ve chvíli, kdy bude novela schválena, máme přichystáno 500 milionů korun na následující tři roky – včetně roku 2024 –, abychom do naší přírody dostali zpátky biodiverzitu. Peníze poputují právě k zemědělcům či obcím.