Dr. Chlad se vyzná
Ponořit se do ledové vody, nebo dokonce do polária, kde je teplota nižší než 100 stupňů pod nulou? Při takové představě mnoha z nás naskočí
Sotužováním se pojí mnohem nepříjemnější asociace než s prohříváním v sauně. Koupel v ledové vodě nebo návštěva kryokomory přitom mohou mít srovnatelné zdravotní benefity – a také jsou případy, kdy bychom se do nich raději pouštět neměli.
Bojujete s kily navíc? Jedním z benefitů vystavování chladu je zrychlení metabolismu. Zejména v chladnějším prostředí nebo pomocí studených sprch může stimulovat tvorbu hnědého tuku a zlepšit termogenezi, což vede ke zvýšení metabolismu a spotřeby kalorií.
Některé studie navíc naznačují, že expozice chladu může mít pozitivní vliv na imunitní systém, zvyšující schopnost těla odolávat infekcím. Chladová terapie také pomáhá s regenerací po zánětech způsobených cvičením, úrazy a nemocemi, zvyšuje vitalitu a má pozitivní vliv na hormonální rovnováhu.
„Když se klienti ponoří do naší kryokomory, vystaveni extrémním nízkým teplotám až -160°C, zažívají doslova šok pro tělo. Tento šok má ale pozitivní efekt – aktivuje obranný mechanismus, který napomáhá tělu regenerovat rychleji,“popisuje provozovatel jedné z brněnských kryokomor Dominik Volavý. „Mnozí z nich popisují po terapii pocit obrovského osvěžení a energie. Děti jsou fascinovány dobrodružným zážitkem, zatímco starší klienti oceňují úlevu od bolesti a zlepšení pohyblivosti,“uvádí.
Nejednoho zájemce o kryoterapii napadne, že i za tak krátkou dobu přece musí v extrémně nízkých teplotách omrznout. K tomu však nedochází: v poláriu je vzduch zbaven vlhkosti, proto žádné omrzliny nehrozí. Díky šokovému ochlazení poklesne teplota kůže a zároveň dojde k utlumení nervových zakončení v pokožce, což utlumí i bolest.
Co vás čeká v kryokomoře
Po příchodu do provozovny se seznámíte s průběhem procedury a necháte si změřit tlak. Do komory vstupujete v ponožkách, bavlněných kraťasech a tílku, k tomu dostanete zapůjčenou ochranu úst, nosu, uší, rukavice a izolační obuv. Před vstupem do samotné kryokomory je nutné dobře osušit vlhkost na všech kožních záhybech.
Procedura trvá dvě až tři minuty, v případě nouze je možné kabinu opustit. Po skončení procedury si účastníci protáhnou a rozehřejí svaly pomocí zhruba desetiminutové tělesné aktivity, obvykle jízdy na rotopedu.
Zařadit můžete ale i svůj oblíbený strečink.
Okamžitě po vystoupení z komory jste za předchozí tepelný diskomfort odměněni příjemným teplým pocitem, který prostupuje celým tělem. Účastníci procedury obvykle pociťují zvýšenou volnost pohybu v kloubech a snížení vnímání bolesti, což může přetrvávat několik hodin až dní. Občas však může v začátcích terapie dojít ke krátkodobému zhoršení obtíží.
V počáteční fázi je nejvhodnější provádět procedury denně po dobu čtrnácti dní, s postupným prodlužováním doby setrvání v polárním prostoru ze dvou na tři minuty. Optimální počet opakování chladové terapie potřebný k dosažení trvalého efektu je obvykle zhruba deset v jedné sérii. Terapii je vhodné opakovat dvakrát až třikrát ročně, podle potřeb a individuální reakce organismu.
Kryokomora ani otužování se ovšem nehodí pro všechny. Vždy je třeba přihlížet k aktuálnímu zdravotnímu stavu.
Pokud jste nemocní nebo máte probíhající infekci, je vhodné se otužování vyhnout, protože organismus se již musí vypořádávat se stresem. Rovněž osoby s neduhy srdce, jako je koronární arteriální onemocnění, historií srdečních selhání nebo infarktů by měly být při otužování opatrné. Nízké teploty mohou zatížit kardiovaskulární systém, což vede k zvýšení srdečního tepu a krevního tlaku.
Alergie není mýtus
Také lidé s Raynaudovou chorobou, onemocněním způsobujícím nadměrné zužování krevních cév v reakci na chlad nebo stres, mohou při otužování zažívat zhoršené symptomy. Lidé trpící respiračními onemocněními, jako jsou astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (COPD), mohou pociťovat podráždění dýchacích cest v důsledku studeného vzduchu.
Otužování může také dočasně zvýšit krevní tlak. Osoby s nekontrolovaným vysokým krevním tlakem by měly otužování konzultovat, přestože poslední studie naznačují, že kryoterapie jim může pomoci. Osoby s periferní neuropatií, což je stav ovlivňující nervy v končetinách, mohou mít sníženou citlivost na změny teploty a nemusí být schopny vnímat potenciální rizika.
„Také těhotné ženy by měly s extrémními teplotami zacházet opatrně. Otužování bych doporučila pouze té, která jej již praktikovala před otěhotněním, a vyhnula bych se mu alespoň v prvním trimestru. U těhotných je důležité zkrátit dobu otužování na minimum,“radí wellness specialistka Mgr. Zuzana Klofandová. Někteří lidé mohou trpět nesnášenlivostí nebo alergií na chlad, známou jako chladová kopřivka nebo chladová alergie. Expozice chladu u nich může vést k svědění, červenání a svědění kůže.
husí kůže.