Krejčíková: Mohla jsem hrát líp Přetvořit podprůměrnou sezonu
Trable norských biatlonistů Lägreida s Christiansenem. Zastaví se v Novém Městě?
Až do devíti večer musela Barbora Krejčíková čekat na své vystoupení ve čtvrtfinále Australian Open. Česká tenistka věřila, že obhájkyni titulu Arynu Sabalenkovou může potrápit, nakonec však proti její rychlé a nátlakové hře neměla nárok. Se singlovou částí grandslamu v Melbourne se rozloučila po porážce 2:6 a 3:6. „Když proti Aryně, která je druhá na světě a má strašně dobré výsledky, neukážu to nejlepší, co umím, tak šance nebudu dostávat jak na běžícím páse. Jelikož jsem nepředvedla svůj úplně top výkon, výsledek je takovýhle,“říkala Krejčíková českým reportérům v Melbourne.
Mrzelo ji především, že se nemohla opřít o první podání. V celém utkání měla úspěšnost 59 procent, získala po něm jen něco málo přes polovinu výměn. „Snažila jsem se servírovat dál od ní, ale zbytečně jsem chybovala a šla hodně přes druhý servis, po kterém jsem byla pod tlakem,“přiblížila.
Což se promítlo i do statistik: Krejčíková si po druhém podání připsala pouhou pětinu bodů. Nažhavená Běloruska totiž pomalejší uvedení míče do hry okamžitě trestala prudkým returnem. A Češka už se ze svízelné pozice většinou nedostala.
Celkově přišla o šest z devíti gamů, v nichž servírovala, sama se na příjmu domohla jen ke dvěma brejkům. „Ona hraje dobře a rychle, ale já mohla určitě hrát líp. Myslím, že nějaké příležitosti jsem měla,“prozradila. V obou setech se nicméně zvedla až tehdy, když ztrácela 1:4. „A to už se pak blbě otáčí,“smutnila.
Se Sabalenkovou utrpěla v sedmém střetu šestou porážku, vyzrála na ni jen loni v Dubaji. „Už si ten zápas moc nepamatuju, ale evidentně jsem tam našla něco, čím jsem ji rozhodila a nutila k chybám,“vzpomínala.
V úterý v Melbourne se ke druhému skalpu hvězdné soupeřky nepřiblížila, byť zdůraznila, že později zhodnotí postup do čtvrtfinále úvodního grandslamu sezony jako úspěch. „Takhle daleko jsem vůbec nemusela být, mohla jsem prohrát v prvním kole. Dost zápasů jsem otáčela a vybojovala jsem je, na což jsem pyšná,“snažila se po porážce najít pozitiva.
Naopak Sabalenková po utkání zářila. I ve svém pátém duelu na letošním Australian Open neztratila ani set, Krejčíkovou zasypala dvaceti vítěznými údery.
„Myslím, že jsem odehrála opravdu skvělý zápas. Doufám, že dokážu tuhle úroveň udržet, nebo ještě vylepšit,“přála si Běloruska s výhledem na semifinále s Američankou Coco Gauffovou.
Ani Krejčíková ještě v turnaji nekončí.
Ve středu ji čeká čtvrtfinále čtyřhry, v němž po boku Němky Laury Siegemundové změří síly s Kateřinou Siniakovou a Australankou Storm Hunterovou.
Bývalé české parťačky se tak hned na prvním grandslamu, na němž po loňském konci spolupráce nehrají spolu, sejdou na kurtu jako rivalky.
Šestadvacetiletý Sturla Holm Lägreid byl poslední roky jasnou dvojkou norského týmu hned za Johannesem Böem. Nejblíže k zisku velkého křišťálového glóbu měl paradoxně hned svou první plnohodnotnou sezonu mezi elitou. Během zimy 2020/2021 vyhrál sedm závodů, na mistrovství světa získal dvě individuální zlata.
Böovi se vyrovnal natolik, že o vítězi celkového hodnocení rozhodoval až úplně poslední start sezony.
Senzace se Lägreid nedočkal, infarktových 35 minut hromadného závodu ustál lépe Bö. „Můžu to zkusit zase za rok,“krčil tehdy rameny. Kdyby tak tušil, jak se pro něj následující zimy budou vyvíjet, propáslou šanci by s takovým klidem nebral.
V další sezoně upřednostnil přípravu na olympiádu v Pekingu před několika závody a šanci na ovládnutí Světového poháru dostali jiní. Minulou zimu byl rád, že dokázal pod suverénní vládou Böa urvat alespoň jedno vítězství. K tomu přidal úctyhodnou sbírku čtrnácti pódiových umístění a až na jeden „kiks“v podobě třináctého místa neskončil za celou sezonu hůře než šestý. Znovu byl v bitvě o velký křišťálový glóbus druhý. Tak zase za rok… říkal si nejspíš.
Jenže od začátku sezony je Lägreid jen stínem závodníka, který před třemi lety uchvátil biatlonový svět. V prosincovém Lenzerheide musel ustát zákaz startu v hromadném závodě a ostudu poté, co mu spustila malorážka při nácviku střelby na hotelovém pokoji. „Na podzim jsem navíc prodělal nemoc, a to mě brzdilo na lyžích, ale už se cítím mnohem lépe,“tvrdil před 14 dny v Ruhpoldingu.
Měl by, pokud se chce v norském týmu udržet. Vždyť šest Norů ve Světovém poháru okupuje prvních šest míst celkového hodnocení a Lägreid je z nich nejhorší. „Pár závodů jsem propásl, pár se mi nepovedlo. Myslím proto spíš na mistrovství světa než na křišťálový glóbus,“přiznal.
Prostředí světového šampionátu by mu mohlo přinést motivaci i síly navíc. Vždyť právě v Novém Městě si v březnu 2020 poprvé vyzkoušel závody Světového poháru. „Je to pro mě speciální místo, mám na něj krásné vzpomínky,“usmíval se.
A to i přesto, že Vysočina arenu zatím zažil kvůli covidovým létům a následné nemoci pouze bez diváků. Letos plné tribuny českých fanoušků uvidí poprvé. Hned při vrcholu sezony.
„Zatím jsem české fanoušky nepotkal, ale slyšel jsem o nich tolik skvělých historek. Má jich prý znovu dorazit spoustu, tak se moc těším,“popřel jakoukoliv nervozitu.
Na další výhru čeká už víc než rok, teď se navíc musí vypořádat s rolí nejhoršího Nora ve Světovém
poháru. „Vím, že mám vítězství v sobě. Když budu dál bojovat, jednou se na vrchol vrátím,“ujišťoval.
Snový návrat na vrchol naopak prožil v posledních dvou týdnech jednatřicetiletý Velte Sjaastad Christiansen, kterého nevzali Norové pro špatnou výkonnost do Oberhofu. „Pozdrav od nezaměstnaného,“připsal na přelomu roku pod fotku na Instagramu. V Ruhpoldingu se do Světového poháru vrátil a následně ovládl dva z posledních čtyř individuálních závodů.
Výhru v ruhpoldingském sprintu bral jako pomstu trenérům, kteří mu ještě několik dní předtím nevěřili. A po triumfu v hromadném závodě v Anterselvě byl tak nadšený, že si na pódiu zabral mikrofon a začal zpívat oblíbenou fotbalovou píseň „So Sehn Sieger Aus“.
První individuální medailí ze světového šampionátu by odraz ze dna dokonal. A Nové Město by bylo k jeho triumfu ideálním místem. „Myslím, že to bude nejpůsobivější mistrovství světa mé kariéry. Diváci jsou tak blízko a tribuny tak obrovské, dokonce jsou i na trati. A také je tam zvláštní akustika, taková nikde jinde není…“přemítal.
Před začátkem sezony nejspíš Lägreid ani Christiansen nečekali, jak zásadní pro ně světový šampionát bude.
O to víc se teď do Nového Města musí těšit.